Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » B+E na Dartmouthu- 2. kapitola

22.08.2009 (20:30) • ivjur • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2611×

Okamžitě mě omámila vůně jasmínu a růže, spolu s vůní starého nábytku.

Najednou mě Edward položil ruku na ramena, a zeptal se: „Proč nejdeš dál?“ Nezmohla jsem se na odpověď, jen jsem se na něj podívala. On hned pochopil, že nemůžu najít slov a jen se šibalsky pousmál.

Ruka na mém rameni mě trošku postrčila a tak jsem udělala první krok. Soustředila jsem se na to, abych do svého nového domu vkročila poprvé pravou nohou, která mi snad přinese štěstí. Ale možná, že v upířím světě kde je mnoho věcí jiných než v lidském, znamená pravá noha smůlu.

V tom mě z mého dumání nad symbolikou pravé nohy vytrhl mě tak známý a melodický hlas. „Tak jak se ti to líbí?“ Uvědomila jsem si, že jsem ještě pořád civěla na své nohy a nepodívala se, na tu nádheru, kterou pro nás Alice připravila.

Asi tak na dvou hodinách od vstupních dveří, bylo nádherné ručně vyřezávané schodiště, jejíž zábradlí představovaly spletené hadí ocásky. Těla hadů vedly po celé výšce zábradlí až ke schodům, které byly přikryty dlouhým tmavě rudým kobercem, po okraji zdobený zlatou nitkou, která tvořila zajímavé obrazce. Kuchyň nebyla moc vybavená. Jen ty nejnutnější věci, které nám postačí jako divadýlko pro pár individuálních přátel. Z kuchyně vedla cesta přímo do koupelny.

Tam byla obrovská vana, do které by se vešly i čtyři osoby. Zaujalo mě i zrcadlo, které bylo po celé jedné zdi.

Z vedlejšího pokoje se ozvala hudba mě tak známá, kterou měl Edward nejradši – Debussy. Ani jsem si nevšimla, že by kolem mě Edward prošel. Jako člověk bych to asi nepostřehla, ale jako upír, sem si toho nemohla nevšimnout. Šla jsem za ním. Hudba vycházela z ohromného sterea a došlo mi, že tohle Alice nevybírala. „Jak to, že Alice dovolila moderní věc, do tak perfektně sladěného vybavení ? „ zeptala jsem se. „No, o tom Alice ani neví“. Přiznal se Edward. Konečně jsem se rozhlédla po celé místnosti. Vedly do ní dvoje překrásně vyřezávané dveře. Jedny, kterými jsem přišla a druhé, kterými zřejmě přišel Edward. Nacházela jsem se v ložnici. Byly tu Velká okna, pod kterými byla postel s nebesy. Ta postel byla stejná jako mi Edward koupil, když jsem u ně několikrát spala, ještě jako člověk. Jenže tahle ta nebyla železná, ale dřevěná, aby ladila s ostatním nábytkem. Jedna stěna byla celá obkládaná policemi s knihami.

Pozorovala jsem dál jak jsou zde barvy styly a všechno ostatní úžasně sladěny, jakou práci to Alici muselo dát, než vytvořila takové nádherné hnízdečko, pro mě, a mého miláčka.

Edward zase prolomil to ticho, které tu zde panovalo. „Pojď se podívat dál.“ Jemně mě chytl za ruku, a táhl do vedlejší místnosti, kterou přišel. Vcházeli jsme do pokoje, který měl jen jedno využití. Byl zde schod, na kterém bylo velké křídlo, k Edwardovu koncertování. Chtěla jsem se zastavit a poprosit, aby mi něco zahrál, ale viděla jsem mu na očích, že možná později. Teď mi chtěl ukázat zbytek domu a zeptat se mě, jak se mi líbí. Věděla jsem, je pro něj, někdy velmi těžké, že mi nemže číst myšlenky, a tak jsem se často pokoušela odkrýt svůj štít, a aby si mohl pročítat mou mysl, tak jak je zvyklý, a ne jen pře moje slova.

Šla jsem teda s ním. Přišly jsme do obývací pokoje, kde byla polstrovaná pohovka, na kterém už se stihl Edward uvelebit. „Sedni si za mnou“ poprosil něžně Edward. Posadila jsem ze vedle něho a sledoval jeho netrpělivý, zvědavý a zároveň nenucený výraz v očích. „Než začnu vychvalovat Alici do nebes, za to jak nám to tu zařídila, musím nejdřív splnit domácí úkol“. Edward se na mě tázavě podívala tázal se. „První den a hned úkoly?“ „No, minimálně hodinové mazlení se svým miláčkem, které musíme mít povinně podepsané“. Šibalsky jsem se na něj podívala. „Svůj úkol určitě splníš, ale nejdřív mi prosím řekni jak se ti tu líbí.“ V jeho očích jsem viděla, že nechce, abych mu to popisovala slovy, ale abych se mu otevřela celá. Tak jsem se začala soustředit, pomalu jsem ze sebe oddělávala štít, který mu bránil proniknout do mé mysli, jako všem ostatním. Najednou se už nedíval na mě, ale jakoby skrze mě, na nějakou obrazovku za mnou, kde se mu přehrávalo vše, na co jsem v danou chvíli myslela. Vzpomínala jsem na krásu domu, která mě ohromila, na omamnou vůni táhnoucí se celým domem a na všechnu tu nádheru, kterou zde Alice vytvořila. Edward se usmíval tím svým pokřiveným úsměvem, jenž mi podlamoval kolena – naštěstí jsem seděla -.

Po pár chvílích, kdy jsem si přehrávala svou mysl od prvního kroku do nového domu, jsem měla chuť Edwarda políbit. Většinou, když se probíral mojí hlavou, to byl on, kdo to přerušil a začal mě líbat. Vymlouval se, že si nemůže pomoct, kvůli pocitům, které jsem měla, při chvilkách strávených s ním. Ale teď jsem to byla já, kdo mu padl kolem krku a začal ho vroucně líbat. Okamžitě mi polibky opětoval. Jednou rukou se mi začal prohrabávat ve vlasech a tou volnou si mě přitáhl blíž. Jemně odstrčil mou tvář, aby mi mohl něco sdělit. „Alice bude mít velkou radost, že se ti tu tak líbí.“ Stačil říct v pauze, kterou jsem nechtěla prodlužovat. Ale vzpomněla jsem si ještě na jednu neobjasněnou otázku. Mírně jsem se od něj odtáhla. Nechtěl povolit ruku, kterou mě svazoval, ale zbyla mi ještě trocha přebytečné síly z přeměny, která měla později vyprchat. „A co jsi udělal s tím bytem který jsi koupil dřív než tenhle dům?“ „Hmmmm, jak bych ...“ vykrucoval se z odpovědi. „Ten byt je taky náš, a je vybavený. Alice jej vybavila moderním stylem. Měla to v plánu s domem, ale když sem nakonec koupil dům, jenž vypadá starobyle i z venku, musela své rozhodnutí změnit.“ „Takže my máme i byt?“ ptala jsem se šokovaně. „Ano“ řekl v klidu Edward. Zase si mě přitáhl blíž  ke svému tělu a já neprotestovala. Rozhodla jsem se, že to dořeším později.

Autor: ivjur (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek B+E na Dartmouthu- 2. kapitola: