Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Záře v temnotách 11. díl

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Záře v temnotách 11. dílDalší část vaší oblíbené povídky

11.02.2010 (16:45) • Tahmed • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1134×

Co se děje?

Rok 1948: Jasper

Skolil jsem přesně jako Alice laň a zakousl jsem se jí do krku. Ta pachuť mě ihned začala odrazovat. Moje nová oběť byla paralyzována strachem, ale tenhle druh strachu mi vůbec nevadil.  Byl to jiný strach, ne jako ten, který jsem cítil z lidských obětí. Tohle byl strach v jiné slova smyslu. Strach tak nicotný oproti strachu lidskému. Avšak krev se s tou lidskou srovnat doopravdy nedala. Byla to taková pachuť.

Ale co bylo zajímavé, bylo to, že čím více jsem té krve vypil, tím má žízeň mizela a já sílil a ta pachuť nebyla tak příšerně nesnesitelná.  No ze začátku jsem sice měl tendenci se od té odporné chuti odtrhnout, ale pak jsem si uvědomil, že ta pachuť není zase až tak silná, když ji nepřirovnávám k chuti lidské krve.

Pak jsem svou oběť schoval pod balvan a tím bylo uklizeno. Ještě jsem se rozhlédl po lese a prozkoumával nová místa. Až jsem narazil na Alici. Seděla na okraji srázu a hleděla do daleka.

„Alice, je vám něco?“ zeptal jsem se jí. Chvíli nevnímala a pak mi zvláštním hlasem odpověděla. „To nic není, jen mám vidění,“  odpověděla mi téměř mrtvým hlasem, to mě trochu zaskočilo, ale nechal jsem ji být. O chvilku později se začala opět chovat jako obvykle.

„Spokojen? Myslím se svým prvním lovem,“ zeptala se mě. Řekl jsem jí, že jsem čekal něco lepšího, ale zároveň to nebylo zase až tak strašné.  Přikývla mi na souhlas. A vyrazili jsme zpátky do jejího bytu.

Rok 1948: Alice tři týdny po prvním lovu

Jasper šel opět na lov a já jsem zůstala sama doma. Ještě pořád mi občas vyká, upřímně řečeno mě to dost vytáčí. Ale zároveň je to tak roztomilé. Ale začala jsem si všímat, že je se mnou něco v nepořádku.

Kdykoliv se na mě usměje nebo jen podívá, já se rozplývám. Jeho oči mě hypnotizují a jeho dotyk paralyzuje. Občas snad i cítím elektrické impulsy. A i on si všiml změny. I s ním se děje něco divného v poslední době. Neustále se mi straní. Vyhýbá se mi. Ale já nechápu proč? Pohlédnu-li na něj, uhne pohledem. Ale jakmile se od něj zase odvrátím, cítím jeho pohled na mně. Neustále je zamyšlený a zadumaný. Chodí pořád na lov. I když by nemusel.

Samozřejmě poznám, že žádné zvíře neulovil, i když tvrdil opak. Jeho oči ho prozrazovaly. A navíc již nebyly rudé, ale začínaly být jako ty moje. Topazové. Začínala jsem si poslední dobou připadat divně.

Neustále jsem vyhledávala jeho přítomnost, i když se mi snažil vyhýbat. A když odešel, cítila jsem v sobě takovou díru, která se hned po jeho návratu začala zacelovat. V hlavě jsem měla stále jeho tvář a dokonce i vidění s Cullenovými začínalo mizet. Ale nyní jsem nad tím moc nepřemýšlela. Potřebovala jsem zjistit, co se to se mnou děje.

Neustále jsme cítila takové zvláštní emoce. Bylo to hodně zvláštní. Kdykoliv jsme se setkali pohledem, nebo když jsme spolu hovořili, cítila jsem, jak se mi něco hřejivého rozlévá v místě, kde mám mít něco, čemu se říká srdce. Co je to se mnou? Co se děje?

Rok 1948: Jasper tři týdny po prvním lovu

Seděl jsem na okraji srázu, na místě, kde jsem poprvé našel Alici po našem společném prvním lovu. V podstatě po našem jediném společném lovu. V poslední době se se mnou něco děje. Objevují se a probouzejí ve mně nové nebo spíše lépe řečeno staronové emoce. Něco k Alici cítím. Ale ne, to ne, nic k ní necítím je to jen, kamarádka. Nic víc není. Není, ne nemůže být. Co bych k ní měl asi tak cítit. No tak Jaspere, přiznej si, že k ní něco cítíš a jen přátelství to není. Zmlkni!

Takhle je to se mnou každý den jsem tady a hádám se tu sám se sebou. A i ona ke mně něco cítí. Jo jen přátelství nic víc. Nenalhávej si nic víc. Ale jak chceš zapřít tu touhu, tu něhu. A navíc je tak zatraceně krásná a křehká. Och bože, už zmlkni! Kdo má tohle poslouchat! Alice sem, Alice tam. Nech si toho je úžasná a ty to víš.

Ty víš, že tě přemůžu! Haha dovol, abych se zasmál. Nech si ten svůj sarkasmus jo!

Tohle je tu pořád. Neustálé hádky mých dvou já, ale která z těch částí bude ta silnější? Moje první já touží po Alici, ale zároveň se kvůli ní hádá se svým druhým já, protože se bojí, že ho v nepatřičnou chvíli ovládne a Alici tak ublíží. Je to šílené. Jeden z nich musí vyhrát, ale který? Kdo má tohle pořád poslouchat a snášet k tomu.

Rok 1948: Alice tři týdny po prvním lovu

Tohle uvažování nad ním musím zarazit a to hned. Jinak se vrátí a co potom? Cítí moje emoce díky svému daru. Ach proč jen ho musí mít. Tajit před ním moje city by pak bylo snadné, ale takhle už dávno všechno jistě ví. Nebo ne? Kdo ví?

Nebudu už nad ním přemýšlet. Teď už ne. Půjdu uklízet. Sice tu moc na uklízení nic není, ale to je mi jedno. Dnes budu uklízet do detailů a hotovo. Nechci nad tím pořád přemýšlet.

Jenomže ta práce mi sice zaměstnala ruce, ale moji mysl ne. Neustále jsem ho měla před očima. Ty jeho upřímné oči, ten jeho zvláštní úsměv, i ty jeho jizvy už pro mě byly nepostradatelné. Ach bože, už toho mám dost. Jestli se tu co nevidět neukáže tak se asi zblázním! Probůh co je to se mnou? Ne ne ne. Nemysli na něj. Klídek. Tohle zvládneš. Co když se mu však něco stane? Bože si vážně tak hloupá? Co by se mu asi tak mohlo stát?

Už začínám být paranoidní. Stačí jen klid no tak klídek. Každý den je to se mnou snad čím dál tím horší. Tyhle city, co k němu chovám, jsem nikdy ve své existenci nezažila. Vím však, že to jsou hezké emoce, protože je mi dobře vždy, když je cítím, ale něco na nich zároveň dobré není, protože se mi Jasper vyhýbá.

Autor: Tahmed (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Záře v temnotách 11. díl:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře