Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zůstaň se mnou - 20.kapitolka

29.04.2009 (20:00) • bella13 • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1866×

20.kapitolka – Přicházejí…

Bella:

Domů doběhneme o deset minut později. Carlisl nás již vyhlížel. Měl velice ustaraný výraz.

„Co se děje Carlisli?“ zeptám se smutně. Můj bratr řídil na dálnici jako šílenec.

„Musíme si promluvit. Nemám dobré zprávy. Alice, nejspíš si měla pravdu promiň.“ Alice se zděsila. Nikdo nechápal co se děje. Jen Willovi svítil v hlavě velký nápis: VOLTTURIOVY!

Jdu s celou rodinou dovnitř. ‚Taky si to myslím. Co podnikneme? Jdou sem kvůli nám.‘ ‚Budeme bojovat ale samy. Zkus co nejvíc zjistit. Přijedu za 15minut‘

„Alice? Co o tom víš?“zeptá se Emmet. Oslovená se na nás otočí. V očích strach.

„Přicházejí a já nevím proč vím jen jedno, zajali ho.“mluvila smutně. Nikdo nevěděl o kom to mluví. Jen já a Will jsme věděli všechno. Víme PROČ… Víme KDO… A teď už i CO DĚLAT… Čeká nás nelehký úkol…

„Alice kdy?!“vyjeknu. Nikdo nechápal. Jen já, We, Alice a Carlisl.

„Je mi to líto. Už za dva dny. Promiň. Já vás mohla varovat, jenže si se mnou hrála nejistota“

Dva dny? ,Wille slyší to?‘‚Jo. Dostaň Edwarda do bezpečí. Už tam budu.‘,Díky‘

„BUDE NĚDKO TAK LASKAVEJ A URÁČÍ SE NÁM ŘÍCT, CO SE TU SAKRA DĚJE?! JÁ BYCH TAKY RÁD VĚDĚL ČEHO SE VŠICHNI TAK BOJÍTE!“Emmetovi už nevydrželi nervy. Jasper se ho snažil uklidnit.

„Alice řekni zatím co víš. Will vám za chvilku všechno vyjasní. Já musím jít pro Edwarda.“

Přikývla. Vylítnu ze dveří jako střela.

Takhle rychle jsem tu ještě nikdy nebyla.,Pospěš si Bello! Máme ještě spousty práce‘

Vskočím otevřeným oknem dovnitř. Edward zrovna nesl hromádku papíru do tiskárny. Tak se lekl, až papíry skončily po celé místnosti. Udiveně mě pozoroval.

„Stalo se něco Bello? Máš být přeci až do zítřka na lovu.“vyptával se. Přitom sbíral.

„Promiň. Je to naléhavé. Musíš jít se mnou. Nejsi tu v bezpečí. Vše ti vysvětlím, když teď půjdeš se mnou. Řekni něco mamce. Budeš teď tři dny pryč. No tak na co čekáš. Já ti zatím zbalím.“ Cely zmatený šel dolů za matkou. Rychle vytáhnu jeho starý školní batoh a naházím tam nějaké oblečení a hygienické potřeby. Posbírám všechny ty papíry. O pěr minut později přišel nahoru. Podám mu batoh a vyskočím oknem.

Will:

Jen co přijedu, všichni se na mě sesypou jako včely na med. Začnu vyprávět náš příběh.

„To že přicházejí Voltturiovi už víte. Také jste se dozvěděli že Lucasovi vymazali paměť.

Díky němu ví, jakou máme moc. Jdou si pro mě a Bellu. Máme pro ně velikou cenu. Budou si nás chtít už podruhé ochočit. Jestli se jim to nepovede, chtějí nás zabít. Představovali bychom pro ně totiž už jen obrovskou hrozbu. Jak všichni víte, Aro nesnáší konkurenci.“

„To je velice logické Wille. Ara znám už dlouho. Chci ti pomoci.“konstatuje Carlisl. Informuji o všem Bellu.

„Aro je jen hloupá, natvrdlá a paličatá palice. To ví každý. Jediné řešení je: RVAČKA!“

„Emmete! Buď tak hodný a uklidni se!“vyjekla Rosalie.

„Bella a já jsme se rozhodli, že bojovat budeme ale jen my!“

„Tak na to rychle zapomeňte! Jsme rodina a tak to taky zůstane!“Zavelela Esme.

„Ty zrádče! A mě bys připravil o všechnu tu zábavu jo? Tak to tůdle. Jdeme do toho s vámi. S tím už se konečně smiř.“ Uslyším tlukoucí srdce. Už je tu. Do domu vstoupila Bella s Edwardem na zádech. Ten okamžitě seskočil. Mysl mé sestřičky byla najednou velmi divoká. Vymýšlela plán jak bojovat jen se mnou po boku. Edward byl hodně zmatený. Pořád nechápal co se děje. Sestra ho vedla nahoru do svého pokoje.‚Proč si mu to ještě neřekla?‘,Řeknu. Neboj.‘Sakra to je na nic. Jakmile začneme být šťastní, něco se překazí. Mávnu rukama směrem k zemi a zatnu dlaně v pěsti. Ozvala se rána zvenčí. Na louce vznikla několik desítek metrů hluboká propast.

„Bello buď v klidu“ ozval se Emmet. ,Wille co to sakra děláš? Jak si to udělal?‘To způsobil já? Pozvedl jsem ruce. Pomalu je otáčel a přitom si je prohlížel. Co se to děje?

„To jsem nebyla já! Ale můj milý bratříček!“Zakřičela z patra Bella. Na mou osůbku se otočilo šest udivených párů očí. Tohle není normální! Jakoby ta garda nestačila!

„Ttto si byl …ty?“vypravila ze sebe Alice zmateně. Poprvé slyším upíra koktat.

„Sám nevím jak ale ano. Naše spojení je asi silnější než jsem si myslel…“

„Naprosto fascinující. Použil si Bellinu schopnost! Zkus to znova.“vydechl udiveně Carlisl.

,Můžu Bello?‘‚Posluž si. Doporučuji jednoduchý štít.‘pošle mi vzpomínkou jak vytváří štít ona. Napodobím ji. Kolem mě se vytvoří průsvitná a zlatě jiskřící koule. Emmet se mě snaží praštit. Jakmile uhodí do štítu, chytne se za ruku.

„Jauvajz! Do prdele! Jak kdybych mlátil do ocelový zdi.“a třel si klouby. Můj štít vydržel jen necelou minut. Pak se vypařil jako pára. Ozval se potlesk. Začnu se smát. Já to dokázal. ,Blahopřeji velkej bráško! Můžu teď zase půjčit já tu tvojí?‘,Že se vůbec ptáš.‘ s mou pomocí zatopí v krbu ve svém pokoji. Aspoň jedna dobrá zpráva dne.

Edward:

„Povíš mi, už co se stalo?“zeptám se nevrle. Belle posmutněl obličej.

„Nepřerušuj mě teď prosím.“Zhluboka se nadechla „Edwarde jdou si pro mě. Budu muset bojovat. Dozvěděli se o mých schopnostech. Ty teď ještě zesílily. Díky tobě hlavně. Pohání mě totiž má láska kterou cítím.Chtějí mě teď do své gardy. Já ale nikam nepůjdu. Postavím se jim. Jsem mocnější než oni. Vzala jsem tě sem protože by tě Aro mohl chtít unést. To nemůžu dovolit. Má rodina se o tebe postará. Já s Willem si vybojuji svobodu.“

„Nechoď nikam bojovat. Zůstaň se mnou!“ Zachvacovala mě panika.

„Musím. Slibuji že se vrátím. Ty si celý můj život. Bez tebe jsem nic. Nikdy tě neopustím. Musíš mi důvěřovat. Vrátím se ti v pořádku slibuji.“Vždy jsem jí věřil. Ale teď mám strach.

„Ale co když tam budou další novorození?“ Nesmí jít do boje!

„Nebudou. A kdyby ano, nebudu sama. Mám brášku.“ Bellinka se na mě povzbudivě usmála.

Vzdávám se. Je to zbytečné. Už se rozhodla. Objal jsem ji.

„Kdy?“na víc jsem se nezmohl. Otočí se na mne.

„Za dva dny.“mé srdce se málem zastavilo. Tak brzy? Hlavou se mi honila spousta myšlenek.

Jak dobrých tak špatných. Ani nevnímám jak se venku setmělo. Bella se podívala na hodinky.

„Je už pozdě. Měl by jít spát.“Přikývnu. Vyčistím si zuby a převléknu se. Jakmile si lehnu Bella mě obalí dekou. Lehne si k mě. Jak mám ale usnout? Jsem tak čilý… Nakonec spánku podlehnu. Spím ovšem velice neklidně. Má noc byla samá noční můra. Několikrát jsem se probudil. Bella se vždy hned objevila ve dveřích. Kam vždycky odešla?

Bella:

Noci jsem už nemohla trávit s ním. S Willem cvičíme sebe navzájem jak ovládat schopnosti toho druhého. Už se n nám to dařilo. Já oheň a led ovládala už skvěle. Will měl trochu problém splynout s darem ovládat počasí. S matkou přírodou si ale rozuměl velice dobře. Samozřejmě já byla vždy se svými dary lepší ale tak na tom byl i on. Jasper učil všechny ve fyzickém boji. Naučila nás spousty fíglů. Zjistila jsem, že když sebe obalím štítem, automaticky se obalí i Will. Naše spojení je už opravdu silné. V hlavně jsem měla už plán, zastavit Culleny. Will se mnou souhlasil. Budou v bezpečí. Stejně jako Edward. Moje láska nás vždy pozorovala při tréninku(denní). Večer před bojem mě ale překvapil otázkou.

„Bello slib mi, že se vrátíš v pořádku.“prosil zoufale.

„Vrátím. Slibuji. Nikdy tě neopustím.“Edward se trochu uklidnil.

„Mám jednu otázku a zároveň je to i přání. Mohu ti ho říct?“čím mě chce překvapit?

„Já … Chtěl bych s tebou žít navěky. Můj život mi nestačí. Znám vaše pravidla. Až boj skončí, a vše se uklidní, přeměníš mě na jednoho z vás?“,Vážně to řekl?‘ozval se We.

„Edwarde to po mě nemůžeš chtít. Já z tebe monstrum neudělám. Našimi pravidly se netrap.

Klidně zabiji Ara jen aby se z tebe nestalo monstrum. Máš rodinu a přátele. Nevíš co po mě vlastně chceš. Nevíš o co bys přišel. Kdybys to věděl, nikdy bys mě o něco takového neprosil. Nebyl bys jako já. Nedokázal by jsi se tak briliatně ovládat.“proč mi to dělá? Chci s ním žít na věky věků ale tohle bych nedokázala. Tohle ne… klidně vyvraždím Upírskou Královskou rodinu jen aby byl výjimka. Sílu na to mám. Ale nedovolím aby se Edward stal jedním z nás!,Sestřičko uklidni se! Ano? Zatím je vše v pořádku. Já si s ním promluvím. Podívej co venku děláš.‘ Pohlédnu oknem ven. Pršelo a začínalo vznikat tornádo. A kruci! Začnu počítat do desíti. Jedna, Dvě, Tři…. Počasí se začalo uklidňovat. Uf… vyběhnu z pokoje. Poklopem ve střeše vyskočím ven. Lehnu si na střechu a pozoruji hvězdy. To mě uklidňuje. Vedle mě se objevila Alice. Chytla mě za ruku.

„To bude dobré Bells. Klid. Ten boj zvládneme. Prosim tě slib mi že Ara doopravdy nezabiješ. Sice by jsi ho porazila ale měla by jsi výčitky svědomí protože Jane by se mstila na tvých milovaných.“ Šokovaně na Alici pohlédnu. Tohle bych způsobila? Panebože jsem to ale sobec! Slyším Willa jak Vše vysvětluje Edwardovi.,Děkuji‘

Edward:

Jakmile jsem Belle řekl svoji žádost, vyskočila na nohy. Venku se začalo měnit počasí. V jejím obličeji se zračilo mnoho pocitů. Vztek, Smutek, Strach a Šok. Bella se otočila k oknu. To co uviděla ji vyděsilo. Venku se tvořilo tornádo. Odvrátila pohled, zavřela oči. Vypadala že počítá. Pak utekla neznámo kam. Jsem to ale kretén. Jak jsem to na ni mohla takhle bafnout? Do pokoje vešel Will.

„Bella mě teď nesnáší?“

„Ne. Jen si ji překvapil. Ona se považuje za monstrum. Tak se za sebe stydí většina upírů při smyslech a větší lidskosti. Ona tě nechce připravit o rodinu, a skvělou budoucnost. Přísahala že tě ochrání i kdyby měla sama zemřít. Miluje tě. Jen má prostě strach. “

„Kdyby ze mě byl ale upír, bylo by vše jednoduší. Mohl bych žít s Bellou navždy a také by mě nemusela neustále chránit. Mohl bych bojovat po jejím boku.“

„Dej jí čas. Hodně si jí překvapil. Ona se vzpamatuje.“ Will se usměje. Teď byl hodně podobný Belle. Co bych čekal, prostě dvojčata.

„Wille? Dej mi na ni zítra prosím pozor ano?“ Will zasalutoval. Pak se začal smát. Já se přidal. Venku se rozpršelo. Zvuk který miluji. Jediný který mě dokáže naladit do klidného spánku.

Autor: bella13 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Zůstaň se mnou - 20.kapitolka: