Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zůstaň se mnou - 25.kapitolka

13.05.2009 (14:50) • bella13 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1694×

25.kapitolka – Cullen? Cullen!

Edward:

Lucas se s námi rozloučil a poděkoval nám za všechno co jsme pro něj udělali. Koupil si telefon a dal nám své číslo. Konečně. Říkala si často Bella.

   Ruku v ruce jsme teď běželi lesem. Ta rychlost je úžasná. Zastavíme se na malém paloučku. Má láska zavřela oči, a zhluboka dýchala. Pak se usmála.

„Tak Edwarde, teď poslouchej. Zavři oči, nadechni se. Cítíš tu vůni?“udělám co mi radí.

„Cítím vůni od západu. Je to správně?“ (ale stejně nejvíc mi voněla Bella…) kývla.

„Že by sis taky oblíbil pumy? Teď poslouchej dobře. Zavři znova oči, zhluboka se nadechni, soustřeď se jen na vůni a poddej se instinktům.“Už nemyslím na nic jiného než na tu vůni. Instinkty mě ženou na západ. Doběhnu k malé louce. Tam se na slunci vyhřívá puma. Bella mě dohnala a posadila se na větev. Víc jsem ale nevnímal. Jen jsem cítil jak se odrážím od země a skáču na překvapenou pumu. Vůbec se ní nepářu rychle jí zlomím vaz a zakousnu se do krku. Její teplá krev mě přiváděla do takové…dalo by se říct euforie.

   V pumě nezůstala ani kapka krvi. Bella seskočí z větve. Když mě uvidí.usměje se. Otře mi pramínek krve z brady. Být upírem je senza. Konečně mohu být Belle stále nablízku.

„Ty si ale šmudla. Podívej se na sebe.“kouknu na sebe. Mám úplně špinavé triko. Místy hlína, místy krev. Sakra. Bella se začala smát. Chytla triko a trhla. Zbyli z něj cáry.

„No takhle je to lepší… Neboj na poprvé se každý zašpiní. Koukej za chvíli příjde jeho družka. Já si s ní trochu pohraji. Být tebou vylezu si na strom. Je od tam taď skvělý výhled.“ Vyskočím na větev. Bella se dotkla země. Utvořila se velká jáma. Pumu hodila dovnitř. Mé triko tam skončila taky. Pak pomalu tleskla. Země  se zavřela. Byla jako neporušená. Pak zalezla do křoví. O několik vteřin později se paloučku objevila puma. Měla pravdu jako obvykle. Puma zachytila naše pachy. Prudce se zastavila. Bella vyskočila z úkrytu. Puma se nejdřív lekla ale pak po ní skočila. Bella se vyhla a začala se s ní prát. Zmocnilo se mě nutkání skočit mezi ně a chránit Bellu. Po chvíli už to Bella ukončila. Uklidila stejným způsobem jako po mě. Nemůžu uvěřit tomu, že tenhle Anděl žije se mnou. Její dokonalost a.krása mě ohromovala.  Seskočím ze stromu a pak jí políbím. Byl to velice dlouhý polibek. Ani jeden z nás nepotřeboval kyslík. Ruku v ruce se potom rozeběhneme k vile. Máme jet už domů. Jak to všechno povím matce? Dozví se to vůbec? Nebo pro ni budu už mrtvý? Bella nejspíš vycítila mé napětí. Zastavila. Starostlivě si mě prohlídla.

„Miláčku, trápí tě něco? Si totiž smutný a napnutý. Cítím to. Nezapomeň, já sice nečtu myšlenky jako ty, ale ty jsi mou další součástí. Tvé nálady působí i na mne.“posadí se na zem. Mám jí to říci? Nepřidělám jí starosti? Jenže já chci znát odpovědi na mé otázky.

„Jedna věc mě trápí. Co bude dál? Budu hrát mrtvého?“sednu si k ní. Chytla můj obličej do svých dlaní. Zadívala se mi hluboce do očí. To mě uklidňovalo.

„Edwarde, víš já ještě netuším. Dnes se vracíme do Forks. Odletíme soukromým letadlem. Tebe by jsme mě li schovat.. Už si hledaný. Carlisl určitě něco vymyslel. Ale jedno je jisté. Teď si pro lidi nebezpečný. Proto se odstěhujeme na Aljašku. Tam budeme nějakou dobu, něž se tvé reakce na krev trochu uklidní.“Co jsem čekal? Vždyť jsem je chtěl stejně opustit abych mohl být navěky s Bellou. Svojí matku a otce už nikdy neuvidím. Teda já je jo…Možná…Bella mě objala. Začala mi šeptat uklidňující slova. Poté se zvedla a pomohla mi na nohy. Krokem se vydáme k vile.

   Emmet se pral venku s Willem. Rosalie to vše pozorovala. Pomalu zachytávám úryvky jejich myšlenek. Zastavím Bellu. Ta se na mě otočí. Jen se usměje.

„Chceš udělat kolem ostatních štít? Aby tě nebolela hlava ze všech těch myšlenek.“

„Měl bych si zvykat. Neplýtvej síly. Ona se ta schopnost bude jednou hodit. Přece mě nemůžeš navždy chránit.“ Bella se usmála. Pomalu se blížíme k vile. Myšlenky slyším už plynule a důrazně. Začínám rozlišovat kdo je kdo. Jen Will mě hodně překvapil. Neustále myslel na Lauru. Trápil se neznámými pocity. Už ale zhruba něco tušil. Mám se o tom zmínit Belle? No radši ne. Ona to sama zjistí. Alice už balila kufry. Jasper se na ni díval a myslel… Bella by měla asi použít štít. Tohle je hodně soukromé.

„Miláčku? Mohla by jsi obalit Alici a Jaspera štítem? Prosím.“chvíli nechápala a pak se začala smát. Zavřela oči a bylo to. Jejich myšlenky jsem už neslyšel. To je lepší. Usměju se.

„Naprosto tě chápu. Jdu si sbalit věci. Jak znám Alici, už ti koupila něco na převlečení. Ty si ale teď jdi promluvit s Carlislem. Nejspíš si s tebou bude chtít promluvit.“Pak vyběhla do svého pokoje. Já šel do pracovny. Můj nový adoptivní otec seděl za stolem.Četl nějaké papíry.

„Chtěl si se mnou mluvit viď?“vypadal překvapeně že  mě tu vidí. Ukážu na svoji hlavu.

„No jistě… Neuvědomil jsem si že mi čteš myšlenky. Jak to zvládáš? Nebolí tě hlava?“

„Ne. Jen někdy mě trochu štve co všechno slyším. Slyším celkem dost soukromé věci ostatních. Někdy mi to přijde jako špehování.“ Carlisl se zasmál. Podal mi nějaké papíry.

„Ty mě chceš adoptovat?“ a opravdu podával mi nový pas s mojí fotkou a jménem Edward Cullen. Páni! Tak tohle jsem mu v mysli nevyčetl. Chce mě přijmout do své rodiny!

„Tvoji fotku mi dala Bella. Datum narození a takové blbosti doplníme později. Souhlasíš?“

„Carlisl já nevím co říct… Každopádně tisíceré díky ti řeknu určitě. Teď budu oficiálně členem vaší rodiny. Vím, vím podle vás už jsem ale stejně… Teď je to jiné.“obejmu ho.

„Jsem moc rád, že si spokojený. Vítej do rodiny. Až přijedeme zpátky do Forks vyjedeme si na lov.“ Najednou vrazil dovnitř Emmet. Poslouchal za dveřmi. Radoval se že si zazávidí kdo skolí víc grizlíků.  Vidí ve mé nového soupeře. No bezva. Za chvíli se tu objevil zbytek .

„Jupí! Další sourozenec do rodiny! Tak co dáme sourozeneckou páku?“Všichni se začali smát.Za chvíli se tu objevila i Bella. Převlečená, se dvěma copy.Moc jí to slušelo.Usmívala se

„Will mi sdělil  tu novinku. Jsem moc ráda jak si to bereš. Chtěla jsem ti dokázat, že už máš novou rodinu. Nejen mě ale teď i Cullenovi.“ A mávla rukou ke všem ostatním. Emmet zasalutoval. Neubránil jsem se úsměvu. Každý se tvářil vlídně. I myšlenky mě dalo by se říct vítali v rodině. Bella už zrušila svoje štíty. Slyšel jsem totiž Alicininy myšlenky. Myslela na to, jak mi nakoupí celý nový šatník. Velikost mám prý podobnou jako Jazz. To ne…

„Alice! Oblečení si snad můžu vybrat já ne?“Alice se tvářila překvapeně. Pak jí to došlo. Všichni se začali smát včetně mě. Alice se totiž začala tvářit ‘Já nic, já muzikant‘.

„Alice buď v klidu. Na jeho nákupy dohlédnu já.“oznámila Bella. Super!!!Alice  si oddychla.

‚Teď si se vyhnul peklu bráško! A co ta páka?‘vzkazoval mi Emmet pomocí mysli. Mrkl.

„Pojď ven. Miláčku? Můžeš jít s námi?“ Bella se pousmála. Chytla mě za ruku. Pomalu míříme ven. Alice se usmívala. Jinak nikdo nechápal. Emmet poskočil a promnul si ruce. Zašklebil se jako nějaký čert. Rosalie se na něj vykuleně podívala. Will se začal smát.

„Miláčku mohla by si nám prosím prosím vyprostit ten kámen z pod kořenů toho stromu?“ Pošeptám jí do ucha. Dotkla se stromu. Ten se začal třást. Pak ze země vylítli kořeny spolu s kamenem, který jimi byl obmotán. Kořeny kámen položili přede mne. Pak se vrátili zpátky.

„Takhle stačí? Jo a jak si to věděl?“usmála se. Druhou větu dodala šeptem.

„Díky lásko. Před chvílí si omylem spustila hradby kolem své mysli.“ Bella hvízdla.

„Čéče dneska se celkem hodí že umíš číst myšlenky.“ Začal se smát. Zasedl si ke kameni. Přisednu si. Alice začala odpočítávat. Jakmile řekla TEĎ! Ucítím menší tlak na moji ruku. To už zabral? No podle jeho výrazu ano. Momentálně se hrozně mračil. V myšlenkách hrozně nadával. Všichni okolo se začali pousmívat. Z nudy vytáhnu telefon a fotím moji Bellinku. Teď už se opravdu všichni smáli. Já se začínal skvěle bavit. Z Emmetova hrdla vyznělo rozčílené vrčení. Bella se zašklebila. Její oči přesně říkali: Tak už toho chudáka netrap… Mysl to stejné

„Mě to ale baví! Podívej se na něj… Musím ho přeci trošku poškádlit.“ Oplatím škleb. Emmet tohle asi naštvalo ještě víc. Tlak se najednou hodně zvýšil. Už jsem trochu potřeboval zabrat. Nakonec mi ho bylo líto tak jsem to ukončil. Samozřejmě mým vítězstvím.

„Sákryš! Tak tohle jsem tak nějak nečekal… No ale tím to neskončilo. Já neprohrávám.“ A vyplázl na mě jazyk. Všichni se začali hrozně smát. Rosalie chytla svého manžílka za ruku. Bella zase skryla kámen pod zem. Vezmu ji kolem pasu. Ona mi dá letmý polibek.

„Právě mi volali z letiště. Letadlo přistálo. Musíme vyrazit.“ Oznámil nám s úsměvem Carlisl. Všichni se vydali pro svá zavazadla. Nandala se do aut a vyjelo se na letiště. Hurá domů!   

Autor: bella13 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Zůstaň se mnou - 25.kapitolka: