Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dva životy - VIII. kapitola

ds

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Dva životy - VIII. kapitolaA další část je na světě. Zde uvede Edward věci na pravou míru. Dál už rači pššš :)....budu ráda za každý komentík :)

20.08.2009 (14:00) • Alma • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1699×

Najednou ho ode mě něco prudce odtáhlo a já se zhroutila k zemi. V dálce jsem slyšela něčí hlasy, ale to co se stalo potom mi znemožnilo vnímat okolní svět. Něco velmi žhavého, velmi bolestivého spalovalo můj krk. Vyjekla jsem bolestí. Ta bolest byla ochromující. Chtěla jsem se chytit za krk a zjistit co mi tak ubližuje, ale svaly mě neposlouchaly. Nebyla jsem schopná pohybu. Nebyla jsem schopná ničeho. Znovu jsem vykřikla. Ten žár se mi pomalu rozléval celým tělem.

„Proměna začala.“ Slyšela jsem nad sebou melodický hlas. Opět jsem nebyla schopna potlačit výkřik.

„Promiň.“ Promluvil druhý hlas, stejně příjemný, ale velmi bolestivý. „Omlouvám se…Nechtěl jsem…Nešlo to…“ koktal. Chtěla jsem ho uklidnit. Utěšit ho a říct mu, že je vše v pořádku, i když jsem vůbec netušila co se děje.

Jen s velkým úsilím jsem potlačila další výkřik bolesti a podařilo se mi pootevřít oči. Edward s Carlislem se nade mnou skláněli. Oba vypadali velmi ustaraně, ale Edward doslova trpěl. Jeho bolest, jeho utrpení bylo téměř hmatatelné. Konečně mi došlo co se děje. Měnila jsem se. Měl se ze mě stát upír. Nevím jestli jsem byla spíš zděšená nebo šťastná. V podstatě jsem dostávala to co jsem chtěla. Budu mít Edwarda a to navždy. Jenže ta bolest byla příšerná. Teď už jsem chápala co si musel Edward vytrpět.

Další výkřik se mi vydral hrdlem dřív, než jsem ho stihla zastavit.

„Bells, promiň. Je mi to tak líto.“ Edwardův zmučený výraz ještě znásoboval mou bolest. Musela jsem mu říct, že se na něj nezlobím. Musela jsem mu vysvětlit, že to tak bude lepší. Hlavně jsem chtěla smazat tu bolest z jeho dokonalé tváře. Nesmí se už dál trápit. Není to jeho chyba. Nic nepokazil. Právě naopak. Vše vyřešil.

„Bells, bude to dobré.“ Uklidňoval mě Carlisle, ale já věděla, že to bude dobré. Nic nemohlo být lepší.

Bolest byla příšerná. Měla jsem pocit, že se z toho zblázním. V celém svém životě jsem nic podobného nezažila. Málem jsem znovu vykřikla. Věděla jsem, že ten výkřik by jen zvětšil Edwardovu bolest a jeho pocit viny. Vší silou, které jsem byla schopna jsem ten výkřik potlačila. Soustředěním jsem zavřela oči a zaťala čelist. Byla jsem odhodlaná vydržet ty muka v tichosti a neubližovat tak Edwardovi.

„Snažil jsem se to potlačit.“ Ozval se po nějaké době Edwardův hlas. Nesnažila jsem se pochytit význam jeho slov. Žár v mém těle byl příliš silný na to, abych mohla něco jiného vnímat. „Tak moc jsem to chtěl vydržet. Opět jsem selhal. Její vůně byla příliš silná, ještě silnější než prve. A když…se mě dotkla…prostě jsem to nevydržel.“ Edwardův hlas přímo sršel utrpením.

„Nikdo ti nic nevyčítá.“ Odpověděl mu klidným hlasem Carlisle. „Myslím, že ti nakonec ještě poděkuje.“ Na konci věty se uchechtl. Znal mě celkem dobře. Ale neměla jsem sílu se tím teď zabývat. Raději jsem dál poslouchala ty uklidňující hlasy.

„Asi máš pravdu.“ Připustil pomalu Edward. „Ale stejnak si to nezasloužila. Já si ji nezasloužím. Jen jsem ji zbytečně zkomplikoval život.“

„Hlouposti.“ Špitl Carlisle. S tím jsem souhlasila. To co teď řekl byla strašná hloupost. Nic lepšího mě potkat nemohlo. On mi život nezkomplikoval. On mu dal smysl.

„Nevzpomínej.“ Vyhrkl najednou bolestně. Zase jsem se v tom ztrácela. Nechápala jsem to. Připisovala jsem to tomu bolestivému žáru, který mi spaloval tělo.

„Co? Jak?“ koktal zmateně Carlisle.

„Já ti to ještě neřekl? Přišli jsme na to v Denali s tvými známými.“ Na chvíli se odmlčel. „Podle všeho mám jeden zvláštní dar. Tanya říkala, že se to občas stává. Dokážu číst myšlenky. Slyším tvoje myšlenky jako bys je řekl nahlas. To bylo to nedorozumění před měsícem, když jsem se proměnil. Reagoval jsem na tvou myšlenku. Je to zvláštní, slyšet myšlenky lidí, akorát…“ teď už jsem ho chápala trochu lépe.

„Akorát co?“ chtěl vědět Carlisle. V jeho hlase bylo slyšet vzrušení a netrpělivost.

„Bells.“ Řekl, jako by se tím vše vysvětlovalo. „Její myšlenky neslyším. Neslyšel jsem je ani tenkrát a ani dnes. Nevím proč to tak je, ale kdyby tomu bylo jinak určitě bych věděl co dělat a nemuselo to takhle skončit.“ Do hlasu se mu vrátilo utrpení a bolest. Dál už nikdo nic neříkal. Chtěla jsem, ať mluví dál. Jejich hlasy mě alespoň trochu rozptylovaly, ale teď, když byli zticha mi celou mysl zachvátila ta příšerná bolest.

Vůbec jsem neměla ponětí o čase. Ležela jsem strnule, pořád ve stejné pozici, neschopna uvolnit jediný sval v těle. Bylo to vyčerpávající, ale pořád jsem byla v naprosto bdělém stavu. Bolest byla tak příšerná, že mi neumožnila uniknout ji. Nemohla jsem usnout, neztratila jsem vědomí, jak jsem ze začátku doufala. Chtěla jsem ať už to skončí. Ale konec nepřicházel.

Uplynula další šíleně dlouhá doba. Byly to dny, týdny nebo jenom hodiny? Netušila jsem kolik času uplynulo od doby, kdy vypukl žár do teď. Najednou začaly plameny ustupovat a moje srdce na to hlasitě reagovalo. Bilo desetkrát rychleji než jsem vůbec považovala za možné a přes to mi nevyskočilo z hrudi. Konečně jsem mohla povolit sevření dlaní. Žár se teď soustředil doprostřed mé hrudi. Tam kde mi zběsile tlouklo srdce.

Přesto, že žár ustupoval z mých paží, končetin a zbytku těla, bolest se stupňovala. Tentokrát jsem nebyla schopná potlačit výkřik. Vnímala jsem, že vedle mě někdo stojí. Proč mi nepomůže? Zabij mě. Chtěla jsem zemřít. Měla jsem pocit, že další bolest už nevydržím. Proč to nikdo neukončí? Skončete to trápení. Já už nechci dál trpět. Prosím.

Nedokázala jsem ty prosby říct nahlas. Nenašla jsem na to sílu. Doufala jsem, že je to napadne. Chtěla jsem, aby mě hned teď zabili. Jenže nikdo nic nedělal. Věděla jsem, že tam stojí, ale nikdo se ani nepohnul. Hrdlem se mi prodral další výkřik. Ta bolest byla nepopsatelná. Teď už jim to snad dojde. Teď už je snad napadne to ukončit. Opět jsem vyjekla. Proč sakra nikdo nic nedělá? Copak je baví dívat se jak trpím? Chci umřít. Proč mi nikdo nedopřeje ani to málo co žádám?

Už jsem neměla ani sílu křičet. Srdce mi začalo ochabovat. Konečně se blíží konec. Už aby to bylo. Nechtěla jsem dál trpět. Čekala jsem až konečně dojde vysvobození a poslouchala jak mi čím dál pomaleji tluče srdce. Uslyšela jsem poslední „buch“ a bylo po všem. Žár zmizel. Bolest zmizela. Vše nahradil klid. Smrt byla klidná.

 

Shrnutí

Autor: Alma (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dva životy - VIII. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře