Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Co tě nezabije, to tě posílí - 2. kapitola

rob

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Co tě nezabije, to tě posílí - 2. kapitolaTady je další kapitola. Doufám, že se bude líbit. Pište prosím komenty. Předem dík.

26.05.2009 (21:30) • Lil • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1870×

2. KAPITOLA - Rozhodnutí

Hned po tom co jsem si dala slib, jsem se vydala domů. Přece jenom už byla tma. Po cestě jsem se rozmýšlela co bude dál. Jedno je jisté, musím odtud pryč. Nejlépe někam hodně daleko, někam kde mi ho nebude připomínat každá věc na kterou pohlédnu, někam, kde začnu žít nový a úplně odlišný život než do teď.

Nejhorší na mé znovu objevené síle bylo to, že tu hroznou bolest v místech, kde jsem dříve měla srdce, vůbec, ale vůbec nepotlačovalo. Spíše naopak.

Mé srdce říkalo jak můžeš být tak klidná, když on je někdy fuč. Jak dokážeš neplakat, když ti ta nejmilovanější osoba na světě zlomila srdce?

Ale můj rozum byl opačného názoru. Proč ho ještě miluješ? Měla bys ho z hlouby duše nenávidět. Máš na to právo. Podle tě zradil, vzal si tvoje srdce a po sobě nechal jen hlubokou, nehojitelnou ránu.

Ale já neposlouchala radši ani jednu část mě. Srdce, protože jsem si přece jenom něco slíbila a nehodlám to porušit. Nechci se někde zamknout, nevylézt a plakat až do mé smrti.

A rozum, protože přece nemůžu nenávidět člověka, teda v mém případě upíra, kterého miluji víc než cokoliv. I kdyby mi provedl ještě něco horšího, o čemž dost silně pochybuji, poněvač nic horší ho mi udělat nemohl, nedokázala bych ho nenávidět. I kdybych se snažila ze všech sil, nešlo by to.

A tak se dál dva hlasy ve mně praly a dohadovali, ale já jim už svou pozornost nevěnovala. Přemýšlela jsem kam se tedy přestěhuji. Chci být nezávislá, silná. Musím někam kde tyto mé nové vlastnosti uplatním. Zatím mě napadlo jen L.A. nebo Hollywood. Ne počkat. New York. To je ono. To je to pravé místo na zapomenutí mých problémů. Ale teď je tady velká otázka. Jak to proboha řeknu Charliemu? Je mi sice 18 - Au to bolí. Nesmím přemýšlet nad 18 narozeninami- ale táta mě stejně nepustí. Musím mu to podat tak aby neměl na výběr.

A tak jsem pořád a pořád přemýšlela, až jsem skoro zapomněla, že jsem doma. Charlie doma ještě nebyl. Nikde v domě si totiž nesvítilo. Byla jsem za to ráda. Vešla jsem dovnitř a běžela přímo do svého pokoje.

Když jsem v něm byla rychle jsem za sebou zavřela a žuchla sebou do postele. Svůj pohled jsem směřovala na svůj noční stolek s úmyslem podívat se na jeho tvář, alespoň prostřednictvím jeho obrázku a co jsem neviděla. Fotka co tam DŘÍVE byla položená, zmizela. Rychle jsem se vyškrábala do sedu a šmátrala po nočním stolku jestli náhodou nezapadla. Nikde nebyla. Tak jsem přešla ke psacímu stolu a  vzala do ruku volkmen, v kterém bylo cédečko od .... něj. Nedokázala jsem ani v mysli říct jeho jméno. Prostě nedokázala. Ale co horšího CD tam nebylo. Takže on mě opustil a vzal si všechno co mi DAL, s sebou. Poslední hmotné vzpomínky a on mi je vzal. Teď jsem se málem zhroutila. Proč mi to udělal. Věděla jsem, že pro něj nikdy nebudu dost dobrá, ale po jeho stálém ubezpečování, že mě miluje, jsem na to dlouho nepomyslela. Po pěkně dlouhé době jsem se konečně uklidnila.

A uvědomila jsem si, že táta ještě nebyl doma a už bylo docela pozdě. Šla jsem se tedy podívat jestli dole nenechal alespoň nějaký vzkaz. Jo nechal, na ledničce byl papírek na němž stálo

 

Bello,

přijdu později máme pracovní oslavu. Tak jdi brzo spát. Ahoj Táta

Hmm, budu mít alespoň trochu klidu. Ale v duchu jsem se sama sebe ptala : Od kdy Charlie chodí na oslavy. Oslavy. Proč mi ho všechno připomíná. Večeři jsem vynechala a šla jsem rovnou do koupelny, kde jsem na sebe pustila proud studené vody. Musím se zklidnit. Chce se mi tolik brečet. Možná by mi to v něčem pomohlo. Ne, nebudu plakat. Ještě jsem na sebe chvíli nechala téct vodu, ale když jsem usoudila, že mi to stejně nepomáhá, vylezla jsem. Vzala jsem si pyžamo od ... Alicie. O ano Alicie. Má nejlepší kamarádka a taky mě tu nechala. Jak jen mohla. Určitě to jako její bratr hrála, ale já jí přesto všechno pořád měla ráda. Při tomhle přemítání, jsem se duchem nepřítomná, přesunula do svého pokoje, kde jsem se schoulila do klubíčka a oddala se naplno bolesti. Byla ještě horší než v lese. Tady mi ho vše připomínalo. Když jsem se podívala na okno, kterým vždy večer přicházel, když jsem se nadechla, mohla jsem cítit ještě jeho nepopsatelnou vůni nebo když jsem se pořádně zaposlouchala, slyšela jsem dokonce jak mi zpívá moji ukolébavku. Bylo to až nesnesitelné. Tolik vzpomínek, tolik bolesti co mi to přináší. Po dlouhém přemáhání jsem na konec usnula, ale ukázalo se, že jsem to neměla dělat.

Autor: Lil (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Co tě nezabije, to tě posílí - 2. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře