Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Co tě nezabije, to tě posílí - 3.kapitola

Sraz Ostrava!!! 18

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Co tě nezabije, to tě posílí - 3.kapitolaTohle je poslední kapitola co budu hodná. Od příští budu krutá a zlá a předem se omlouvám. Tuhle povídku píšu, když mám špatnou náladu a do příběhu se ta nálada promítá, takže: "Bude to kruté !"

31.05.2009 (21:00) • Lil • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1838×

3. kapitola - Děsivý sen

Upadla jsem do hlubokého spánku. Zdál se mi ten nejhorší sen co jsem kdy měla.

Byla jsem na lesní cest. Sama samotinká. Nikdo tu krom mě nebyl. A tak jsem se rozhodla jít po té cestě dál. Všechno mi napovídalo: „Nechoď tam. Zůstaň tu. Pak nic ti neublíží." Ale já neposlouchala, věděla jsem totiž, že když půjdu dál uvidím jeho. A věděla jsem, že bych si tuto šanci nikdy nenechala proklouznout. Prostě jsem jít musela.

Lesní cesta mě vedla dál a dál, pořád jsem před sebou nic neviděla. Pouze cestičku, která neměla konce. Všude kolem byly stromy. Mohutné, zelené a smutné stromy. Byly na sebe tak hustě namáčknuté, že jsem ani nebe neviděla. Vrhaly kolem sebe zlověstné stíny, kterých bych se, za jiných okolností bála. Nyní ale ne. Byla tu tma ale já cítila, že už jsem blízko. Že udělám jen pár posledních kroků a budu s ním. Zatím jsem ho nikde nezpozorovala,ale pevně jsem věřila, že přijde.

Najednou se zpoza stromů rozzářilo světlo. Bylo plné naděje v tomto temném lese a já na nic nečekala a šla jsem k němu blíž. Ten hlas, který mě předtím varoval na mě teď přímo křičel: „Ne, nechoď tam. NE" Ale já ho stále ignorovala a šla vpřed.

Na tváři mi pohrával veselý úsměv, když jsem do toho oslepujícího světla vkročila. Bylo to nádherné. Naše louka vypadala v to nádherné světle, ještě lépe než jsem si jí pamatovala. Kolem dokola byly stromy osvětlené a na pohled zářili a já si říkala: „Takhle nějak musí vypadat ráj" Byl to nepopsatelný pocit tu stát a smět tu nádheru pozorovat, jen jedno mi tu scházelo a to on. Když jsem si to uvědomila, to že tu není, louka začala pomalu tmavnout. A stále dál a dál, až zbyla jen jedna malá jiskřička světla, která po nějaké době také vyhasla. Ten pocit, který jsem měla když jsem sem přišla z nenadání zmizel. Byl pryč a byl nahrazen smutkem a samotou.

Sesunula jsem se na kolena a zírala jak rychle umí štěstí utéct. Uvědomila jsem si, že když tu není, toto místo je jen bezvýznamnou loukou bez toho dřívějšího jasu a krásy. Nyní to byla jen opuštěná, smutná a pro mě bolestivě vzpomínkami zahlcená louka, bez jakéhokoliv zbývajícího kouzla. Všechno zmizelo v nenávratnu někam pryč. Já tu jen seděla a utápěla jsem se dál ve svém žalu. Najednou se scenérie změnila. Já stála na místě, kde jsem ho viděla naposled a do mysli se mi vloudila vzpomínka, kterou jsem chtěla navždy uzamknout a niky ji jíž nevypustit. Vzpomínka na to jak mě opustil, potrhal a zničil. Znovu jsem pod sebou cítila zem a schoulila jsem se na ní do klubíčka a plně se poddala svému utrpení.

Nejhorší bylo, že jsem ho nikde neviděla. Tolik míst a tolik vzpomínek, ale on se nezjevil. Byla jsem tu sama. A tak jsem jen ležela...

 

V tu chvíli jsem se probrala. A byla jsem  jen schopná zírala do stropu. A  pořád jsem v sobě cítila tu samotu, žal a neskonalou lítost nad samu sebou.

Byl to hrozný, přímo děsivý sen. Bez pohnutí jsem ležela na posteli ještě asi půl hodiny. Pak jsem se odhodlala a konečně jsem z ní vylezla. Podívala jsem se na hodiny. Bylo 6 ráno. Věděla jsem, že již neusnu a taky jsem věděla, že bych usnout ani nechtěla a tak jsem zalezla do koupelny a pustila na sebe proud vody, abych se pokusila smýt všechen ten žal. Nepovedlo se. Po pravdě jsem to ani nečekala, ale alespoň jsem se uvolnila a probudila. Když jsem vylezla přeběhla jsem do svého tmavého pokoje - teď mi , bez něj, přijde všechno tmavé a bez života - a oblékla se. Vzala jsem to první co mi padlo pod ruku a neřešila, jestli se to k sobě hodí nebo ne. Bylo mi to naprosto, ale naprosto ukradený. Dokonce bych si ani nevšimla, že ho mám na ruby, tak mi to bylo ukradený.

Pak jsem znovu zašla do koupelny a vyčistila si zuby. Pak jsem se na sebe podívala do zrcadla a zděsila jsem se.

Byla jsem to opravdu já. Ne nebyla. Už jsem nebyla ta nesobecká, za každých okolností milá a alespoň trochu upravená Bella. Teď byly moje vlasy rozcuchaná, pod očima jsem měla velké kruhy a celkově jsem vypadala ještě bledší než obvykle. Ale mě to nevadilo.

Pak jsem se šla podívat za Charliem. Ve svém pokoji nebyl a tak jsem usoudila,že už asi jel do práce, i když je víkend. Tak jsem rychle doběhla do kuchyně, ale ani nevím proč. Neměla jsem hlad a tak jsem po vynechání včerejší večeře, vynechala i snídani.

Potom jsem si sedla do obýváku a koukala na stěnu. Nepřipadala mi tak zajímavá, ale když jsem jí zkoumala, přestala jsem myslet na vše ostatní, hlavně na tu bolest. Takže jsem se plně začala věnovat zdi.

Po nějaké době u nás u dveří zazvonil zvonek. Vůbec jsem netušila, kdo by to mohl být a tak se mi ani nechtělo otvírat. Však on přestane zvonit. Ale po dalších deseti minutách tu někdo pořád zvonil a tak jsem se zvadla a šla ke dveřím. Když jsem je otevřela, ztuhla jsem.   

Autor: Lil (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Co tě nezabije, to tě posílí - 3.kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře