Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ztracené dcery - 11. kapitola

06.06.2011 (20:15) • Werunecka • FanFiction na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 1401×

Pak Aro ostatním ujasnil, že ji neustále nenašli, ale taky fakt, že ven určitě nešla. Tentokrát se zvedl, společně s Caiem i Aro, a šli se informovat, jak pokračuje pátrání po Heidi.

„Nepřejte si mě, jestli s tím máte něco společného,“ procedil ještě Caius. Ale holky na to nereagovaly.

„Se tak začnu bát,“ utrousila Baryk a obě se chystaly využít toho, že tu většina není.

Shodily ze sebe pláště a spokojeně se rozvalily na trůnech. Baryk si vybrala Caiův a Vevi Arův.

A vypadalo to docela komicky. Hlavně ty jejich plavky.

„Marcu, ty tu s nimi zůstat můžeš,“ utrousila Baryk se smíchem.

„Co jste zase vymyslely?“ optal se jich Marcus, ale pobaveně. Což je u něj co říct.

„Ale nic, víš, že přemýšlet nám nikdy nešlo,“ ozvala se Vevi a tím ho pobavila ještě více.

„Heidi je vaše práce?“ vyzvídal po nich nyní.

„A co já vím. Třeba jsme náměsíčné poloupírky,“ odvedla pozornost Baryk.

„Tak příště, až budeš náměsíčná, udělej mi radost a do někoho vraž,“ určila si Vevi.

„To bych ho raději zmlátila do kulata,“ oponovala jí Baryk a obě se tomu smály. Ale jen chvíli.

„Nekecej, a já si myslela, že převážně do koulí!“ Smála se Vevi.

„Veronico! Barbaro!“ Roznesl se Caiův řev přes celý sál.

„Copak potřebuješ?“ ptala se tak nevinně, jak jen dokázala Baryk.

Ale když se otočila a uviděla Heidi, cukaly jí koutky a snažila se nesmát.

„Tak toto už jste přehnaly! Všechno jsme vám tolerovali, ale vy musíte dále porušovat jasně daná pravidla! Co jste si myslely? Že když Heidi zavřete do sklepení, vyhnete se krvi?“ začal křičet před celou gardou Caius a samotné holky se divily, kde se to v něm bere.

„Je to tři roky, co jste zdrhly, a pravidla se nezměnila! Víte, jakou jsme o vás měli starost? Moc dobře víte, že většinu upírů, které by napadlo jít proti nám, by šla po tom, co je nám drahé, a na čem nám záleží,“ pokračoval dál.

„Aha, takže vládci versus upíří svět, to jsi to mohl říct hned,“ doplnila ho Vevi.

„Vypadá to, že si to moc dobře uvědomujete!“ přerušil je Aro.

„Nejen, že se chováte příšerně a zavřely jste Heidi. Navíc se oblékáte jako coury!“ vztekal se Caius.

„Hai appena insultato il mio onore!” (Právě jsi zranil moji úctu!) štěkla po něm Vevi.

„Non hai onore! Si guardano i vestiti!” (Ty žádnou úctu nemáš! Podívej se na své šaty!) vrátil jí to Caius a Vevi se koukla na své plavky.

„Tak jo, brzděte, moc dobře víte, že mi latina nikdy nešla!” přidala se k hádce Baryk.

Poté Vevi a Caius zmlkli a probodávali se nenávistnými pohledy.

„Když myslíš,“ urazila se Vevi a vztekle vstala z Arova trůnu, neboť ji spíš mrzelo, co jí právě Caius řekl. Jedna věc je, když na ně řve, druhá zase, když je uráží, což zatím neudělal.

Ale dřív než stihla odejít, chytil ji Caius za ruku.

„Jděte k sobě do pokoje a budete tam, dokud pro vás někdo nepřijde,“ rozhodl, když Baryk vstala a šla za nimi. Navíc jí i Vevi bylo jasné, že odporovat nemá cenu, takže chtěly vztekle odejít.

„Rozuměla jsi?“ Zdržel ještě Vevi Caius, který ji neustále nepouštěl.

„No jo,“ prskla po něm vztekle.

„Prosím?“ optal se jí ještě, neboť byl hodně vzteklý a no jo nebral jako odpověď.

„Etiam, intellexi!“ (Ano, rozuměla jsem!) vztekala se Vevi latinsky a Caius ji konečně pustil.

„Felixi, Demetri. Jděte s nimi,“ určil ještě Aro.

„Ano, pane,“ odpověděl za ně Demetri.

Tak se holky vztekle vydaly ze dveří a za nimi šli i jejich ‚hlídací upíři‘.

„Ten je,“ chtěla nadávat Vevi.

„Počkej, ještě tě uslyší! Nadávat si můžeš, až budeme v pokojích,“ zadržela ji Baryk.

„Tak co? Už můžu nadávat?!“ optala se Vevi velice vztekle.

„Mně je to jedno.“ Kývla na ni Baryk.

„No konečně. Takže ten idiot papá si myslí, že nás jen tak nechá zavřené v pokoji?! To mu hráblo, nebo co si myslí? Že ho začneme poslouchat?“ vztekala se Vevi, neboť jí to nebylo jasné.

„Musí ze sebe před ostatními dělat fotřínka. Nebo si to spíš myslí, což znamená, že to neví,“ uklidňoval ji Baryk.

„No jo. Alespoň, že jsme dosáhli svého. Takže by nám teoreticky mohl být zbytek jedno,“ uvažovala Vevi, ale prakticky jí to jedno nebylo.

„Alespoň, že tak,“ souhlasila s ní Baryk.

„A máme dvě možnosti, buď budeme poslouchat a zůstaneme tu, nebo prostě odejdeme a pak se vrátíme,“ řekla Barykovi Vevi.

„Moment, zadrž! Proč se chceš vracet?!“ vyhrkla okamžitě Baryk nechápaje.

„Jen tak, aby se jim po nás nestýskalo,“ utahovala si z ní Vevi.

„Já ti asi něco provedu. Že ty zas víš něco, co já ne?“ rozčilovala se na Veviin dar Baryk.

„A co bych asi tak měla vědět? Že je zítra ples, víš taky,“ upozornila Baryka, neboť se nechtěla hádat.

„To jo. Co víš navíc? Okamžitě to vyklop!“ rozkřikla se Baryk a ne nebrala jako odpověď.

„Fajn, je ples a na něm budou upíři,“ Vevi jí bezstarostně odpověděla, ale z toho Baryk nic nepoznala.

„To je mi ale novinka!“ zchladila ji Baryk zostra.

„Upíři! Přemýšlej.“ Čekala Vevi, až jí to dojde, což už teď trvalo docela dlouho.

„Ty myslíš, že přijedou i Cullenovi?“ vyhrkla nyní chápající Baryk.

„Hurá, konečně ti to došlo,“ radovala se Vevi a usmála se na ni.

„Super, ale já se nudím,“ neodolala zkazit náladu Vevi, a tak se začala snažit.

„A co chceš dělat?“ Nenechala se Vevi, neboť se jí na to hned zeptala.

„Co dávají v kině?“ zajímala se Baryk.

„Nevím, Demetri, nevíš, co dávají?“ křikla Vevi směr chodba.

„Stejně vás to nemusí zajímat!“ křikl nazpátek.

„A na just, jdu za papínkem.“ Naštvala se Baryk a vyšla ke dveřím. Do těch vrazila a prošla do chodby a po schodech do síně.

„Papa, chceme jít do kina.“ Stoupla si před Caia Baryk a čekala, co bude dál.

„Nikam,“ odpověděl jí.

„Děkuji za svolení.“ S tím se Baryk prostě otočila a odešla.

Chtěla bych poděkovat všem, co nechali u minulé kapitolky komentík. A poprosit vás, abyste mi zde nějaký také nechali.

10. kapitola ** 11. kapitola ** 12. kapitola

Autor: Werunecka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Ztracené dcery - 11. kapitola: