Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zaslepená pýchou - prolog a 1. kapitola

premiera

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Zaslepená pýchou - prolog a 1. kapitolaBella je dcera bohatého Anglického politika. Má vše na co si vzpomene. Krásné oblečení, šperky... Co se ale stane, když se její otec rozhodne odstěhovat do Ameriky, do malého, deštivého městečka jménem Forks?

19.01.2010 (11:30) • Elcheetos • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 949×

Prolog:

Jsem Isabela Swanová. Pocházím z Anglie a jsem dcera velmi bohatého a vysoce postaveného politika. Můj otec měl v Anglii velikou moc. Ale rozhodl se přestěhovat do Ameriky. Tss… opustit všechno, kvůli novému začátku. A to jen proto, že má matka zemřela.  Vážně by se měl vzpamatovat.

Nikdy jsem se nechtěla stěhovat. A o to míň, když jsem zjistila kam. Malé, zapadlé městečko na Olympijském poloostrově. Forks…

1.

„Ale tati! Já se nechci stěhovat!“  křičela jsem na svého otce.

„Isabello, už jsem jednou řekl, že se stěhovat budeme. Mé slovo platí!“řŘekl mi v klidu. Začala jsem plakat a v duchu jsem mu nadávala. Měla jsem chuť něco rozbít a nejblíž byl obraz. Vzala jsem ho a praštila s ním do země.

„Bello! Tohle jsi přehnala. Tenhle obraz malovala tvá matka!“

„Moje matka je mrtvá! A ty se chceš stěhovat. Chceš mi snad zničit život úplně? Jako by nestačilo, že už nemám mámu. Teď ještě přijdu o kamarádky!“

„Bello. Ty žádné nemáš. Jsi tak rozmazlená, že s tebou nikdo nechce kamarádit.“ řekl mi klidně. Tím to ve mně vybuchlo.

„Co jsi to řekl?“

„Že jsi rozmazlená a nikdo tě nemá rád.“ odpověděl se snad ještě větším klidem. Rozeběhla jsem se do svého pokoje a práskla dveřmi. Nedivila bych se, kdyby tu ránu slyšeli až v té pitomé Americe.

Po chvíli se ozvalo ťukání.

„Bello.“ Ozvala se moje chůva / služka.

„Měla byste se jít převléct. Za chvíli tu má otec důležitou návštěvu.“ V té chvíli se ve mně zrodil plán. Tak dokonalý plán, až jsem se musela zašklebit. Když jsem tedy tak rozmazlená, ať si to alespoň užiju.

Převlékla jsem se do těch nejhezčích šatů, co Melanie ( má chůva / služka ) našla. Když už jsem slyšela hlasy nově příchozích, zvedla jsem se a šla za otcem.

„Tati, potřebuji nové šaty. Podívej se na ně. Tyhle jsou ty nejlepší z mé skříně. Jsou strašně staré!“ protestovala jsem.

„Ale Bells. Máš je teprve dva týdny.“

„No právě.“ řekla jsem a usmála jsem se na něj.

„Bello, o tom se teď nebudeme dohadovat.“

„Fajn.“ řekla jsem mu a odešla jsem. Z pokoje jsem slyšela, o čem si povídají.

„Je to roztomilé děvče.“ řekl kdosi.

„Ano to nepochybně. Ale nezdá se vám, že je trošku rozmazlená?“ zeptal se druhý hlas. Konečně jsem uslyšela i hlas mého otce.

„Ano, snažím se ji dát dohromady, ale odchod mé ženy bere opravdu těžce.“ ušklíbla jsem se. Těžce. To určitě. Najednou se ve mně zrodil další plán. Vzala jsem si papír a tužku. Snažila jsem se napodobit otcovo písmo. A docela to i šlo.

Milá Rosalino.

Jak mě se po tobě stýská. Doufám, že se již brzy dohoupeme k tomu, abychom se konečně přestěhovali. Má rozmazlená dcera ale dělá scény. Nechce se stěhovat. Vydrž ještě týden. Pokud nepřestane vyvádět, klidně ji tam dovleču.

Byla jsem spokojená. Našla jsem obálku a vložila do ní dopis. Na povrch jsem napsala:

Rosalina Strales
Hradčanská, Forks

Teď už jen udělat scénu. Ten plán se mi zamlouval čím dál více. Můj ote je zvyklí číst vše nahlas. Snad dnes nezklame.  Donutila jsem slzné žlázky vypudit několik slz. Pak jsem se s předstíraným pláčem rozeběhla za otcem.

„Tati, jak jsi mohl! Takhle brzy po matčině smrti! A ještě té neznámé paní psát, že jsem rozmazlená!“ Křičela jsem na něj. V duchu jsem se ale válela smíchy z jeho nechápavého výrazu.

„O čem to sakra mluvíš?“ zeptal se vyjeveně.

„O tom dopisu nějaké Rosalině.“

„Žádnou Rosalinu neznám.“

„Prosimtě tati. Našla jsem ten dopis. Nemůžeš alespoň používat e-maily? To jsi tolik zastaralý?“

„Bells. Ty víš, že já teď už jen telefonuji.“

„O to více mě překvapuje, že si s ní píšeš dopisy.“

„Ukaž mi to,“ natáhl se pro dopis. Podala jsem mu ho a sledovala naše hosty. Dívali se na nás jako na blázny. Přesně to jsem chtěla.

„Milá Rosalino. Jak mě se po tobě stýská. Doufám, že se již brzy dohoupeme k tomu, abychom se konečně přestěhovali. Má rozmazlená dcera ale dělá scény. Nechce se stěhovat. Vydrž ještě týden. Pokud nepřestane vyvádět, klidně ji tam dovleču.“ Četl nevěřícně. Naši hosté si vyměnili udivený pohled.

V duchu jsem se strašně smála.

„Budu nahoře. Teď za mnou nechoď.“ řekla jsem se slzami v očích. Otec se na mě utrápeně díval.

„Ale Bello! Tohle já nikdy nepsal!“

…

Je úterý. Přesně týden, od onoho incidentu s dopisem. Otec se mě pořád pokoušel přesvědčovat, že to nepsal. Ale já jsem mu “nevěřila“. Věděla jsem, že na to časem přijde. Ale teď jsem měla mnohem horší problémy. Zítra se stěhujeme. Pořád jsem otce přemlouvala, křičela na něj, vyhrožovala, ale nikdy nic nepomohlo. Na protest jsem dokonce začala držet hladovku. Bohužel do mě Melanie vždy něco nasoukala. Tak jsem si tedy alespoň nechtěla nic sbalit.

Další den jsme se nacpali s kuframa do auta. No my, spíš otec mě tam musel nacpat. Odmítala jsem se toho auta vůbec dotknout, natož tam vlézt.

Dojeli jsme na letiště a tam nám s kufry pomohli takoví srandovní pánové v uniformě. Nevšímala jsem si jich. I když na mě civěli. Na to už jsem si zvykla. Vím moc dobře, že jsem krásná.. všichni to o mě tvrdí. Nádherné, od přírody mírně zvlněné, na blond obarvené vlasy mi lemují srdcový obličej. A v něm mé kaštanově hnědé oči, zvýrazněné řasenkou a tužkou. Všichni na mě mohli oči nechat. Možná to bylo i tím tričkem s hlubokým výstřihem a bokovými kalhoty.

Nasedli jsme do letadla a rozjížděli se po ranveji. Směr nový život, jak s oblibou říká můj otec…

Shrnutí - >>

Autor: Elcheetos (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zaslepená pýchou - prolog a 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře