Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dcera Voltery 4. kapitola

vlčice


Bella svého neznámého potká dříve než si myslela. Je jím dost zaskočená, ale on se vzdát nehodlá. Bella ho naprosto fascinuje.

4. kapitola

Probudila jsem se až ráno. Nebýt šatů pohozených přes židli a střevíčků, bála bych se, že včerejšek byl jen sen. Hodila jsem na sebe rychle oblečení. Snídani jsem si dnes snědla v kuchyni. Nepřítomně jsem pojídala vločky, zatím co jsem si snažila vybavit každý detail ze včerejška.

Stále se mi však před očima zjevovala ta tvář. Díval se na mě se zájmem. Ne s odtažitou zvědavostí jako ostatní. Stále mi nešel z hlavy. Budu se na něj muset zeptat Demetriho.

Seskočila jsem ze židle a vyšla na chodbu. Tam jsem zůstala nevěřícně zírat před sebe. Předmět mých úvah stál přímo přede mnou. Ležérně se opíral o zeď a pobaveně sledoval můj výraz. Ze zvyku jsem sklopila oči. Chtěla jsem se kolem něj protáhnout. On mě však nenechal.

"Ahoj, já jsem Daniel."

Znovu jsem se na něj podívala.

"Bella." Došlo mu, že víc ze mě zřejmě nevypadne.

"Viděli jsme se včera, ale zmizela jsi dříve, než jsem tě mohl alespoň pozdravit."

Opřela jsem se zády o zeď naproti němu. Nebyla jsem si prostě jistá, zda mě má kolena zase nezradí. Pod tím jeho pohledem by roztál i ledovec. Na rtech mu hrál úsměv, který dostával tlukot mého srdce do kritických hodnot.

"Nechceš se třeba projít?"

Zakroutila jsem hlavou. "Nesmím nikam chodit, jen s Demetrim."

"Tak jeho doprovod raději oželím." mrkl na mě.

Chodbou se rozlehly kroky. Oba jsme se podívali tím směrem.

"Tak já příjdu zase zítra." oznámil mi, ale zůstával na místě, dokud jsem mu na to nekývla. Teprve pak se na mě zářivě usmál a zmizel na druhém konci chodby.

Druhý den jsem rychle běžela z pokoje do kuchyně. Chtěla jsem posnídat dříve, než příjde. Nedal mi šanci. Stál na tom samém místě. Vesele se na mě usmál, jakmile mě uviděl. Zůstala jsem stát na místě. Okamžitě jsem zapomněla na jídlo, jen na něj zas zírala. Můj žaludek byl ale jiného názoru. Hlasitě v něm zakručelo. Okamžitě jsem dostala sytě rudý odstín.

"Nepohybovat se občas mezi lidmi tak se snad leknu." Začal se smát i když na mě pořád fascinovaně hleděl.

S posledními zbytky hrdosti jsem prošla kolem něj do kuchyně. Zvědavě na mě koukal, zatím co jsem si sypala plnou misku vloček a zalívala ji mlékem.

Chvílemi na mě upíral zamyšlený pohled, jako by přemýšlel, co s tím chci dělat. Provokativně jsem si sedla a začala se ládovat. Nevěřícně si sedl přede mně a koukal jak převaluji svou snídani v puse.

Vypadal u toho strašně legračně. Bezkonkurenčně mi pohled na něj zvedl náladu.

"To na mě budeš zírat celou dobu co budu jíst?"

"To si piš. To hodláš sníst tenhle sajrajt všechen?"

Vesele jsem se na něj zazubila (jistě se zbytky vloček mezi zuby) a poslušně kývla. Myslel to vážně, pozoroval mě celou dobu. Umyla jsem po sobě misku a obrátila se k němu. Stál hned za mnou.

Zůstala jsem viset pohledem na jeho rtech. Všiml si mého pohledu. Zvedl ruku a prsty mi přejel jemně po tváři.

"Jsi tak zvláštní." zašeptal. Tvář mi ovanul jeho sladký dech. Prsty mi zvedl bradu, abych se mu dívala přímo do očí. Pomalu ke mě začal sklánět svou tvář. Zároveň na mě visel pohledem, hledal jakýkoliv náznak mého zaváhání. Já však byla lapena v jeho pohledu.

Ucítila jsem jeho ledové rty na svých. Pomalu mi po ni přejížděl. Obkresloval jejich tvar jazykem. S povzdechem jsem pootevřela rty. Hned toho využil. Líbal mě, až se mi začala točit hlava. Položila jsem mu dlaně na hruď a mírně ho odstrčila.

Okamžitě ač nerad, se ode mě odtrhl. Lapala jsem po dech z nedostatku vzduchu. Pak mi mé ruce vyjely výš až za jeho krk a znovu si jej přitáhla. Rty se mu roztáhly do chlapeckého úsměvu, který mě připravil o poslední zbytky rozumu.

Líbal mě do poslední chvíle. Začínala jsem Demetriho posílat do horoucích pekel.

"Vrátím se." zašeptal mi do úst ledovým dechem a naposledy mě políbil. S uličnickým úsměvem pak vyběhl dřív, než ho stačil Demetri zahlídnout.

<< Předchozí kapitola Další kapitola >>



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dcera Voltery 4. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!