Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zakázaná láska - Prolog a 1. kapitola

sfdsafc

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Zakázaná láska - Prolog a 1. kapitolaVymyslela jsem svou první povídku. Je o zakázné lásce Belly, která je vlkodlak, a Edwarda, který je upír. V první kapitole se seznámí. Snad se vám to bude líbit :) Budu ráda za všechny komentáře :)

10.01.2010 (08:00) • Elcheetos • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1399×

Prolog

Ahoj. Asi bych se měla představit. Ale nechtěla bych, abyste mě zavřeli do blázince.  Jmenuji se Isabella Marie Swanová.  To ještě není nic divného. Ale tohle už by mohlo. Jsem vlkodlak. Ano, zdá se to trochu praštěné, ale je to pravda. Ve Forks bydlím se svým tátou už dlouho, ale to, že se ze mě stal vlkodlak jsem zjistila asi před měsícem.  Táta o ničem neví, on je policejní ředitel v tomto malém deštivém městečku hned vedle rezervace La Push, kde teď trávím většinu času. Chodím sem do školy a jsem tu i po ní. Když jsem se poprvé proměnila, zpanikařila jsem. Běžela za nejbližším přítelem, kterému jsem se mohla svěřit a neposlal mě do cvokhausu > Jacobovi. Ono se totiž ukázalo, že i on a ještě pár dalších lidí z La Push jsou vlkodlaci.

 

1. kapitola – Návštěvníci

Uháněla jsem lesem jako splašená, se dvěma dalšími vlkodlaky v zádech. Cvičili jsme vytrvalost, čich a další důležité smysly. Teda aspoň podle Sama. Sam je náš vůdce. Myslí si, že nevíme, že se nás chtěl jenom zbavit, aby se mohl  natáhnout a trochu si pospat. Ale dneska jsme na něj vymysleli plán.

„Kluci, můžeme? “ zeptala jsem se, i když jsem už odpověď znala.

„ Jasně, jdeme na věc .“ ozvalo se za mnou sborově. Vyrazila jsem zpátky k domu.

Posledních sto metrů už jsme jenom potichoučku nakračovali.

„ Připravte si ty kýble s barvou“ zašeptal Jacob.  Jared se hned odplížil do garáže kde sebral rozdělanou plechovku sytě růžové bary.

„Tak a má to“, řekl. Znělo to ale jako kdyby vzdychal, jak se snažil mluvit potichu.

„Kde máš barvu ty  Bello?“ zeptal se Jacob.

„Neboj. Je už připravená“ odvětila jsem se značnou dávkou výsměchu v mém hlase. Jako kdybych byla já, ta která vždycky všechno zapomene.

„Jdeme“ zavelel Jake a už jsme uháněli k domku, ve kterém tvrdě spal Sam. Rozrazili jsme dveře a naráz zakřičeli: „Překváápko!“ V tu ránu jsme na nechápavě koukajícího vůdce vychrstli tři druhy barev. Než se stačil vzpamatovat, byli jsme už z domu a slyšeli jsme jenom mohutný řev.

„Myslím, že bysme se aspoň tejden neměli ukazovat“ vyjekl Jared mezi návaly smíchu.

„Nevím, jestli tak dlouho, ale do sedmi každopádně.“ nakázal Jacob. Sakra. To je před námi ještě pět hodin nudy.

Sedla jsem si na pařez. Kluci už se zase rvali, ostatně, jako vždycky. Vzpomínala jsem, jak vypadal Sam, když jsme ho polili tou barvou. Z vlasů mu kapala růžová a na tričku měl obrovský flek červené. A můj, oranžový flek si stíral z rozzuřeného obličeje. Musela jsem se usmát. Myslím, že nás pěkně seřve, až se vrátíme domů. Opřela jsem se o kmen a za chvíli jsem usnula.

Zdál se mi zase ten samý sen, stejný,  jako už posledních pár měsíců. Běžela jsem po lese, přeměněná v obrovského, narezlého vlka. Pořád jsem měnila směr, až jsem doběhla do Forks. Tam mě uviděl táta, vzal pušku a chtěl mě zastřelit. Vedle mě ale náhle stál Jacob. Také přeměněný, ale byl mnohem větší a tmavší. Pak jsem uslyšela ránu a v tu chvíli jsem se probudila.

Bylo skoro pět odpoledne. Spala jsem docela dlouho. Všude bylo ticho. Až moc velké ticho. Vyskočila jsem z pařezu, celá ztuhlá, po spánku na tvrdé zemi.

„Kluci, kde jste?“ řvala jsem z plných plic.

„Jacobe, Jarede!“ zkoušela jsem to znovu a znovu. Ale odpovědí mi byly vždy jen zvuky kapek, dopadající na vlhkou půdu.

Pořád jsem běžela a střídavě volala jména obou puberťáků. Najednou jsem ucítila to, proč každý den po škole trénujeme. Byla to zvláštní sladká vůně. Jacob vždycky říká, že je to tak sladký až se mu z toho zvedá kýbl. Mě to ale docela vonělo. Věděla jsem, že sama jít na upíra nemůžu. A navíc když jsou dva.

Rozeběhla jsem se domů. Jacob s Jaredem tam čekali, opření o lampu.

„Až se vrátíme, tak vás zaškrtím“

„A kam se jde?“ zeptal se Jared.

„ Zachytila jsem pach upírů. Někde blízko.“

„Upíři? Kde?“ ozvalo se za mnou. Až jsem nadskočila, jak jsem se Sama lekla.

„Tam na východě.“ Byli dva. Asi na lovu.“

„Na lovu? Co by dělali na lovu v lesích? Tam žádní lidi nejsou.“

„Já nevím já jim do hlavy nevidím.“ zakončila jsem náš rozhovor.

To Sam ale už neslyšel. Nebo asi slyšel, ale jenom proto, že má tak dokonalý sluch. Rychle jsme se taky proměnili v příšerky a utíkali za ním.

„Kudy teď?“ Zavolal přes rameno.  Je to zvláštní, ale když jsme proměnění, slyšíme co říkáme, i když všem ostatním to připadá jako vrčení.

„Okolo toho stromu doprava.“ odpověděla jsem a snažila si vzpomenout si, kudy jsem asi před hodinou šla.

Sam najednou zrychlil a my za ním. Teď už jsem to cítila taky. Nasládlý pach se vinul odněkud z houští napravo. Sam prudce zabočil a my se drželi kousíček za ním. Přeskočil křoví a uháněl dál.

Snažila jsem se ze všech sil udržet tempo, ale prostě to nešlo. Nebyla jsem ještě tak vytrénovaná. Za chvíli jsem měla dost velikou mezeru a za pár minut mi zmizeli úplně.

Zastavila jsem se, abych vydechla. Do mého psího čumáku mě udeřila lahodná a přesto odporná vůně. Tentokrát ale silněji než předtím.  Zhluboka jsem se nadechla a vystřelila směrem, odkud to šlo. Oběhla jsem pár stromů a tam jsem je uviděla.

Dva upíři. Bledí, rozzuření, ale něco mi na nich nesedělo. Podívala jsem se na ně pozorněji. No ovšem, vždyť oni mají  zlatavé oči. Ale to znamená, že to jsou vegetariáni ne? Sakra, proč jsem při téhle lekci nedávala pozor?

Zavrčela jsem. Oba se na mě podívali. Přikrčili se a chtěli zaútočit. Když jsem si je tak prohlížela, zjistila jsem, že jeden je tmavovlasý, vysoký a hodně svalnatý. Na rozdíl od toho druhého. Ten byl samozřejmě také svalnatý, ostatně jako všichni upíři. Měl ale vlasy barvy bronzu a byl trochu menší než ten druhý.

Obratně jsem se přeměnila do své lidské podoby. Oba zůstali udiveně stát.

„ Ahoj. Já jsem Bella a vy?“ snažila jsem se o přátelský, ale ostrý tón.

„Já jsem Edward a tohle je Emmet.“ odpověděl ten kluk s bronzovými vlasy.

„Jsme tu na lovu“

„Takže vy pijete jen zvířecí krev?“

„Ano, snažíme se“

„Měli byste odejít. Moje smečka vás hledá. Až vás najdou, budou vás chtít zabít.“

„Díky za upozornění“ ohradil se ten kluk, údajně Emmet

„Dáme si pozor.“

„Ne vy jste to nepochopili. Já vám říkám, abyste odešli.“

„ A to bychom dělali proč?“ zeptal se hodně naštvaným hlasem.

„Pojď Emmete radši půjdeme“ odpověděl na to Edward a otočil se. Po chvíli se otočil i Emmet a uháněli pryč.

Těsně potom se za mnou objevili ostatní.

„Co se tu stalo?“ zeptal se Sam.

„Nic. Jen jsem je zaslechla. Vzdalují se. Měli bychom jít domů. Chytneme je zítra.“

„Ale co když zabijí člověka Bello?“

„Nezabijí. Jsou to vegetariáni.“

„A jak tohle prosím tě víš?“

„Prostě mi jednou věř ano? Díky.“ otočila jsem se a rozeběhla se domů.

Shrnutí - >>

Autor: Elcheetos (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zakázaná láska - Prolog a 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře