Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Cesta věčnosti-24. kapitola-2. část

06.08.2009 (22:00) • Adka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2012×

24. kapitola-2.část

Když jsme se od sebe odtrhli, tak se kolem nás rozlehl obrovský potlesk. Šťastně jsem se na Edwarda usmála a on mě pevně objal kolem pasu a vedl mě k hostům. První mi přála moje rodina. Přitom mě Alice málem umačkala v náručí. Emmet mě párkrát vyhodil do vzduchu. Smála jsem se na celé kolo. Potom přišla na řadu Denálští. Přistoupila k nám docela milá žena, která nejprve objala Eda a potom mě. „Vítej do rodiny Bello. Já jsem Carmen, tohle je Elezar, Irina, Tanya a Kate.“ Řekla žena a postupně ukázala na všechny upíry kolem sebe. „Všichni jsme se na tebe moc těšili.“ Ozvalo se odkašlání od Tanyi. Carmen se na ní zamračila a Tanya uraženě zvedla hlavu. Cítila jsem to napětí, které zavládlo, a tak jsem se radši přestavila. „Také jsem se těšila, až Vás poznám, Carlisle mi o Vás hodně vyprávěl. Moc mě těší. Jmenuji se Isabella Swan.“ Tentokrát si odkašlal Edward, usmála jsem se na něho. „Omlouvám se, vlastně se jmenuji Isabella Cullenová.“ Edward mě spokojeně políbil na nos a já jsem se rozpačitě usmála na Carmen. Tanya se od nás odvrátila a odešla. „Omlouvám se za Tanyu. Ona se s tím jenom musí smířit.“ Řekla Carmen. „Tak hodně štěstí Bello a Edwarde. Uvidíme se potom.“ S těmi to slovy se s námi rozloučila a odešla i se svou rodinou do domu, kde všechny gratulanty shromažďovala už Alice. Další na řadě byli Volturiovi. Nebyla jsem z toho vážně příliš odvázaná, že jsou na naší svatbě čestnými hosty, ale Alice na nás tak dlouho naléhala, až jsme svolili. První ke mně přistoupil, Aro s malou truhličkou. „Milá Isabello, přinesl jsem ti nepatrný svatební dárek. Snad se ti bude líbit. Buďte spolu šťastni!“ dořekl svou řeč a podal mi onu truhličku. Opravdu se mi hnusil, jak on tak i jeho dárek. Ani Edward neměl z něho nijak dobrý pocit. Věnovali jsme mu falešný úsměv. Aro, nám chtěl přirozeně potřást rukou, ale než to udělal, přehodila jsem přes nás dva můj štít, aby si nemohl přečíst naše myšlenky. Byl tím velmi zaskočen. „A abych nezapomněl, jeden člen mé gardy by Vám chtěl popřát osobně.“ Jakmile to dořekl, objevil se před námi Lucas. Edward zaujmul okamžitě bojové postavení. Já jsem ho, ale chytla za ruku a strhla jsem ho zpět k sobě. „Bello, Edwarde přeju Vám hodně štěstí. Musím se omluvit za minulou návštěvu. Jsem si jist, že se to už nikdy nebude opakovat. Nyní dovolte, abych předal i já Vám svůj svatební dar.“ Řekl a vytáhl z pláště malou krabičku. „Děkuji ti Lucasi. Jsem ráda, že si přišel.“ Řekla jsem a pevně jsem ho objala. Vedle nás se ozvalo lehké zakašlání. Já se podívala vedle Lucase, kde stála malá blondýnka s krvavě červenýma očima a se stejným pláštěm, jako měl Lucas. Vlastně Lucas měl už nyní také krvavé oči. „Oh ano.“ Řekl rychle Lucas a usmál se na upírku. „Edwarde, Bello dovolte mi, abych Vám představil mojí přítelkyni Samanthu Whitovou.“ Oznámil nám Lucas a přivinul si Samanthu k sobě. „Sam tohle jsou Edward a Isabella Cullenovi.“ „Moc mě těší a přeji Vám hodně štěstí do celé existence.“ Popřála nám Sami. „Nás taky moc těší Sami. Doufám, že budete s Lucasem hodně spokojení.“ Ujala jsem se slova a Ed se na mě spokojeně usmál a dal mi velkou pusu.

Přišlo ještě několik gratulantů, ale od té chvíle, co nám Lucas oznámil, že má přítelkyni, byl Edward ten nejspokojenější  manžel. Usmíval se na všechny a mě každou volnou chvilku políbil. Byla jsem taky moc ráda, že se ti dva dali dohromady. Nemusela jsem si vyčítat, že jsem Lucase nechala samotného. A na Sam bylo vidět, že je do něho opravdu moc zamilovaná a on do ní snad ještě víc. Všechno se nám v dobré obrátilo.

Svatební hostina probíhala úžasně. I když bych spíš měla říct svatební lov. Každý byl na konci spokojený. Ani se jim nechtělo domů. Ale nejspokojenější jsme byli mi dva s Edem. Nebylo divu. Edward se zřejmě nemohl dočkat svatební noci. Neustále se mě pod stolem dotýkal. A já jsem z toho potom byla vzrušená. I při tanci byl velmi temperamentní. Emm si z něho pořád dělal legraci a posílal mu vtipné poznámky. Samozřejmě i na mě dopadali, jeho vtípky. Byli to vtípky tipu: „No není to krásný. Vzali se nám tu nejstarší panic a panna všech věků. Ach jak romantické a smysluplné.“ Ed z něho už docela pěnil, ale já jsem ho naštěstí dokázala vždy uklidnit.

Blížila se konečně půlnoc a s tím jsme měli i právo na naší svatební noc. „A hlavně si pospěšte, ať to stihnete ještě dnes.“ Brouknul na nás Emmet a začal se naplno věnovat Rosalie. Ed mě vzal jemně do náručí a nesl mě, nyní už do našeho pokoje. Bylo na něm vidět, jak byl netrpělivý, ale snažil se to potlačit a nerušit atmosféru a krásný zážitek. Proto stoupal do schodů jen lidskou rychlostí.

Opatrně mě položil na naší postel a už mě chtěl začít líbat, když jsem ho zarazila. „Co se děje zlato?“ zeptal se s obavou v hlase. „Nic, neboj se, počkej chvíli na mě.“ Řekla jsem mu a vstala jsem, lehce jsem ho pohladila po tváři a šla jsem do koupelny. Tam už na mě čekala Alice. Pomohla mi dolů z šatů a předala mi erotickou košilku, která toho víc ukazovala, než skrývala. „Alice myslím, že to není dobrý nápad.“ Špitla jsem tak aby to Ed neslyšel. „A já si myslím, že to je dokonalý nápad. Dělej, vezmi si to, nebo tam půjdeš nahá.“ Řekla výhružně Alice a já jsem si to radši na sebe navlíkla. Potom se Alice rozloučila a vyklouzla oknem v koupelně do noci. Dvakrát jsem se radši nadechla a pak jsem pomalu vzala za kliku.

15+

Opatrně jsem otvírala dveře. A ještě opatrněji jsem je zavřela. Ed stál u okna a díval se na měsíc. Měsíc ozařoval jeho nahou hruď. Zřejmě si ze sebe vysvlíkl košili a sako. Jemně jsem si odkašlala, abych ho na sebe upozornila. Překvapeně se otočil. Němě stál naproti mně a jen moje tělo sjížděl pohledem. Tělo zahalené jen v průsvitně-černé košilce s krajkou. „Jsi ta nejkrásnější bytost na celé planetě.“ Vydechl a v tu chvíli stál u mě a začal mě líbat na krku. Jemně jsem ho hladila po zádech a obkreslovala jsem každičký jeho sval. Netrvalo dlouho a Edward si mě přenesl opět na postel, líbal mě už nyní na klíční kosti. „Teď už mi neutečeš. Viď, že ne?“ zašeptal vzrušeně. „Ne, neboj se, nyní už tady budu napořád s tebou.“ Vydechla jsem. Edward se na mě usmál a jemně začal přejíždět rukou po mém boku. Po tom vzal do ruky tu jemnou látku košilky a prudce trhl. Ležela jsem najednou před ním úplně nahá. Jeho ruce objížděli chtivě moje křivky. A jeho ústa laskala moje prsa. Ucítila jsem jemný tlak na stehnech. A o chvíli později už jeho ruku v mém klíně. Přišlo mi nesprávné, že má Ed na sobě ještě kalhoty, a proto vzduch prořízl další trhavý zvuk a Edward byl taky nahý. Začala jsem líbat každý kousíček jeho těla, až nezbylo místečko, kde bych ho nepolíbila. Oba dva jsme věděli, že už nemůžeme čekat, proto se Ed přesunul nade mě. Zpříma se mi podíval do očí, políbil mě a lehce do mě vnikl. Prohnula jsem se a zasténala jsem v souhře s ním. Oba dva jsme do sebe zapadali, jako dva dílky puzzlí. V tu chvíli nám přišlo, že bez sebe nemůžeme existovat. Nechápala jsem, jak jsem to bez něho mohla tak dlouho vydržet, protože to bylo nádherné.  Edovi, ale i moje steny se ozývali po celé místnosti. V jednu chvíli se mi udělalo temno před očima a ve mně začal vybuchovat ohňostroj. V tu chvíli ve mně Edward ztuhnul a zřítil se na mě.

Tu noc jsem ještě prožila tři milování s Edem a všechny byli nádherné. Byla jsem ta nejspokojenější upírka a on byl nejspokojenější upír. Nyní jsem měla jistotu, že nás dva už nic nerozdělí, protože po této noci jsem já patřila jemu a on patřil mně.

Autor: Adka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Cesta věčnosti-24. kapitola-2. část: