Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zkouška lásky - kapitola 3.

01.02.2010 (09:15) • Tezzynkaa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1832×

„Jak jsi se dnes bavila?“ zeptal se mě James, zatímco jsem si před zrcadlem v ložnici sundávala šperky.

„Byl to krásný večer. Seznámila jsem se tam s několika milými lidmi.“ Odpověděla jsem mu. Ale kdyby věděl pravdu...

Jak nesnáším tyhle večírky. Samí nudní lidé, kteří vedou konverzaci na stejné téma. A tím je přepych, obchod a podřadnost chudých. Tedy, až na jednu velmi milou dívku.

„Vážně?“ zeptal se James a sundaval si košili. Jeho tón byl překvapený. Sice jsem udržovala společenské vztahy, ale to jen tak z povinnosti.

„Ano. Pamatuješ na dceru Dr. Carlisla Cullena? Alice Cullenová se jmenuje. Je velmi milá. Jsem s ní domluvená na nákupy. Ukáže mi Seattle a tak.“ Řekla jsem mu po pravdě. Mezi jiné mé povinnosti patří i to, že mu nikdy nesmím lhát a jediní muži, se kterými se mohu stýkat jsou gayové. A když je poruším, vím co mě čeká. Ale já nikdy neměla potřebu ho podvést. James mi dal vše a jeho jedinou podmínkou bylo manželství a všechny jeho povinnosti.

„Ano, Carlisle má opravdu milou rodinu.“ Souhlasil se mnou. Ani nevím jak, ale byl v posteli. Dnes byl velmi unavený, takže na sex nedojde. Ne, že by mi to vadilo. Šla jsem do koupelny a napustila si obrovskou vanu. Když jsem tam tak ležela, kochala jsem se svými soukromými lázněmi. Vše bylo laděno do karamelové barvy. Vana byla ve tvaru oválu a stála uprostřed místnosti. Vedle ní u zdi bylo velké zrcadlo, které bylo pověšeno naproti dvoum umyvadlům.

Zavřela jsem oči a relaxovala. Do mojí mysli ale vnikl obraz jednoho muže, kterého jsem dnes poznala. Bratr Alice... Edward Cullen. Byl opravdu krásný. Celý večer po mě pokukoval, ale mě se to líbilo. Ani nevím proč.

Když voda začala pomalu chladnout, zvedla jsem se a osušila. Pečlivě jsem si vyfénovala vlasy a zapletla je do jednoho copu. Ráno se mi budou tak lépe upravovat. Pečlivě jsem si vyčistila zuby a plet'. Oblékla jsem se do černé saténové košilky, sahající do půli stehen. Lehla jsem si do té měkké postele a zavřela oči.

Tu noc se mi zdál krásný sen. Procházela jsem se v Mexiku a někdo tam byl se mnou. Ten někdo mě držel okolo pasu, stejně jako já jeho. Slunce bylo přímo nad námi a já byla šťastná. Když jsem upřela svůj zrak na záhadnou postavu, poznala jsem Edwarda. Ten se jen usmál, vzal můj obličej do dlaní a políbil mě. I když to byl jen sen, cítila jsem ten zvláštní pocit. Nikdy před tím jsem se tak s Jamesem nelíbala. Ani s ním, ani s... NE! Nechci na to myslet. Do mého snu se nedostane.

S trhnutím jsem se probudila. Civěla jsem na hodiny. Bylo půl deváté ráno. Posadila jsem se na posteli. Bylo mi jasné, že je James v práci. Z křesla jsem si vzala černý župánek a nazula černé papuče. Došla jsem do koupelny a provedla ranní hygienu. Nakonec přišla úprava vlasů. Rozpustila jsem si cop, zapnula žehličku a každý pramen pečlivě vyžehlila. Nyní byly mé vlasy rovné jako špagety a sahaly mi až po zadek. Zakládala jsem si na nich. A na závěr jsem se jemně nalíčila. Stačila jen řasenka a lesk na rty.

Když jsem přišla zpátky do ložnice, už tam byla Marie a stlala postel.

„Dobré ráno paní. Chcete snídani přinést sem, nebo se nasnídáte v jídelně?“ ptala se Marie. Byla starší než já. Skoro jako všichni. Měla popelavé vlasy na mikádo a drobnou postavu.

„Nasnídám se v jídelně. Řekni Marie, volal dnes někdo? Nebo mi něco vzkazuje James?“

„Ne paní. Dnes nikdo nevolal. Ale pán James Vám vzkazuje, že si máte užít dnešní nákupy se slečnou Alicí.“ Odpověděla Marie. Ach, Alice! Musím říct, že je velmi sympatická a já se těším, až ji znovu uvidím.

„Děkuji Marie, to je vše. Můžeš jít.“

Marie odešla a já se šla najíst. Další věc, co mi chybí. V Mexiku jsem snídala každý den v zahradě. Ale tady? Už vidím, jak snídám, zatímco vítr lomcuje se stromy.

Celý den jsem se tak nějak poflakovala. Dočetla jsem Láska za časů cholery a začala jsem opečovávat svou zimní zahradu.

Mám ráda rostlinky. Je to krásný pocit něco vypěstovat. Nejdříve zasadit do hlíny semínko, pak ho pečlivě zalévat a hnojit a pak mít radost z toho, že jsem dokázala něco smysluplného. Vždy když jsem byla v zahradě, musela jsem mít na sobě zástěru, rukavice a vlasy svázané do culíku. Musím být vždy připravená, kdyby přišla neočekávaně návštěva. Vždy musím být upravená a luxusně oblečená, abych reprezentovala jméno Seras.

„Paní, už je jedna hodina.“ Vyrušila mě Marie. Nařídila jsem jí, aby mi v jednu hodinu připomenula mou schůzku s Alicí.

„Jistě, děkuji.“ A Marie odešla. Pečlivě jsem zkontrolovala, jestli nejsem od hlíny nebo jinak ušpiněná. Ještě jednou jsem si upravila vlasy a trochu je přestříkala lakem. Poté jsem na sebe stříkla voňavku a mohla jsem jít. Dala jsem Elizabeth pokyny, co chci k večeři a šla do garáže. Tam jsem nasedla do... vlastně ani nevím. Luxusní tmavě modré auto. James mluvil o Alfa Romeo. Opravdu nevynikám v autech ani nějak jinak v technickém světě.

Podle navigace jsem dojela před nákupní středisko. Zajela jsem na parkoviště a našla cestu do restaurace, kde jsem se měla sejít s Alicí.

Byla to velmi luxusní restaurace. Vše bylo laděno do teplých odstínů a místa k sezení byla v soukromých boxech.

„Dobrý den, mám tu schůzku se slečnou Alicí Cullenovou. Jmenuji se Isabella Serasová.“ Představila jsem se hostesce.

„Jistě. Slečna Cullenová Vás již očekává.“ Odpověděla mi a vedla mě do jednoho z boxů, který byl umístěn v zadní části restaurace. Alice už na mě čekala. Byla tak krásná, jako minule. Ale dnes byly její vlasy rozježené do všech stran a byla neformálně oblečená. Měla světlé džíny a žluté tričko s černým bolerkem. Jakmile mě uviděla, zvedla se a přivítala se se mnou.

„Ahoj Isabello. Jsem ráda, že jsi mohla dnes přijít.“ Pozdravila mě s úsměvem.

„Ráda s tebou strávím dnešní odpoledne.“ Odpověděla jsem jí mile. Když jsme se usadily, přišel k nám číšník. Objednala jsem si kuřecí salát, zatímco Alice jen obyčejný. Jen tak jsem si povídaly. O tom, kde jsme před tím bydlely, já jsem Alici vyprávěla o Mexiku a tak. Neškodná konverzace.

„Isabello a co je s tvou rodinou?“ zeptala se mě, když jsme odcházely z restaurace. Tím mi vyrazila dech. Moje rodina... James mi zakázal o tom mluvit. A i kdyby ne, stejně bych o tom nikomu neříkala. Ale nyní byl problém, co řeknu Alici. Pravdu rozhodně ne.

„Víš, já jsem z dětského domova. Ani nevím, kdo mí rodiče byli.“ Řekla jsem jí se smutným pohledem a ona zesmutněla. Zabralo to.

„Promiň, nechtěla jsem tě rozesmutnit.“ Omlouvala se, ale kdyby ve skutečnosti věděla...

Příčilo se mi lhát lidem. Obzvláště jí. Byla tak milá a přátelská. Neznala jsem ji ani den, ale připadalo mi, jako by to byla od narození má nejlepší kamarádka. Kdo ví? Možná se z nás stanou opravdové přítelkyně.

„Neomlouvej se. Ale podívej se na nás! Měly jsme si dnešek užít, ne? Tak pojďme nakupovat.“ Pobídla jsem ji. Ale to jsem neměla dělat. Alice byla maniak. Prošly jsme každým obchodem a vyzkoušely víc jak polovinu oblečení. Měla ovšem vytříbený vkus. Ladila barvy a doplňky, jakoby se pro to narodila. Vycházely jsme z nákupního centra ověšeny taškami a pořád jsme jen mluvily.

„Tak jsem tady.“ Řekla Alice, když jsme došly k žlutému Porshe.

„To je tvé auto? Je nádherné.“ Pochválila jsem jej. A opravdu bylo nádherné. Myslím, že plně vystihuje Alici. Moderní, elegantní a přesto takové mladistvé a neposedné.

„Děkuji. No, já už budu muset jet. Rodiče se zblázní. Byly jsme tu neuvěřitelných šest hodin.“

Šest? Sakra! James bude každou chvíli doma. Rozloučila jsem se s Alicí a nasedla do svého auta. Musela jsem rychle domů. I když nemám ráda rychlou jízdu, dnes jsem jela jako blázen. Naštěstí jsem přijela dříve než on. Dala jsem pokyn Marii, aby mi odnesla tašky z auta do ložnice a mezitím, jsem si dala sprchu a převlékla se.

„Paní, Elizabeth jen čeká, až bude moct podávat večeři.“ Oznámila mi Marie. Koukla jsem se na hodinky. Bylo přesně devět hodin, ale James nikde.

„Večeře se bude podávat, až přijde můj manžel.“

„Jistě paní.“ A s tím odešla z ložnice.

Za dvacet minut přišel James a mohla se podávat večeře. Konverzace, jako vždy, stála na mrtvém bodě. O čem jsme se také chtěli bavit, že? Po celou tu dobu jsem jen převalovala jídlo z jedné strany na druhou a dívala se na žlutou kytici, která stála uprostřed stolu.

Dnes jsem byla totálně vyčerpána, ale James nechtěl spát. Zase jsem se s ním musela milovat. Nevím, co na tom každý má. Proč se vše točí jen kolem sexu. Sex s Jamesem byl takový nezáživný. Ale alespoň to. Znám i ten bolestivý, mučivý a ponižující.

Sakra! Proč na to musím pořád myslet? Je to už sedm let pryč. A já už nejsem to nebohé děvčátko, co spí na zemi nebo v objetí toho bastarda. Jsem bohatá Isabella Serasová, která má kde spát, co jíst a do čeho se oblékat. A za to vše chce James jen to, abych plnila manželské povinnosti. Nikdy mi při tom neubližoval, tak proč bych si měla stěžovat. Vyhnala jsem mučící vzpomínky ze své hlavy a pevně zavřela víčka. Dostala jsem pokoj od bolesti v podobě bezesného spánku.

předchozí kapitola  Shrnutí  další kapitola

Autor: Tezzynkaa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Zkouška lásky - kapitola 3.: