Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zelenoočka - 8. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Zelenoočka - 8. kapitolaNa Edwarda svítí slunce. A dál?


Kapitola kratší a nudnější, ale další bude brzo, vtipná a delší.
Děkuji za komentáře a pište další.

02.07.2010 (11:30) • LLilith • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3927×

 

8. kapitola – Vzpomínky

Seděli jsme naproti sobě a dívali se na sebe. A pak na nás zasvítilo slunce. Edward začal zářit tak nádherně, jak to umí jen pokožka opravdového upíra. Moje druhá kůže takhle nezáří, nedokáže světlo rozdělit na duhu, jenom záři zesiluje a vrací. Ale jeho kůže házela po okolí duhové odlesky, které umocňoval i vodopád nedaleko nás. Řeka byla duhově zbarvená, květiny svítily jasnějšími a intenzivnějšími barvami. I vzduch okolo Edwarda byl barevný.

Po chvíli světlo zase zmizelo, okolní svět jako by vybledl, zešedl. Po tvářích mi tekly slzy, nešly zastavit a popravdě jsem se o to ani nesnažila.

„Udělal jsem něco špatně?“ ptal se Edward.

„Ne, jen jsem si na někoho vzpomněla,“ dostala jsem konečně ze sebe.

„Chceš o tom mluvit?“

„Kdysi jsem znala jednoho upíra. Hodně dobře, adoptoval mě, když jsem byla malá. Zemřel dřív než mamka. Ty a tvoji sourozenci jste první upíři, které jsem potkala po jeho smrti. Chybí mi víc, než jsem si přiznávala. Teď jsi mi ho připomněl,“ vysvětlila jsem mu značně upravenou verzi, ale musíte uznat, že je pravděpodobná.

Přitáhl si mě blíž, opřel mi záda o svůj hrudník a objal mě. Bylo to poctivé uklidňující obětí, nic erotického, ani v jeho hlavě. Seděli jsme takhle dlouho, dokud se nezačalo stmívat. To mě probralo. Za chvíli přijede Charlie, měla bych být jinde. Začala jsem se vrtět v Edwardově obětí. Pochopil a pustil mě.

Pomalu jsem se rozebíhala pryč. Dohnal mě během chvilky. Potichu jsme běželi vedle sebe až k mému domu. Tam jsme se beze slova rozešli. V kuchyni jsem začala automaticky chystat nějaké jídlo, ani nevím, co přesně to bylo. Charlie mě celou dobu starostlivě pozoroval, ale uhrála jsem to na mamčin pohřeb, že to ještě nemám pořádně za sebou. Hned po večeři jsem odešla do postele.

V pokoji jsem měla otevřené okno. Při zavírání jsem si všimla listu papíru. Dopis.

Ahoj,

rozešli jsme se bez rozloučení. Kdybys něco potřebovala, tak se ozvi, číslo na mě je XXXXXXXXX. Jinak se uvidíme zítra ve škole.

Měj se,

Edward

Dopis jsem položila na stůl a šla se osprchovat. Celou dobu jsem přemýšlela, jestli mu mám říct, aby přišel, nebo ne. Nakonec jsem mu jenom poslala SMSku, nechtěla jsem s ním mluvit.

Ahoj, promin. Nechod, chci byt  sama. Uvidime se zitra ve skole. Bella

Zavrtala jsem se do peřiny a vzpomínala na svého otce. Vždy pro mě byl jako ten opravdový. Do mých dvanácti se mnou trávil většinu mého volného času. Jen, když jsem byla ve škole nebo spala, se věnoval výzkumu. Když jsem se rozhodla pro přeměnu, začal se mnou trávit méně času.

Každý bydlel jinde, neznali jsme adresu toho druhého. Zato jsme si hodně psali a volali. Každý měsíc jsme se na víkend scházeli v nějakém velkém městě, vždy v jiném. To byly mé nejšťastnější chvíle. Nikam jsme nechodili, jen jsme seděli a povídali si.

Po přeměně jsme se scházeli pořád stejně, ale místo městu jsme dávali přednost  přírodě. Lovili jsme spolu a učil mě používat svůj talent. Většinou jsme vybírali slunná místa. Mě se vždy líbila duha odrážející se z jeho pokožky.

Naposled jsme se takto viděli před půl rokem. To si ho upíři pozvali do Voltery a zjistili pravdu o jeho projektu. Řekl, že už má upravený vzorek, který by měl přinést dobré výsledky, ale že zatím nemá „pokusného králíka“. Dali mu teda ještě nějaký čas. A ani ne před týdnem mu měl čas vypršet.

Měl vymyšlený plán. Já se budu muset ztratit sama, nemůže o mě mít žádné informace, já nesmím mít nic jeho. On sám zničí svůj výzkum a veškeré podklady k němu, kromě jedné kopie, tu budu mít já. Pak půjde najít jedny staré přátele – upíry. Jsou to cestovatelé, živí se lidskou krví. Ti ho zabijí a spálí jeho ostatky. Je to jediný způsob, jak zničit plnohodnotného upíra. A já budu v bezpečí, pokud ovšem nebudu pokoušet osud a nepřipletu se Volturiům do cesty.

Ještě jsem se vrátila do vzpomínek na naše poslední setkání. A při nich jsem usnula.

 

 

 

 

9. kapitola

Autor: LLilith (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zelenoočka - 8. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře