No, napsala jsem dlouhý díl, tak jsem se rozhodla ho rozdělit na dva :) tajže tady je 1. část. Takže je zase trošičku kratší. To snad ale tak nevadí :) Snad se bude líbit :) jak to dopadne s vlkolačí Bellou a Edwardem - upírem? Tímto dílem jsme zase o krok blíž rozhodnutí! :D
16.01.2010 (08:00) • Elcheetos • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1112×
5. kapitola – Nejistota
Nejistota je všude. Bez vyjímky. Ležím na posteli. Úplně vyčerpaná, ale spánek ne a ne přijít. Snažím se počítat ovečky. Ale u tří stovek to vzdávám. Nemá to smysl. Přemýšlím. Stejně, jako poslední dobou, přemýšlím o Edwardovi. Moje představivost se vymyká kontrole. Rychle zatřesu hlavou. Musím usnout. Jinak budu zítra vypadat jako chodící mrtvola. Moment. To bych vypadala jako upír. A tak nikdy vypadat nebudu. Když jsem si to uvědomila, trochu mě zabolelo u srdce. To je blbost. Nemůžu se zamilovat do upíra. Vždyť jsem ho viděla jednou. Teda dvakrát, ale to se nedá počítat.
Po chvíli jsem skutečně upadla do záchranných vod spánku. Zdály se mi sny o upírech. V jednom jsem se svou smečkou útočili na celou Alicinu rodinu. S křikem jsem se probudila. Charlie se naštěstí nevzbudil. Zachumlala jsem se zpátky pod peřinu a snažila jsem se myslet na něco příjemného. Po pár minutách jsem skutečně znovu usnula.
Když jsem se probudila, bylo už ráno. Svítilo sluníčko a bylo vysoko na obloze. Rychle jsem se podívala na budík. Půl desáté.
„Pane bože, já zaspala!“ lekla jsem se. Rychle jsem se oblékla a vřítila se do koupelny. Tam stál udivený Charlie.
„Ahoj tati! Co tu ještě děláš? A jakto, že jsi mě nevzbudil?“
„Bells, uklidni se. Omluvil jsem tě. V noci jsem tě pořád slyšel křičet a pak, viděl jsem jak jsi byla unavená. Dnes máš volno.“
„Aha, díky moc tati. Nevím, co bych si bez tebe počala.“ zašklebila jsem se na něj.
„Vůbec nemáš zač Bello.“ Došla jsem do kuchyně a nasypala jsem si lupínky do misky. Potom jsem je zalila mlékem a začala nepřítomně přežvykovat.
„Tak já jdu Bells!“ zakřičel táta ode dveří.
„Jo jasně. Pá tati. A buď opatrný!“
„Jo, neboj se. Ahoj!“ Po chviličce jsem uslyšela motor auta a táta byl pryč. Přemýšlela jsem, co budu dělat. Do školy nejdu. To je jasný. Ale potom na trénink musím. Takže mám čas do půl druhý. To je dlouhá doba. Dost na to, aby moje mysl mohla pracovat. A tomu jsem se chtěla vyhnout.
Dnes o půl pátý zase uvidím Alici. Snažila jsem se tím uklidnit. To mi ale jaksi nepomáhalo. Začala jsem uklízet. Nejdřív jsem uklidila nádobí, potom vyluxovala a nakonec i utřela prach. Když jsem s tím skončila, bylo poledne. Ohřála jsem si oběd a chtěla se najíst, když v tom někdo zaťukal na dveře. Běžela jsem otevřít. Tam stála Alice. Přemýšlela jsem, jestli mi nějakým způsobem nevidí do hlavy, nebo jestli je to jen náhoda.
„Ahoj Alice!“ Přivítala jsem ji.
„Ahoj Bello“ Odpověděla a rozesmála se jako sluníčko.
„Co je tu k smíchu?“ Zeptala jsem se sarkasticky.
„Tvoje tričko. Máš ho celé od kečupu!“
„Jo aha, tohle,“ usmála jsem se, „včera jsme měli s taťkou špagetovou válku a tak nějak jsem se rozhodla, že nebudu při úklidu špinit další.“
„Aha. Tak mě napadlo, jestli nechceš jít na nákupy.“ zeptala se mě nedočkavě.
„Byla jsem včera. Což mě přivádí k myšlence, co jsi dělala včera ve městě? To jsi byla taky nakupovat?“
„Jo, no moje rodina o mě říká, že jsem posedlá nakupováním. Ale mě se zdá že je to docela v normálu“ usmála se.
„Je pravda, že někdy utratím trochu větší sumu, než je potřeba, ale s tím si naše rodina hlavu neláme. Oni mi spíš nadávají za to, že jim pořád nutím nové oblečení.“ Teď se zasmála svým zvonivým hláskem nahlas.
„Aha“ musela jsem se zasmát zase já, při představě nakupujícího upíra – nepřežije to jediný zákazník….
Autor: Elcheetos (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Zakázaná láska - 5. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!