Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dcera Voltery 18. kapitola


Dcera Voltery 18. kapitolaEdward v lese najde zbědovaného Rogera a přivede ho domů. Večer však mají další návštěvu. Emmett přivede svého nového kámoše z klubu. Celé rodině ho představí jako Daniela. Velmi brzy Edwardovi dojde, že to nebyl asi nejlepší nápad.

18. kapitola

 

(Pohled Edwarda)

Než stačil Emmett dorazit domů, vyrazil jsem do lesa. Potřeboval jsem si vyčistit hlavu a běh mi většinou pomáhal. Po pár kilometrech mě ale do nosu uhodila vůně zvířecí krve. Byla cítit všude kolem. Vydal jsem se tedy zvědavě po ní.

Brzy jsem mezi stromy zahlédl ležet na zemi tělo rozsápané srny. Její krk byl hrozivě roztrhaný a všude kolem ní byly cákance krve. Teprve po chvíli jsem si všiml zhroucené postavy sedící nehybně u stromu s hlavou v dlaních.

Jeho myšlenky byly hrozně zmatené, nedokázal jsem se v nich vyznat, ale stále se tam pohybovala tvář mladé dívky. Došel jsem až k němu. Nevypadal nebezpečně.

„Co jsi zač.“ zeptal jsem se a kleknul k němu.

Pomalu zvedl tvář a rudýma očima si mě chvíli prohlížel, pak si opřel hlavu o kmen stromu. Vypadal příšerně. Nemluvím jen o tom jak byl zacákaný od krve, ale o jeho zbědovaném obličeji.

„Roger.“

„O co ses tu probůh pokoušel?“ kývl jsem hlavou za sebe k tělu srny.

„Měl jsem příšerný hlad, ale ta krev je fakt hnusná, nedá se to pít.“

„Tak proč jsi to dělal? Nevypadáš na vegetariána.“

„Taky, že nejsem.“ Odpověděl mi s pohrdavým výrazem. Bylo mi jasné co si o vegetariánech myslí. „Jenže já... Já už nedokážu kousnout člověka. Vždy znovu uvidím tu její tvář a prostě nemůžu.“

Opět si schoval tvář do dlaní.

„Čí tvář?“

„Nevím jak se jmenuje.“ Pak zvedl hlavu a po obličeji se mu rozlil nenávistný výraz. „Ale žije s tou mrchou od Volturiů. Chová se k ní jako ke svému majetku.“

„Třeba se s tím dá něco dělat.“ snažil jsem se ho uchlácholit. Vypadal tak zbědovaně, že mi ho bylo opravdu líto.

Bezmocně zavrtěl hlavou. „Řekla mi to jasně, buď bude s ní nebo zemře.“

Zůstal jsem na něj hledět. Neměl jsem ponětí jak mu pomoct, Volturiové a jejich lidi byli nedotknutelní. Pokud ji odmítá vydat dobrovolně, nezmůžeme nic.

„My jsme teda dvojka.“ opřel jsem se vedle něj. „Jeden se zabouchl do holky k níž se nemůže ani přiblížit a druhý do nejkrásnější bestie pod sluncem.“

Zmateně se na mě chvíli díval, než mu to došlo.

Nějakou dobu jsme tam oba mlčky seděli. Nakonec jsem se zvedl a podal mu ruku.

„Pojď, klidně můžeš zatím zůstat u nás.“

Chvíli zaváhal než mou ruku přijal. Byl dost nervózní jak ho má rodina příjme, ale já žádné obavy neměl. Na to jsem je znal příliš dobře. Nikdy by neodmítli někoho, kdo je takhle na dně.

Jistý jsem si nebyl jen u Emmetta, u něj člověk nikdy dopředu nevěděl co zase vyvede. Naštěstí však nebyl doma. Dorazil až večer. Jen mu padl pohled na Rogera a neudržel se: „Kde jsi tohle prosím tě našel?“

„Emmette!“ pokárala ho naštvaně Esme. Hodil po ní nevinný klukovský výraz.

„Mohl bych si taky dovést kamaráda?“ zaškemral.

„Samozřejmě.“ podivila se jeho dotazu.

Emmett hvízdl ke dveřím. „Potkal jsem ho dneska v klubu. Je vážně bezva.“ pak se mírně zamračil. „Jen mi vždycky vyfoukne tu nejhezčí holku.“

To už do dveří nakukoval cizí upír. Byl vyšší s hnědými vlasy a na očích měl ještě barevné kontaktní čočky. Takže se živí lidskou krví. Já si ale moc nemohl stěžovat vzhledem k Rogerovým stravovacím návykům.

Upír se chlapecky usmál a už stál vedle Emmetta.

„Carlisle, Esme, Edward, toho neznám,“ mávl rukou k Rogerovi. „A tohle je Daniel.“ popředstavoval nás všechny navzájem.

Carlisle mu přátelsky podal ruku. „Vítám tě.“

Zarazil mě ale pohled Esme, stále na Daniela zírala. Vůbec se mi to nelíbilo, jako by nebyla schopná od něj odtrhnout pohled. Její mysl se soustředila jen na něj a nic jiného nevnímala. Proboha, co se to s ní děje.

Ostatní se mezitím spolu bavili aniž by si něčeho všimli. Carlisle mu dokonce nabídl, aby s námi nějakou zůstal. V Danielově myšlenkách jsem žádnou záludnost nespatřil. Líbili jsme se mu a snažil se aby na nás zapůsobil co nejlepším dojmem, to bylo vše.

V noci jsem ale uslyšel z pokoje Esme a Carlisle hádku. Zmateně jsem vyběhl z pokoje a zíral na Esme jak mizí ve volném pokoji pro hosty. Carlisle se za ní nechápavě díval, nemohl pochopit co se to s ní děje. Ani já mu na to nemohl odpovědět.

Do rána se to nezlepšilo. Esme už se sice opět zářivě usmívala, ale na Daniela. Carlisle úplně přehlížela.

Mlčky jsme s Emmettem jeli do školy. Na Isabellu jsem si k vůli tomu vzpomněl až když jsem ji zahlídl na naší společné přednášce. Ani pohled na ni mi nedokázal zvednout náladu. Odvrátil jsem pohled od jejích zvědavých očí.

Po poslední přednášce jsem netrpělivě vyhlížel Emmetta u auta.

„Mohl by sis laskavě hejbnout?“ vyjel jsem na něj podrážděně jen co jsem ho zahlídl.

Zamračeně kývl a už si sedal do auta. Taky ho štvalo co se dělo s Esme.

Doma to bylo ještě horší než ráno. Carlisle bezmocně seděl ve své pracovně. Esme s ním nepromluvila celý den, stále se motala jen kolem Daniela. Chtěl jsem zuřit na Emmetta, ale nešlo to. Sám si vyčítal, že ho k nám přivedl.

Před domem jsem zaslechl zastavit auto. Zvědavě jsem vyšel před dům a zůstal zírat na červené BMW.

 

 

<< Předchozí kapitola      Další kapitola >>

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dcera Voltery 18. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!