Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Život je nespravedlivý - epilog

28.11.2009 (16:15) • Kikushinka • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2281×

Epilog – Druhá šance

Pohled – Bella

Od té hrůzyplné bitvy v lese uplynulo už několik týdnů. Většina věcí se zase vrátila do svých zajetých kolejí. Esme se vrhla na opravu jejich domu, Carlisle se zase mohl naplno věnovat svým lékařským dovednostem, a mezi mnou a Edwardem už znovu nic nestálo.

Díky nepříznivé souhře osudu Ashley bohužel přišla o život, stejně jako její přítel Will. Bylo mi jich moc líto, a to i přesto, jak moc jsem Ashley nenáviděla a Willa jsem v podstatě neznala. A hlavně jsem litovala Edwarda. Neměla jsem přesnou představu o tom, co se stane, když jeden z otisknuté dvojice zemře, ale věděla jsem, že to nebude nic veselého. A taky, že nebylo. Edward si to do konce svého života nepřestane vyčítat. Miloval ji a zničehonic ji ztratil. Muselo to být hrozné. V první chvíli jsem myslela, že se pokusí o sebevraždu.

Ale díkybohu zjistil, že všechno zlé je pro něco dobré, a to pro nás dva a malou Renesmee platilo dvojnásob. Ashley sice jednou pro vždy opustila tento svět, ale její odchod měl, jak doufám, vyšší smysl. Můžeme s Edwardem zase být spolu, můžeme pokračovat v tom, co jsme před devíti měsíci měli započaté.

Bála jsem se, že po smrti Ashley už to nikdy nebude stejné jako dřív, že Edward nebude schopen být s někým jiným než s ní.

Ale i toto předčilo všechna má očekávání. Samozřejmě, že mu budu moci každý den z tváře vyčíst zármutek ze ztráty Ashley, ale Edward se vzchopil dříve a lépe než se dalo předpokládat. A my měli znovu ten krásný vztah, o kterém jsem každou noc bez něho snila. A ke všemu naše maličká Renesmee. Byli jsme teď jedna malá šťastná rodinka.

Edward si uvědomil, že Ashley byla sice jeho osudová láska, ale já byla jeho pravá láska. Taková, na kterou člověk nemůže jen tak zapomenout. A právě proto byl celou dobu tak nerozhodný, proto si neuměl vybrat, jestli chce zůstat s Ashley, nebo se mnou. Tenhle problém mu ulehčila nešťastná nehoda, díky které ale poznal, že není úplně ztracen, že nemusí být odsouzen k totálnímu úpadku. Zjistil, že teď miluje už jen a jen mne. Mne a Renesmee, naši dcerku.

Znovu se ze mě stala ta veselá osoba překypující dobrou náladou, která je až po uši zamilovaná do toho nejbáječnějšího kluka, který chodí po Zemi, a konečně mu může tu lásku názorně předvést. Byl to tak úžasný pocit. Pocit jistoty, který nám už nikdo nesebere, nikdo!

„Miluji tě, Edwarde.“ opakovala jsem mu po jedné vášnivé noci znovu.

„Já tebe víc, srdíčko.“ řekl a líbl mě do vlasů. Ležela jsem mu na hrudi a spokojeně oddychovala. Vrněla jsem blahem jako kočka. Nemohla jsem se ho nabažit. Vědění, že ho mám zase jen pro sebe mne činilo tak šťastnou, jako ještě nikdy.

Nikdy nezapomenu na chvíle strávené bez něj, na chvíle nejistoty, strachu, zlosti a zoufalosti. Vždycky budu vědět, že ne pořád to bylo růžové tak jako teď. A stejně tak si budu připomínat den za dnem hrozbu číhající  z Vultoriových, protože mi bylo jasné, že jednou až nadejde čas, se budeme znovu muset utkat. Ale o to víc si hodlám užít tu dobu mezi tím, dobu strávenou s mým vyvoleným, s jediným mužem, pro kterého má cenu žít.

***

Tak a tímhle definitivně končí má povídka Život je nespravedlivý, a já můžu jen doufat, že jsem to celé nepsala zbytečně a vám se to aspoň trošičku líbilo. Byla bych ráda, kdybyste mi do komentářů napsali vaše pocity z této povídky, abych věděla v čem se mám do dalších povídek zlepšit. Moc vám děkuji, vaše Kikushinka :)

Autor: Kikushinka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Život je nespravedlivý - epilog: