Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zůstaň se mnou - 30.kapitolka

26.05.2009 (22:00) • bella13 • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 2292×

30.kapitolka – Šťastni?

Will:

Sedím u sebe v pokoji a myslím na Lauru. Někdo zaklepal na dveře. Kdo to jen může být?

„Dále.“a řeknu jen. Dále se dívám na hvězdy a přemýšlím. Uslyším přibližující se kroky.

„Ahoj Wille. Neruším?“ Laura. Vzhlédnu. Stála ve dveřích a pozorovala mě.

„Ahoj Lauro. Ty mě nikdy nerušíš.“ Posadí se vedle mě. Pozorujeme hvězdy. Chvíli bylo trapné ticho. Proč asi přišla? Odpustí mi co se stalo ráno nahoře? Ježiš to byl trapas!

„Chtěl bych se ti ještě jednou omluvit za to co se stalo ráno. Víš já-“Položila mi prst na pusu.

„Pššš. Už nemluv. Tohle jsem řešit nepřišla a navíc to nebyla tvoje chyba. Prostě to byla jen špatná náhoda. Já jsem ti přišla poděkovat za květiny. Jsou nádherné. Jak jsi věděl že to jsou mé oblíbené?“Tak ona mi přišla poděkovat za květiny? Odpustila mi? To je skvělé!

„No víš, pověděla mi to Bella.“Laura se začala smát. Je překrásná když se směje. Jako anděl.

„Víš já chtěl bych se ti k něčemu přiznat.“otočí se na mě„Od první chvíle mě k tobě něco táhlo. Každý den jsem doufal, že se objevíš jak si slíbila Edwardovi. Mé přání bylo vyslyšeno. Pak se z nás stali přátelé. Jenže z mé strany to nikdy přátelství nebylo. Já… Odpočátku jsem tě miloval. Jen jsem se bál tvé reakce. Ale já už dál nevydržím to před tebou tajit. Já se do tebe zamiloval.“ Laura mě chvíli pozorovala. No a je to venku. Jak zareaguje? Odmítne? Bude se mi vyhýbat? Jenže Laura neměla slov. Pak se ale usmála. Chytla mě za ruce.

„Taky mě to k tobě táhlo. Já ale věděla proč. Jenže jsem se bála další zrady. Když jsem byla ještě člověk, zamilovala jsem se. Ten kluk mě ale zradil. Zlomil mi srdce. Já si to nechtěla zopakovat.-“Chystám se něco poznamenat ale na poslední chvíli si to rozmyslím.

„Návštěvu jsem slíbila, a taky jsem chtěla přijet. Jen jsem se na to musela psychicky připravit. Být v tvé blízkosti mi dělalo dobře ale zároveň to ve mně tak trochu vzbuzuje strach. Od té chvíle co jsme přátelé, tě už ale dobře znám. Důvěřuji ti. Potom co jsi mi dal tu květinu, jsem hodně přemýšlela. Došla jsem k názoru, že existují i druhé šance. A já si to nechci zbytečně pokazit. Dnes jsem se ti chtěla přiznat ale ty jsi mě předehnal. Takže se přiznávám. Miluji tě Willieme Cullene Swame.“ Teď se mi chtělo skákat radostí. Takže přece jenom mám svoji spřízněnou duši! Teď něco zkusím. Snad to není moc rychlé. Pomalu se přibližuji k Lauře. Ta je rychlejší. Políbí mě.

Bella:

Edward sedí v křesle a já jsem v jeho náručí. Cítím jak moc je Will šťastný. To znamená jediné. Řekli si to. Konečně. Takže ani jeden z nás už není sám. To je dobře moc dobře.

„Kdy budeme mít tu svatbu?“ Myslím na 16.října. Jen přikývne. Najednou si Edward povzdychl. ,Co se děje miláčku?‘ „Jde si pro tebe Alice. Chce se domlouvat na šatech.“ Alice zaklepala na dveře a pak vstoupila. „No tak já ti ji na chvíli půjčím.“

„Děkuju. Počkám venku.“ A pak odešla na chodbu. Mě se nikam nechtělo.Edward se usmál.

„Neboj. Brzy se ti vrátím. Miluju tě.“ Dám mu pusu a mířím ke dveřím. Ach jo.

„Alice jestli si ji zase přeješ unést na nákupy, tak si mě nepřej.“ Alice se provinile usmála.

„Hergot. No snaha byla. Musíme si holt postačit s internetem a katalogem.“ Její výraz mě hrozně rozesmál. Tvářila se tak smutně. Na druhou stranu jsem byla Edwardovi nesmírně vděčná. Sice nakupuji ráda, jenže teď chci být s Edwardem. Alice mě dotáhla do své ložnice. Na polštáři seděla Rosalie s tužkou a blokem v ruce. Za ní na posteli leželo několik hromádek katalogů. Tak to bude na dlouho.

Už přes čtyři hodiny vybíráme šaty jak pro mě, tak pro družičky. Nejhorší na tom je, že máme za sebou teprve dvě pětiny. Ach jo. Kdy tomu bude konec?

O další tři hodiny později, máme vybrané všechny šaty. Rosalie už je objednávala. Já zatím skočila dolů za Esme, která mě zavolala. Měla pro mě překvapení. Jaké asi?

„Zajistili jsme vám svatební cestu. Je tak na měsíc. Budete cestovat po Evropě. Paříž, Londýn, …“ a vyjmenovala mi dalších několik měst. To je skvělé! Evropa! Obejmu ji a poděkuji. Esme se jen usmála. Teď jsem si na něco vzpomněla. Vždyť mi nemáme žádné svědky! Will a Laura! Vyběhnu k bratrovi do pokoje. Jemně zaklepu na dveře. ,Pojď dál ségra.‘

„Díky. Omlouvám se že ruším jen jsem se potřebovala na něco zeptat. Nepůjdete nám vy dva za svědky?“Will a Laura se na sebe podívali. Pak se usmáli.

„Bude nám potěšením.“řekli sborově. Takže jsou už jedna duše. Byla jsem teď hrozně šťastná. Bráška mi jde za svědka! To je skvělé!

Will:

S Laurou jsme už měsíc. Od té doby jsem šíleně šťastný. Bella také. Bude se vdávat. Moje spřízněná duše se už nastěhovala ke mně do pokoje. Teď jsme stále spolu. Někdy si zajdeme společně se sestřičkou a Edwardem zabruslit. Bella učí Lauru a Edward mě. Vždy je to veliká zábava. Dneska je venku vánice, takže nemůžeme jít bruslit. Proto teď sedím dole s ostatními sourozenci a koukáme intervium s upírem. Každou chvíli se někdo začne smát. Nejčastěji je to Emmet. No jo. To není žádné překvapení. Kdo by se nesmál těm blbostem z filmu?

„Ahoj Lauro. Jdeš se taky koukat na skoro upíří komedii?“Laura se usmála. Přikývla. Carlisl ji chtěl dnes oficiálně přijmout do rodiny. Měla se stát sourozencem Alice a Emmeta.

„Neboj ještě si máš kam sednout.“řekl Edward který si přečetl její myšlenky. Bella se pousmála natočila ke schodům. Přimhouřila oči a pozvedla ruce. Pomalu je pak přibližovala k sobě. Z patra se k nám vzduchem blížili dva velké a měkké polštáře. ,Děkuji sestři‘ ‚Není zač. Přece nenechám Lauru sedět na zemi?‘ ‚Díky. I když jsem si ji chtěl posadit na klín.‘ Bella se rozesmála. Edward taky. Emmet se na ni otočil. Tvářil se velice nechápavě. To se rozesmálo mě. Můžeme snad být jako rodina ještě sťastnější? No možná… až požádám Lauru o ruku, ona se stane Cullenová, z Edwarda nebude novorozený… budeme chodit do školy… No to bude bezva. Edward zašeptal něco v tom smyslu „Tak to s tebou naprosto souhlasim.“ Ba jo. Až si bude Laura mnou jistá, požádám jí o ruku. Laura se posadila k mým nohám, o které se i opřela. Esme byla pryč a Carlisl v práci. Oba přijedou večer. Takže zatím stihnem zkouknout ještě několik filmů.

Edward:

Už se hrozně těším na svatbu. Pak budeme s Bells svoji. Těsně před svatbou mi skončí to období, kdy budu novorozený. Takže naše líbánky si opravdu užiji. Páni já se tak těšim. Konečně si budu moci vše užívat naplno. Plánovalo se, že na podzim se všichni přestěhujeme. Ostatní sourozenci začnou chodit do školy a mi po svatbě pojedeme na líbánky. Pak začneme taky chodit do školy. Zkrátka povedeme fajn život. Teda nechci tvrdit že se těšim až budu zase opakovat střední, ale přece jenom budu mít svou manželku(ach jak krásně to zní) a Cullenovi rodinku. Zkrátka budu mít fajn život. Co fajn, budu mít opravdu skvělý život. Nebo to snad může být ještě lepší? No já myslím že ne.

The End

Autor: bella13 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Zůstaň se mnou - 30.kapitolka: