Belle se zdá podivný sen. Mladík, který se na slunci třpytí. Kdo to může být??
08.06.2009 (17:00) • NessieCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3222×
1) Sen
Ahoj. Jmenuji se Bella Swanová a jsem sirotek.Moji rodiče před rokem zemřeli při autonehodě. Vyrovnala jsem se s tím, ale pořád se mi po nich stýská.Narodila jsem se 25.6 1955. Je mi 16 let.Za 2 dny mám narozeniny. Žiji v sirotčinci ve městě Volterra v Itálii.Našla jsem si v sirotčinci pár přátel. Jednou z mích kamarádek je Loren, která zdílí se mnou pokoj. Je jí 15 let. Mám ji ráda jako vlastní sestru. Každou noc se probouzí s křikem. Už jsem si na to zvykla.
Bylo asi kolem jedenácté.Četla jsem si knížku. Loren jako obvykle začala něco mumlat, ale dneska jí bylo rozumět.Mluvila něco o upírech. Moc jsem jí nevnímala, protože jsem si četla knížku.Potom začala sebou házet. Rychle jsem knížku odložila a šla k ní.Uklidňovala jsem jí.Neprobudila se, ale už byla v klidu. Šla jsem si už lehnou. Zdál se my zvláštní sen.
Seděla jsem na velice překrásné louce, která byla zaplavena mořem různých květin. Byla to nádhera pozorovat přírodu.Zrovna svítilo sluníčko.Vítr byl velice klidný, občas zafoukal, ale mě to nevadilo.Ptáčci krásně zpívali. Kolem louky byl samý les. Lehla jsem si do trávy a nastavila jsem se na sluníčko, aby mě hřálo.Najednou bylo ticho.Sedla jsem si a pozorovala okolí. Mezi stromy jsem viděla něco se mihnout.Najednou jsem slyšela něčí kroky přicházející opačnou stranou než jsem se dívala.Otočila jsme se. Nic jsem neviděla, ale potom někdo vyšel z lesa.Krásnější osobu jsem v životě neviděla.Vypadal jak anděl.Pomalím a ladným krokem se ke mně blížil. Vkročil do sluníčka. V té chvíli jsem přestala dýchat.Začal se neuvěřitelně třpytit jako tisíce diamantů.Ta krása byla nepopsatelná. Když ke mně došel usmíval se přátelsky a byl okouzlující.
„Ahoj" pozdravil mě svým jemným sametovým hlasem.
,,Aaa-Ahoj" vykoktala jsem po chvíli.
Pořád se na mě usmíval svým okouzlujícím přátelským úsměvem. Já jsem se na něho fascinovaně dívala. Jak jsem si ho tam tak prohlížela,všimla jsem si, že má zlatohnědé oči. To bylo velice zvláštní. Vždyť člověk takové oči nemá. Ještě chvíli jsem se na něho dívala. Chtěla jsem se ho na něco zeptat, ale najednou mě někdo probudil. Byla to Loren. Dneska mi měla něco ukázat. Už dlouho mi to slibovala.
„Stávej Bells. Je už půl deváté." probouzela mě.
„No jó, vždyť už vstávám" odpověděla jsem ospale.
Šla jsem se nasnídat do naší společné jídelny. Vzala jsem si pouze vločky s mlékem. Po snídani jsem si šla vyčistit zuby a šla se převlíknou. To stejné udělala Loren.
Prosím o komentíky
Autor: NessieCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Cesta života -1díl- Sen:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!