Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zelenoočka - 22. kapitola + epilog

Kristen a Rob spolu


Zelenoočka - 22. kapitola + epilogPo hodně dlouhé době pokračování. Za to se omlouvám. Nezáživný popis situace po návratu z Itálie a EPILOG. Rozhodla jsem se povídku ukončit, protože nechci, aby se zbytečně natahovala a vymýšlely se stále nové zápletky, aby bylo o čem psát. Moje první povídka nemusí mít hned 50 kapitol. Doufám, že nebude moc zklamaní a že se vám konec bude líbit.

Sedmikráska chudobka - Bellis perennis

Rulík zlomocný - Atropa bella-donna

 

 

22. kapitola - Doma

 

Na životě je nejzajímavější to, jak se dokáže během chvilky vrátit do vyjetých kolejí. A nezáleží na tom, jak moc jste vybočili. Přesvědčila jsem se o tom už několikrát a ani před pár dny tomu nebylo jinak.

Už zase sedím ve škole a předstírám, že poslouchám učitele, který pobíhá před tabulí a snaží se nás zasvětit do tajů matematiky. Většina ostatních studentů dělá to samé s tím rozdílem, že nemají ani páru o tom, co před chvílí bylo řečeno.

Edward sedě vedle mě se pokoušel nepřemýšlet. Doma se snažil dostat z Alice nějaké účinné postupy, ale jí to přišlo náramně vtipné, tak mu nic neřekla. Je fakt, že se snažil překládat učitelův výklad do dvou jazyků zároveň, ale občas vynechal a jeho myšlenky vypluly na povrch.

Pro mě se nic nezměnilo. Pořád jsem bydlela u Charlieho. Můžu říct, že mi to vyhovuje, že je to nejlepší řešení, že ranit ho by nebylo fér, ale není to pravda. Teda ne ta hlavní. Prostě jsem si ho oblíbila, nějak mi přirostl k srdci.

Richard strávil několik dnů u Cullenů, hlavně kvůli Carlisleovi, který ho vyzpovídal skoro ze všeho. Největší zájem u něj vzbuzoval upravený jed, ale nic se nedozvěděl. Chápal důvod, ale byl nanejvýš zklamaný, že mu jeho přítel nic neprozradil, když už to stejně ve Volteře věděli. Nakonec odjel kdoví kam, ale nechal mi na sebe kontakt, takže je to jako dřív.

Já jsem Cullenovi moc nenavštěvovala, připadala jsem si tam jako na pozorování, což jsem taky byla. A nechoval se tak ke mně jenom Carlisle, ale i zbytek rodiny. Neustále na mě něco sledovali a porovnávali mě sami se sebou (s upíry) nebo s tím, co se o mě dozvěděli. Bylo nepříjemné sledovat jejich pohledy a ještě nepříjemnější jejich myšlenky. Bohužel, ve škole jsem se tomu vyhnout nemohla, tak jsem se to snažila ignorovat.

Po škole jsem si většinou našla nějakou práci doma nebo se šla jen tak sama projít. A noci jsem trávila povídáním. Většinou za mnou chodil Edward a v rámci našeho malého příměří jsem ho po tu dobu obalila štítem. Vím, že to je k ničemu, protože jsem jeho myšlenky stejně slyšela, ale nijak ho to netrápilo. Nejspíš proto, že to neví. Většinou jsem jeho myšlenky neposlouchala a navíc se v nich nezaobíral žádnými tajnostmi, takže jsem ani neměla špatné svědomí.

Na lov jsem stále chodila sama kromě těch pár dnů, kdy tady byl Richard. Užívali jsme si své setkání a svobodu.


 

Epilog


Byla sobota ráno. Chystala jsem se na procházku k jezeru, které mi nedávno ukázal Edward. Zabalila jsem si s sebou několik málo věcí do batohu a oblékla se. Dnes bylo venku nečekaně slunečno, tak jsem si vzala jen lehké červené šaty na ramínka a červené sandálky na rovné podrážce. Popadla jsem batoh a vyrazila.

Dnes jsem neměla dobrou náladu, nejspíš za to mohla skutečnost, že jsem v noci byla sama. Došla jsem k jezeru a sedla si do lodičky vytvořené ze štítu. Pomalu jsem plula po hladině a sledovala modrou oblohu. Proč mi najednou chyběla jeho přítomnost? Ještě nedávno jsem ho nemohla vystát, teď mi vadí, když se za mnou nestaví.

Po chvíli mě z myšlenek vytrhlo halekání od břehu. Stál tam Edward a mával na mě. Natáhla jsem na hladinu pruh štítu, takže Edward mohl dojít až k loďce suchý. Teda kdyby mi věřil. Ale po chvíli se přece jen vydal nejkratší cestou ke mně.

„Ahoj, něco jsem ti donesl,“ a natahoval ke mně ruku s kyticí sedmikrásek. „Máte stejné jméno.“ Jen podobné, ale ještě mi mohl donést rulík. Tohle je lepší. Usmála jsem se na něj a kytici si vzala. Pak na mě začaly křičet jeho myšlenky.

Ano, udělej to. Ne, co když to špatně pochopí, co když…

Zvedla jsem hlavu. Edwardův obličej byl tak blízko mého, že jsem viděla jen jeho zlaté oči. A pak mě políbil. Byl to ten nejúžasnější polibek, jaký jsem kdy dostala. Soustředila jsem se jen na něj a na Edwarda…

Což jsem neměla dělat, protože v tu chvíli jsme se oba ocitli pod hladinou. Uvědomila jsem si to o chvilku dřív než Edward, protože já přece jen musím dýchat. Za chvíli jsem už opět seděla v loďce, ale nohy jsem nechala přehozené přes okraj. Hledala jsem Edwarda. Jeho hlava se pohupovala kousek ode mě, šlapal vodu a na tváři měl kajícný výraz.

„Promiň, já… nechtěl jsem… “ Natáhla jsem se k němu a přiložila mu prst na rty. Pak jsem ho za rameno potáhla k sobě. Pochopil a vylezl do lodičky vedle mě. Za celou dobu se na mě ani nepodíval.

Nadechl se a zvedl hlavu. Opět jsem viděla jen jeho oči. A políbila ho. Zajel mi rukou do vlasů a pokračovali jsme tam, kde jsme přestali.

 


Konec


Závěrem bych ráda poděkovala všem, kteří povídku četli, a hlavně těm, kteří ji komentovali.

Jména některých z nich (pokud tam nejste zrovna vy, tak se omlouvám, ale všechny tady vypsat nemůžu):

Haruka Kasumi, Michelangela, texy, zuzka88, lied, Chobotnicka, belko, adelasafarova@seznam.cz, Raduššška, Isabella...

 

A hlavní poděkování samozřejmě patří všem adminům, kteří jednotlivé kapitoly četli, opravovali a vydávali.

 

Díky všem!



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zelenoočka - 22. kapitola + epilog:

 1
3. Jane
16.12.2012 [15:20]

Pěkné

15.12.2011 [6:17]

AddyCullenmoc hezké... Emoticon Emoticon

1. Andílek14
10.06.2011 [22:40]

Opravdu moc pěkná povídka!!! Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!