Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Až za hranice fantasie 12

Sraz Ostrava!!! 16


Až za hranice fantasie 12Omlouvám se,ale delší kapitolku jsem nestihla. Tak snad se bude líbit i tak. Co v ní bude, neprozradím, prostě čtete:) Za komentíky budu ráda:) P.S.písnička se asi moc hodit nebude,ale mě se líbí:-D

12.Kapitola- Shledání a co se bude dít dál?

http://www.youtube.com/watch?v=XgtPKY3DPXU

Edward:

Když jsem si všechno celkem urovnal v hlavě pokračovali jsme s Jacobem dál v cestě. Jeli jsme několik hodin možná dnů, nijak jsem to nevnímal. Nyní byl můj vnitřní hlas mnohem silnější a ukazoval mi cestu. Jako by mě volal můj anděl, jako by mi něco říkal.

,,Edwarde, pojeď za námi, čekáme tu na tebe, potřebujeme tě, neboj povedu tě!“  ozvalo se v mé hlavě a já málem vletěl do stromu, ještěže byl Jake pohotový a chytil volant.

,,Díky Jacobe.“ Poděkoval jsem a opět se věnoval řízení, jenže ta věta mi pořád zněla v hlavě. Můj anděl mluvil v mé hlavě. Co to má k sakru znamenat. Byl jsem rád, že jí slyším, nechtěl jsem, aby přestala, ale nerozumněl jsem tomu.

,,Edwarde, co se zase děje, jsi v pořádku?“ strachoval se Jacob.

,,Já nevím Jaku, pořád slyším Bellin hlas, říká mi kam má jet a pořád opakuje jednu větu. Že prý na mě čekají. Vůbec to nechápu!“svěřil jsem se mu a čekal co mi na to řekne. Dobu nic neříkal, bylo vidět, jak přemýšlí.

,,Hele Ede, já tě snad nikdy nepochopím, ty slyšíš Bellin hlas, máš mapu uvnitř hlavy a jedeš jako šnek!“ zíral jsem na něj a on najednou vykřikl: Tak sakra, dupneš na to? Jestli se bojíš, můžu řídit já!“ nenechal jsem se pobízet a řítil se za svým andělem.

Bella:

Odstranila jsem z Edwarda svůj štít a najednou jsem s ním mohla komunikovat, nebylo to zatím tak čisté jako z Nessie, ale šlo to. Zvířata mi radili co mám dělat a já poslechla. Radila jsem Edwardovi cestu, a neustále opakovala:

,,Edwarde, pojeď za námi, čekáme tu na tebe, potřebujeme tě, neboj povedu tě!“  Cítím jeho zmatek, nechápe, že ho slyším, nechápe, že se mnou může komunikovat. A já mu to teď nemůžu vysvětlovat, každá minuta co tu není je příliš drahá. Musí tu být brzy. Jen něco mi bylo divné, Edward není sám, slyším další hlas. Patřil nějakému muži, nevím jak starému. Edward se na něj moc nesoustředil, takže jsem nikoho nepoznala. Najednou jsem v Edwardově hlavě viděla obrázek Jacoba, který řídí jeho Volvo, na to se ušklíbl a přidal plyn. Že by s ním byl Jacob? Ale co by oni dva dělali spolu. No což, teď se tím nebudu zabývat. Musím je dovést sem.

Nessie byla mezitím s Letrí. Už vypadala jako 2leté dítě. Nikdo by neřekl, že stačí trocha magie a dítě roste takovou rychlostí. Rostla mi doslova před očima. Všechna zvířata se zdržovala v blízkosti domu a já se soustředila na Edwarda, měl by tu být každou hodinou. Nemohla jsem se ho dočkat, ale co mu řeknu?

Ahoj Edwarde, lásko ráda tě vidím. Doufám, že jsi už zapomněl na tu blbost, co jsem říkala o tom, že tě nemiluji. Jo mimochodem tohle je naše dcerka Nessie, je rozkošná vid. A ještě jedna novinka, musíme zachránit svět. Doufám, že to chápeš a teď tě zvu na pumu, mám jí v ledničce….

Ne tak takhle to opravdu nepůjde. Musím něco vymy…

,,Mamí!“ přerušila mě Ness. ,,Mamí, to je  tatínek?“

Vykoukla jsem z okna. Na příjezdové cestě zrovna zastavovalo stříbrné Volvo.

,,Hmm, super, improvizace!“ zamumlala jsem si pro sebe.

,,Ano, Nessie, to je tatínek tak pojď, jdeme ho přivítat ano.“ Usmála jsem se na Nessie, ale ve skutečnosti jsem se bála, bála jsem se jeho reakce. Pomalu jsem otevírala dveře a viděla jak se kolem Edwardova Volva shromažďují zvířata. Nadechla jsem se  a vstoupila s Ness na verandu.

 

Edward:

Bellin hlas mě pořád naváděl. Ale na chvilku se ztratil, neslyšel jsem jí a  začal panikařit. Když v tu chvíli jsem uviděl malý domeček a kolem spoustu zvířat. Zastavili jsme na příjezdové cestě a vystoupili z auta. Kolem nás se seběhla zvířata a začala se nám klanět, nevěřil jsem vlastním očím, když v tu chvíli mě vyrušilo vrznutí dveří otočil jsem se a tam stála moje láska a v ruce držela malé dítě!

 

Jacob:

Bylo to neuvěřitelné, všechna ta zvířata. A najednou se zvířata rozestoupila a k nám přicházela Bella s tím nejkrásnějším, nejmilejším a nejúžasnějším stvořením na světě…Nemohl jsem od toho dítě odtrhnout oči, ale něco mi tu nehrálo. Co je to dítě zač? Pořádně jsem si ho prohlédl a jestli mě zrak neklame, tak mělo Belliny oči a Edwardovi vlasy. A dokonce i rysy Edwarda a Belli. To přeci není možné vždyť oni dva jsou upíři, nemohli zplodit dítě, Bella je pryč jen pár měsíců né devět. A tohle děvčátko ke všemu vypadá jako 2leté.

Bella:

Z Volva vystoupil Edward a za ním Jacob. Tak přeci jen s ním byl Jacob. Nějak jsem to zatím neřešila. Teď tu byli důležitější věci.

Procházela jsem s Ness uličkou, kterou pro nás vytvořila zvířátka. Kolem vál něžný větřík, ptáčci zpívali a vykvetlo několik překrásných květin. Všechny sluneční paprsky se ubírali na náš palouček. Muselo to vypadat nádherně, ale já se soustředila jenom na Edwarda, rentgenovala jsem každý jeho pohled, pohyb a dokonce jsem se ho dotýkala svou myslí. Chtěla jsem se mu vrhnout do náruče, obejmout ho a políbit, ale nemohla jsem. Né, dokud všechno nevysvětlím, né dokud mi neodpustí. Svírala jsem Ness v náručí a sledovala, jak si Ness prohlíží Edwarda i Jacoba.

Vrhla jsem letmí pohled na Jacoba, který si prohlížel Ness, jako kdyby byla ten nejkrásnější obrázek. Ale hned jsem se vrátila k Edwardovým očím. Prohlížel si mě i Ness, jako by mu něco šrotovalo v hlavě.

,,Mamí můžu přivítat tatínka, slyší mě?“ optala se mě Ness v mysli.

,,Ness, chvilinku počkej, neví o tom, že jsi jeho dcera, přeci ho nechceš polekat, už tak to má těžké ano.“

,,Dobrá maminko, ale už jsme u něj, tak si s ním promluv, ať to máme za sebou.“ Jen jsem se na Ness usmála a promluvila nahlas.

,, Ahoj Edwarde, ahoj Jacobe.

,,Ahoj Bello.“ Odpověděl Jacob dychtivě a Edward trošku zaraženě, jako by nevěděl, co si může ke mně dovolit.

Ani nevíte, jak vás ráda vidím. Vím, že toho musím mnoho vysvětlit, a nevím jestli to pochopíte, zvláště ty Edwarde. Sama některé věci nechápu, ale beru vše co přichází a časem to možná i pochopím. Než začnu vysvětlovat, chci vám představit Rennesmé. Naší dceru Edwarde…

Edward:

Prohlížel jsem si Bells a to neznámém dítě. Proč je Belle tak podobná? Přicházeli pomaly k nám.

 

shrnutí



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Až za hranice fantasie 12:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!