Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zůstaň se mnou - 15.kapitolka

19.04.2009 (13:00) • bella13 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1864×

15.Kapitolka – Ples

***přeskočím chvíle kde se nic neděje a začnu u plesu…***

Bella:

Nákupy s Alicí byla trefa do černého. Zkoušela jsem devatery šaty, než mi Alice jedny schválila. Ona sama zkoušela jen troje  Rosalie Si žádné nezkoušela. Zkrátka vybrala jedny a těmi si byla jistá. We mě poslechl a pozval Alex.  Mě pozval Edward který mě má vyzve -

dnout za hodinu. Will pojede pro Alex za půl hoďky. Sám se teď už chystá. Já teď stojím Před zrcadlem, a přemýšlím co si udělám s vlasy. Hm… Popadnu fén a začnu si je sušit. Potom

vezmu kartáč rozčešu se. Vytáhnu pár skřipečku a začnu různě připínat pramínky vlasů k hlavě. O 35minut později (pracuji svou upíří rychlostí) mám účes hotový. ,Bello už musím jet pro Alex. Tak se uvidíme na plese. Zatím ahoj!‘rozločí se Will. Vylovím kufřík a začnu na sebe nanášet make-up. Tak teď vypadám skvěle. Chybí jen šaty. Vejdu do pokoje kde se převléknu. Pak se obuji a dochystám. Slyším auto. Teprve najíždělo na naší cestu. Dojdu k zrcadlu a prohlídnu se. „Vypadáš skvěle Bello! Edwardovi se určitě zalíbíš.“ohodnotím samu sebe. Ozval se zvonek. „Už jdu!“ Sejdu ze schodů a přehodím přes sebe kabát. Do ruky si vemu šál na potom. Pomalu otevřu dveře. Edward se na mě otočil. Na tváři se mu roztáhl ten jeho pokřivený úsměv.

„Ahoj Edwarde. Díky že si se pro mě stavil.“

„Ahoj Bells. Vypadáš… úžasně. Jako anděl. Přece nenechám tak krásnou dívku doma když je ples.“ Štěstím mu zářili oči. Já ho opravdu miluji. Edward mi nabídl rámě.

„Děkuji. Tobě ten oblek tak sekne.“Odvede mě k autu a podrží mi dveře. V klidu nastoupím. Edward rychle oběhl auto a posadil se na místo řidiče. Vyrazili jsme vstříc plesu.

Edward:

Vyjel jsem pro Bellu. Už se nemůžu dočkat. O chvíli později už parkuju u jejich domu.

 Jdu ke dveřím a zazvoním.„Už jdu!“ozvalo se zevnitř. Konečně! Já se ták těšim.

Když se otevřeli dveře, nemohl jsem uvěřit vlastním očím stála tam a usmívala se. Byla krásná. No krásná je slabé slovo. Andělsky nádherná a prostě úžasná je to pravé.

„Ahoj Edwarde. Díky že si se pro mě stavil.“pozdraví a věnuje mi zářivý úsměv.

„Ahoj Bells. Vypadáš… úžasně. Jako anděl. Přece nenechám tak krásnou dívku doma když je ples.“ Byla to pravda. Noc jiného se na ni nehodilo.

„Děkuji. Tobě ten oblek tak sekne.“ Vrátila mi lichotku. Třeba to bude opravdu něco víc!

Doprovodím ji do auta a přidržím jí dveře. Pomalu se rozjedu. Cíl – škola.

     Do školy dojedeme po tiché jízdě. Nevěděl jsem co má říkat. Začínám být zvědavý jak zareaguje Mike a Eric až mě uvidí s Bellou. Určitě né kladně. Ale mě je to jedno. Je to přeci moje věc! Rychle vystoupím a jdu otevřít Belle. Pak jí nabídnu rámě. Jen se usměje a přijme ho. Vykročíme k tělocvičně. Ani si nevšimnu jak je vyzdobená. Mám oči jen pro Bellu.Uvnitř si sundáme bundy a já jsem znovu okouzlen Bellinou krásou. Měla nádherné šaty. A to jsem si myslel že už nemůže být krásnější. Z úvah mě vyrthl Will „Páni sestřičko! Tobě to ale sluší! Jsem rád že si šla nakupovat s Alicí.“a usměje se.

„V tom s Willem naprosto souhlasím. Smím tuto přenádhernou dámu poprosit o první tanec?“

„Velice ráda přijímám tuto nabídku.“a s těmi to slovy vykročíme do středu parketu. Mike a Eric kteří si nás právě všimli, jen zmkli. Dále jim spadla čelist a málem  klukům vypadli oči z důlků. Zasměju se a Bella se na mě tázavě podívá. Kouknu směrem ke klukům. Také se zasměje. Ach ten její smích. Když jsem byl takhle blízko, měl jsem chuť jí políbit.

„Jsem ten nejšťastnější kluk na této planetě, protože tančím s tou nejkrásnější dívkou na světě…“mám oči jen pro ni. Na parketě tančili všichni Cullenovi s jistou elegancí. Will také. Jinak skoro nikdo. Skočila první píseň. Vezmu Belu za ruku a vedu ji ven. Jen se usměje. Mrkne na Willa. Vezmu svoji budu a přehodím jí Belle přes ramena.

„Víš Bells, musím ti něco říct. Já - “ víc jsem neřekl protože jakmile se otočím je Bellin obličej je jen pár centimetrů od mého. Najednou mě políbila. Tomu se říká zaskočen. Polibky jsem jí začal oplácet. Já jsem v ráji! Po chvíli se odklonila. Na tváři měla andělský úsměv.

„Tak co jsi mi to chtěl říct?“a sedla si na lavičku.

„Že tě miluji. Hrozně tě miluji. A líbíš se mi od první chvíle.“teď mi to šlo tak lehce…

„Taky tě miluji Edwarde Masene. Od první chvíle.“ Tentokrát jsem to byl já kdo ji políbil. Ona mě taky miluje! A dokonce už od začátku! Nejsem na planetě Zemi ale na v nebi! Milujeme ta nejkrásnější dívka na světě! Ne dívka ale ANDĚL! Splnil se mi sen.

„Pojď. Půjdeme dovnitř ať se po nás někdo nezačne shánět.“Vydáme se k tělocvičně. Bella mě chytne se za ruku. Je mi opravdu krásně…

„Máš pravdu. Chceš to tajit? Nebo nebudeme skrývat, co k sobě cítíme?“

„Já nevím. Je to na tobě. Já se za nic nestydím. A jestli se kluci naštvou, mě je to jedno. Jejich problém. Ale já chci být s tebou.“ Bella se na mě otočila. Její oči říkali vše.

„Díky. V tom případě nebudeme nic skrývat. Taky chci být s tebou.“ A dala mi pusu na tvář.

Když jsme vešli, sudám Belle moji bundu a zase ji pověsím. Začali jsme zase tančit. Will se na mě povzbudivě usmál. Mike a Eric mě nasupeně pozorovali. No a co. Jejich problém. „Nemusíš se bát že bys přišel o přátele. Někdy tě seznámím s Culeny. Je s nimi legrace. Mě a Weho už berou jako členy rodiny. A my se jimi tak cítíme. Oni nejsou tací, jako se zdají. Určitě by tě rádi poznali.“Jako by mi četla myšlenky. No prostě s Bells je všechno jednoduší.

„Děkuju. Bojím se že teď už se mnou kluci nepromluví. Ale co jejich problém. Stejně to nikdy nebyly opravdoví přátelé. A jen tak mimochodem, miluju tě Bells.“ Podívala se na mě. Na tváři měla úsměv. Zase mě uchvátili její oči. Tak hluboké a krásné…  Začnu vdechovat její vůni. Připomínala mi rozkvetlou louku.

Bella:

Takhle šťastná jsem nebyla ani v mém životě. ‚Takže Edward ti už řek že tě miluje?‘,Ano sletově do toho nic není.‘,Řekneš mu jednou pravdu? On není hloupý. Sám na to jednou přijde.‘,Pokud nebudu muset tak ne. Máš ještě nějaké otázky?‘,Jo budete to tajit nebo se mám nachystat na dívčí nadávky směrem na tebe?‘,Chystej se na nadávky. A už mě s tímhle prosím neotravuj. Je to moje věc.‘,Promiň. Chtěl jsem jen vědět jestli se mám za tebe rvát jako lev.‘,Myslím že to nemusíš. O to se postará Edward.‘,Dobře. Ale každopádně jsem rád že jsi šťastná. Takhle veselou si tě jak dvakrát živ nepamatuji.‘ Alice na mě mrkla. No jistě ta viděla vše. Teď už to ví určitě i Jasper a vůbec všichni Cullenovi. Ach jo. Ale stejně jsem šťastná.

     Tančíme už od sedmi(čas příjezdu). To je na člověka celkem úctyhodné na to že je už půl dvanácté. Měla bych už předstírat unavenou. Jinak to bude podezřelé. A to by nikdo nechtěl.

„Páni Edwarde pojď si sednout. Aspoň na chvíli. Potřebuji si odpočinout.“ Edward mě chytl kolem pasu. Najednou všechny Edwardovi nápadnice a mí nápadníci utichly. Dívky probodávali pohledem mne a chlapci Edwarda. Oba jsem se začali smát. Potom si sedneme k Willovi. Ten už odvezl Alex domů. Will se začne nekontrolovatelně řehtat. Musím mu dupnout na nohu aby přestal. Za chvíli přijdou ke stolu Cullenovi. Posadí se. Před Edwardem začnou hrát unavené. Je to celkem vtipné. Alice se posadí Jasperovi na klín a začne představovat rodinu. Emmet byl určitě na Edwarda zvědavý. Napínal totiž krk jak husa aby mu nic neuniklo. S Willem se mu smějeme. Rose se pdívá na svého manžela. Reakce stejná.

„Ahoj Edwarde. Jmenuji se Alice. Tohle je můj přítel Jasper a bratr Emmet se svojí přítelkyní Rostlí. Jak vás tak pozoruji asi mi něco uniká že?“Skvěle. Hrála to skvěle.

„No po pravdě já a Bella jsme spolu začali chodit.“řekne Edward a usměje se na mě.

„Wow to gratuluji. Hodně jsem už o tobě slyšela Edwarde. Bella mi toho hodně vyprávěla.“

„Alice, nech toho prosím.“ Jen se zatváří já nic já muzikant. Všechny to rozesmálo.

„Páni to už je hodin. Měli bychom jít Emmete. Jinak budeme mít u Esme pěkný průšvih.“

„To už je tolik Alice?“podívá se na hodinky„No fakt. V tom případě rychle do auta. Mít zaracha se mi fakt nechce. Obzvlášť když má být příští týden hezky.“Pomalu vstávají.

„Bells, vím že se ti nechce ale taky bychom měli už jít. Zítra musíme do práce.“Smutně se na mě podívá. Ach jo. Práce. Edward se na mě smutně usmál. Také jsem vstala.

„Kde pracuješ? Mohl bych tě tam zítra vyzvednout. Mohli bychom jít třeba do kina nebo tak“

„Pracujeme v jednom baru. Ale až Večer takže dopoledne mám volné. Zítra se domluvíme ano?“ Edward jen přikývl. Pomohl mi obléct bundu. Pak jsme šli ruku v ruce k autu.

„Počkám v autě.“oznámil Will. Za to mu pak poděkuju. Edward vzal můj obličej do dlaní.

„Uvidíme se zítra Bells?“přitom se mi dívá do očí. Jako bych mu viděla až do duše.

„Uvidíme slibuji.“ Hned na to mě políbil. Jemně a opatrně. To mi přišlolegrační. On má o mě strach? Spíš já bych se měla strachovat. Jedním špatným stiskem mu mohu rozdrtit lebku.

Polibek byl dlouhý. Přála jsem si aby to nikdy neskočilo. Co může být krásnější než políbit mou spřízněnou duši pod svitem hvězd?  

Autor: bella13 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Zůstaň se mnou - 15.kapitolka: