poslední část povídky.
24.03.2010 (07:30) • Tahmed • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1539×
Noví přátelé
Rok 1970: doma – Jasper
Po seznámení s Eleazarem, jsme se vrátili k našemu lovu a on nás opustil a šel ke své smečce. Ulovil jsem si pár losů a to mi stačilo. Naštěstí zde v okolí člověka aby pohledal, takže to proběhlo snadno a hladce.
Po lovu jsme se vrátili do našeho domu, tedy respektive ruiny, ale sotva jsme došli na místo, kde ta ruina měla stát, stál tam téměř jiný dům. Nebyl polorozpadlý, ale téměř nový. Byl snad zachován jen základ domu, zbytek byl úplně jiný.
„Teda, ta Esme se zase ukázala,“ řekl Emmett. Musel jsem s ním souhlasit.
Sotva jsme došli ke dveřím, Esme nám je už otvírala a zvala dál.
„Hoši rychle dovnitř, za chvilku tu máme návštěvu.“ Já jsem jí však vůbec nevnímal. Za ní totiž se o schody opírala ta nejkouzelnější bytost. Ta jediná pro kterou jsem měl oči. Ale jen oči. Nechtěl jsem trápit Edwarda i svými myšlenkami. Přesto mi to však nedalo a nechal jsem ve vzduchu proudit klidnou a jemnou atmosféru.
Pochopila to a ostatní to uvolňovalo. Z jejích úst jsem pomocí odezírání získal její díky a kouzelný úsměv k tomu.
„Alice, za jak dlouho přijdou?“ zeptala se jí Esme, ale Carlisle se jí ihned zeptal kdo, že to má přijít a tak mu to Esme začala vysvětlovat, ale mě zajímala jen reakce Alice. Její oči vypadaly jako mrtvé a vypadala jako by se měla každou chvíli sesunout k zemi. Tak bezbranná.
Edwardovi moje myšlenky nejspíše lezly na nervy, ale nešlo to na něm poznat. Náhle se Alice opět uvolnila a odpověděla esme na její otázku.
„Přijdou za pět minut a třicet šest ne pět vteřin.“
„Děkuji Alice,“ odpověděla jí a dál se věnovala Carlisleovi. Ve vzduchu jsem ucítil obrovskou vášeň. Byla spalující a sálala, přímo mě ničila a mučila.
Podíval jsem se, odkud pochází a zjistil jsem její původce. Rose a Emmett samozřejmě.
„Hele vy dva, kdo to má poslouchat. Kroťte se trochu, bolí mě z vás hlava,“ zahulákal Edward, „a zdaleka v tom nejsem sám, viď Jaspere.“
Rok 1970: doma - Alice
Přikývl mu. Och v životě jsem si vlastně ani pořádně neuvědomila, jak ten jeho dar funguje. Ano věděla jsem, že cítí cizí emoce, ale netušila jsem jak moc. Jak moc je to asi silné? Jasper se na mě při těch myšlenkách podíval, jakoby tušil, či snad věděl, na co myslím.
V tentýž moment jsme ucítili upíří pach a nám bylo jasné, že naši hosté právě dorazili. Srdečně jsme se s nimi přivítali. Tanya ihned o Edwarda jevila zájem, jakmile zjistila, který to je. Zalíbil se jí, to jsem poznala.
Ale nelíbila se mi Kate, pořád pokukovala po Jazzovi. Jakmile mě však Jasper vzal za ruku, pochopila a přestala mi ho okukovat. Upřímně jsem tak trochu i žárlila. Byl to zvláštní pocit. Nikdy jsem ho necítila. Jakmile odvrátila Kate svůj zrak od Jazze, hypnotizoval mě svým pohledem a tak zvláštně samolibě se uculoval. Nechápala jsem proč.
Rok 1980: doma – Jasper
V roce 1980 jsme se přestěhovali do nového města, jelikož bylo na Aljašce až příliš upírů. V tu dobu jsem také nastoupil stejně jako moji sourozenci na střední školu. Ještě předtím jsme však zfalšovali naše doklady, aby nebylo nic poznat. Tehdy to pro mě bylo velice těžké. Neustálé nutkání a touha po krvi. To bylo na mě silné kafe, ale pro Alici cokoliv. Ona samozřejmě věděla, že to dělám kvůli ní a hrozně se kvůli tomu na mě čertila. Prý, „nemusíš to dělat kvůli mně, jestli chceš, zůstaň doma“.
Já jí však vždy uklidnil a řekl jí, že to zvládnu. Další věci, které jsem si nedokázal nevšimnout, bylo její neustálé hlídání toho, abych něco neudělal.
Bylo to dost rušné, ale snažil jsem se a zvládal jsem to. Netvrdím, že to bylo lehké, ba naopak, ale musel jsem něco dělat. Doma bych se nudil.
Rok 1997: doma – Jasper – Aljaška opět
V roce 1997 jsme se opět vrátili na Aljašku. Výjimečně jsme ovšem nepřestali s naším studiem, a protože jsme byly opět studenty Carlisle dospěl k názoru, že je nutné, aby se opět někdo z nás obětoval k tomu, aby se učil opět na medicíně. Rose a Edward tam již byli a proto apeloval Carlisle hlavně na ně.
Alice tím sice byla zaujatá, ale nechtěla mě opustit. A tak se toho opět ujal Edward.
Rok 1997: doma - Alice
Edward se opět rozhodl, že po maturitě opět půjde na univerzitu, kde bude kvůli Carlisleovi studovat opět medicínu. Také bych to ráda zkusila, ale nemohu nechat Jazze bez dozoru. A navíc bez něj dlouhou dobu nevydržím a Edwardovi to pomůže odpočinout si od Emmetta a Rose. Místo něho bude trpět Jazz.
Ale ten trpí v podstatě pořád, takže se toho nijak zvlášť moc nezmění. Opět jsme se vídali s našimi přáteli Tanyou a její rodinou. Ráda jsme je opět viděla. Považovala jsem je za členy mé rodiny a stejně tak je brala i má rodina.
Večery jsem s Jazzem moc netrávila, a když už jsme je chtěli spolu strávit, přiběhnul k nám Emmett a chystal se nás „přistihnout při činu“. Lezlo mi to na nervy, ale co jsem mohla dělat. Jaspera to vytáčelo a hodně často se s ním kvůli tomu chtěl i poprat, ale já se do toho vložila a včas a rychle jsem ho uklidnila.
Rok 2000: doma - Alice
Čas plynul jako voda bylo nové milénium, a jelikož to bylo milénium musel to Emmett řádně s Rose oslavit. A my jsme se opět rozhodovali kam odejít. Tanya a ostatní z toho nebyli sice moc nadšení, jelikož si na nás již zvykli, ale bylo to nutné. Za dva roky musíme zmizet.
Carlisle a ostatní mluvili o nějakém městečku ve státě Washington jménem Forks. Již tam jednou byli a právě v tu dobu jsem se dozvěděla o mytických vlcích, tedy lépe řečeno vlkodlacích. Jasper se však nezdál, že by o nich slyšel prvně. Jen ho udivilo, že jsou skuteční.
Po opravdu dlouhé době jsem s jasperem strávila noc. Výjimečně nás nerušil Emmett. Ten měl nyní hromadu práce jiné s Rose. Bylo příjemné strávit konečně po dlouhé době čas s Jazzem. A ani jsme se nenadáli a přišlo loučení pláč a nový domov, který se na první pohled zdál jako každý jiný až na…
A protože nemůžu Epilog dát zvlášť což mě vážně deptá jako tady lidi nechápou podtatu věci některý samozžejmě a tak to musim dát sem. Nechápu kdo vymyslel tu sputidní věc s počtem slov tak tady je Epilog
Epilog – Bella
Rok 2005: doma – Jasper
Tenkrát poprvé nám stoupila do cesty. Kdyby se sem nepřistěhovala, vypadalo by všechno jinak. Alice říkala, že se objeví a já jí nevěřil. Žena, kvůli které se rozhodl Edward obětovat životy nás všech včetně mojí malé Alice. Pošetilý blázen.
Rok 2005: doma - Alice
Však vy všichni víte, co bylo dál.
Konec.
Autor: Tahmed (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Záře v temnotách 23. díl:
Užasná povídky....umíš moc hezky psát...klaním se ti
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!