Tramtadadáá je tu další duše :D doufám že vás potěší a bude se vám líbit. 7. Kapitola je v nedohlednu, nemám u ní ani písmenko :( budu ráda za pochavlu i kritiku misppule =*
25.01.2010 (22:00) • misppule • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 3367×
6.Kapitola
Bella:
Edward šel ke knihovně, vzal si knihu a sedl si na mě. Tak to teda ne, vyletěla jsem a sedla si k oknu. Byla jsem naštvaná. To je poprvé za třicet let, co si na mě někdo sedl. Venku začalo pršet.
„No bezva, ještě tohle.“ Zamručela jsem.
„Edwarde, bude bouřka, půjdeme hrát Baseball.“ Křičel Emmett.
Ty mi taky můžeš, pomyslela jsem si.
„No tak Edwarde pohni, vždyť i ta želva je rychlejší jak ty.“ Edward s povzdechem zavřel knihu a šel pryč.
Dům byl bez nich tak prázdný. Vzala jsem si knížku, kterou četl Edward, a listovala jsem si v ní. Uslyšela jsem cvaknutí dveří a vrčení.
„Ale no tak Éďo. Tak jsi prohrál. No kvůli tomu na mě nemusíš vrčet.“ Smál se Emmett. Edward naštvaně vyšel schody a šel ke mně do pokoje. S povzdechem se svalil na postel. Po chvíli sem přišla Tanya a lehla si vedle něj. Šla jsem na půdu.
„Co tu děláš?“ ptala se mě Alice v myšlenkách.
Neměla jsem sílu mluvit, tak jsem ji v myšlenkách poslala obrázek Edwarda a Tanyy. Z Tanyyného pokoje jsem slyšela smích, který propukl v příšerný řehot.
„Edwarde, máš smůlu Tanya se nám zamilovala do Mika.“ Řehtal se Emm. Běhal s fotkou po domě a každému ji ukazoval. Nechápavě jsem nad tím vrtěla hlavou, jak se upíři obzvlášť Emmett, dokážou zabavit. Tanya fotku rozmlátila o noční stolek. Emm z toho měl hroznou srandu. Tanya šla večer do šuplíku se spodním prádlem a skočila na ni moje malá ropucha. S těmi modrými vlasy se smířila, ale za ty zničené laky na nehty by vraždila. A za tu krysu v posteli taky. Ještě štěstí, že mě nevidí. Jak já bych si přála, aby mě Edward viděl. Povzdechla jsem si.
Každý večer jsem chodila na louku. Edward se Tanye vyhýbá, ale Tanya ho pořád nahání.
„Bello!“ křičela Alice v myšlenkách.
„Ano?“ zeptala jsem se.
„Jedeme na nákupy, tak abys nás nehledala.“ Zavýskla v myšlenkách a utíkala do garáže. Usmála jsem se a šla do obýváku, sedla jsem si za klavír a začala hrát. Nahoře jsem uslyšela pohyb. Po chvíli dolů přišel Edward a překvapeně se díval na piáno.
„Sakra, já myslela, že jeli všichni.“ Sedl si vedle mě a díval se z okna.
Teď mě něco napadlo, vystřelím si z něj. Lehce jsem se dotkla klávesy. Edward se překvapeně podíval na klavír, s ďábelským úsměvem jsem stiskla další klávesy. Edward po nich fascinovaně přejel rukou.
„To koukáš co?“ smála jsem se. Edward se na mě překvapeně podíval.
„Ahoj.“ Zazubila jsem se na něj a podala mu ruku.
Edward:
Alice všechny vytáhla na nákupy a mě se ani nezeptala. Ne, že by mi to bylo líto.
Já bych se odsud nehnul. Na nákupy by mě nedostala ani párem volů. Já se svého gauče nevzdám a to ona moc dobře ví.
Zespoda jsem uslyšel hrát klavír. Já snad úplně magořím. Sešel jsem dolů a nic jsem neviděl. Sedl jsem si za piáno a koukal z okna. Po chvíli jsem uslyšel další tón. Překvapeně jsem se podíval ke klavíru a spustily se další tóny. Fascinovaně jsem přejel po klávesách.
Můj pohled padl na dívku sedící vedle mě. Byla zahalená v obláčku mlhy a smála se na mě. Já začínám být vážně paranoidní.
„Ahoj.“ Natáhla ke mně ruku.
„A-a-ahoj.“ Vykoktal jsem ze sebe po chvíli a natáhl k ní ruku. Ruka mi tou její projela skrz.
„Ty mě vidíš?“ ptala se překvapeně. Přikývnul jsem.
„To není možný.“ Zašeptala a zmizela.
„Kde jsi?“ křikl jsem. Nic, žádná odpověď.
„Hej! Kde jsi?“ zase žádná odpověď.
„Jak já bych si přál jí znovu vidět.“ Poraženecky jsem sklopil hlavu a šel do pokoje, který Alice zrekonstruovala.
„To je můj pokoj!“ ozvalo se z rohu, jen co jsem přišel. Překvapeně jsem se ohlédl a za mnou stála dívka.
„Kdo jsi?!“ ptal jsem se.
„Jsem Bella.“ Usmála se a natáhla ke mně ruku.
„Edward.“ Představil jsem se.
„Nevíš, kdy přijede Alice?“ zeptala se mě najednou.
„Nevím, ale s tím jejím nakupováním za dlouho.“ Smál jsem se. Pousmála se a přikývla.
„Proč ji sháníš?“ ptal jsem se a snažil se skrýt svojí zvědavost. Usmála se.
„Alice je jediná moje kamarádka.“ Zašeptala tak tiše, že kdybych byl člověk určitě bych tu větu neslyšel. Na příjezdové cestě jsem uslyšel kvílení brzd.
„Alice.“ Šeptla Bella a zmizela. Najednou se rozrazily dveře do pokoje a v nich stála Tanya. Tvářila se jako bůh pomsty.
„Kde je?!“ křičela.
„Kdo?“ nechápal jsem, koho hledá.
„Tady nikdo není.“ Křikl jsem na ni. Dveře se rozrazily znova a v nich stála Alice.
„Co chceš?“ zaskučel jsem.
„Ty jsi viděl Bellu?“ ptala se mě v myšlenkách. Kývnul jsem.
„Co ti říkala?“ pohodil jsem hlavou k oknu.
„Jo máš pravdu. Tady to řešit nebudeme. Půjdeme na tvojí louku?“ další kývnutí. Dneska se snad ukývám k smrti. Povzdechl jsem si a běžel na svojí louku.
„Tak co ti říkala?“ zeptala se naoko lhostejně.
„Nic. Jen, že se jmenuje Bella a ptala se, kdy přijedeš.“
5.Kapitola >SHRNUTÍ < 7.Kapitola
Autor: misppule (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Zapomenutá duše 6. kapitola:
Jéééééé! Edward už ji taky vidí
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!