Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zloději v utajení 6. kapitola - Škola

26.05.2010 (21:15) • Rosa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2633×

6. kapitola

Nikoho jsme nepotkali a tak jsme rychle vklouzli do bytu, převlékli se a vyrazili směr nové dobrodružství, do školy.

Bellin pohled

„Nezapomínej, že mě neznáš,“ připomněla jsem mu.

„Dobře, ale ty nezapomínej na to, proč tu jsme a nedělej žádné hlouposti,“ řekl.

Každý jsme odešli jiným směrem a já zalezla do třídy, kde jsem měla tu hodinu být.

Uviděla jsem třídu plnou studentů, všichni se hned zarazili, když mě uviděli. Taky jsem se snažila dneska vypadat co nejlépe, abych udělala dojem a mohla pracovat na úkolu, tedy na hledání nových talentů.

Přišla jsem do třídy a volné místo bylo v první lavici, a pak naštěstí ještě v poslední. Odešla jsem tedy do té poslední a tam seděl nějaký kluk.

„Ahoj, jsem Damon,“ řekl.

„Ahoj, Bella, těší mě,“ řekla jsem a podala mu svoji ruku.

Upřeně se na mě díval a já z něj cítila velké charisma, myslím, že bychom mohli být kamarádi.

„Odkud ses přistěhovala?“ zeptal se.

„No to je komplikovanější, se strýčkem jsem přijela na chvilku studovat sem.“

„Aha,“ řekl a dál se nevyptával, což jsem byla ráda. Nerada bych mu říkala, že můj strýček je strašný kus a vypadá spíše jako můj kluk, než můj strýček.

„A co teďka máme za hodinu?“ zeptala jsem se, abych udržela konverzaci.

„Základy společenských věd a má je přijít vyučovat nový učitel,“ řekl.

„No doufám, že to nebude ten pitomec Edward,“ řekla jsem potichu, že mě Damon nemohl slyšet.

Zazvonilo a do třídy vešel on, Edward. Zůstala jsem jako přimražená stát na místě, ostatní už dávno seděli, tak jsem se rychle taky usadila.

„Dobrý den, jsem Edward Cullen, nový učitel, jak jste si jistě všimli a budu vás mít na základy společenských věd a taky na tělocvik,“ řekl s jistou dávkou autority.

Vůbec se mi to nelíbilo, ale tak co, nějak to vydržím. Mohla bych mu to přinejmenším trošku znepříjemnit, to bude mít za tu noc a to jídlo.

„Tak a teď se mi postupně představíte a řeknete mi, co vás nejvíce baví,“ řekl.

Holky se hned předháněly, kdo začne, asi z něho byly všechny pěkně unesené. Zarazila jsem se na nějaké dívce, myslím Elena, se jmenovala. Vypadala, že by mohla mít potenciál, taky ještě Jessica by mohla našeho šéfa zajímat. Na první pohled na Jessice bylo vidět, že je strašně namachrovaná, takže by se to vcelku k našemu Arovi hodilo.

Řada došla až na mě a já se měla představit. Bylo vidět, jak mě upřeně pozoruje.

„Čus, já jsem nějaká Bella a nejvíc mě baví dělat naschvály všem namachrovancům a těm, co si o sobě myslí, že jsou ti nejlepší,“ řekla jsem a doufala, že si uvědomil, že jsem tím myslela ho. Když jsem to dopověděla, celá třída se začala nahlas smát.

„No, to je zajímavé, slečno, ale podle tvého chování bych řekl, že do té skupiny namachrovanců patříš i ty,“ řekl a zchladil mě pohledem.

„No, nechtěla jsem to říkat přímo, ale já tím namachrovancem myslela zrovna vás,“ řekla jsem a celá třída znova propukla v hlasitý smích.

„Nějaká drzá jsi, nezdá se ti?“

„No, když myslíte. Víte, já jsem pouze zvyklá říkat přesně to, co si myslím. Sorry, když je to pro vás peklo.“

„Ty musíš mít vždycky poslední slovo, že?“ zeptal se.

„Ano,“ dodala jsem.

Už to přešel a šli se představovat další. Z kluků největší cenu by asi mohl mít ten Damon a Mike, kterého bych si dovedla s klidem představit s Jessicou.

Pak začal Edward něco vysvětlovat.

„Ty jsi mu teda dala, to by do tebe člověk na první pohled neřekl a věř mi, že i ten stojí rozhodně za to,“ řekl Damon, který se ke mně zrovna naklonil.

„Díky, ale to víš, dívej se, jak jsou tady z něho všechny holky vykolejené, to je nechutné,“ řekla jsem.

„No ale i ty musíš uznat, že je to kus. Já být holka, tak se asi taky neudržím,“ řekl směšným tónem, že jsem to nevydržela a začala se nahlas smát.

„Bello, co máš za problém teďka?“ zeptal se Edward.

„Ale nic, já jen, že jsem si vás představila v růžových šatičkách, ty by vám určitě slušely. Konečně jsem přišla na to, koho mi připomínáte. Takovou tu barbinku, co nosí krátké růžové šatičky,“ řekla jsem a celá třída zase vybuchla.

„Díky za skvělou inspiraci,“ zašeptala jsem Damonovi.

„Není zač, příště klidně zase,“ odpověděl.

„Tak to uděláme jinak, Bello pojď si sednout tady za mnou do první lavice,“ řekl Edward.

Nic jsem neříkala a přemístila se za ním. Seděli jsme okolo stolku, každý z jedné strany a dívali se sobě do očí…

Autor: Rosa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Zloději v utajení 6. kapitola - Škola: