Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zakázaná láska - 11. kapitolka

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Zakázaná láska - 11. kapitolkaJak vypovídá název kapitoly (Osudová biologie), asi už o něco půjde. Kdo pronese první slůvko, které vše změní?

09.02.2011 (07:00) • Stefka22 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1211×

11. kapitola - Osudová biologie

Lilien (den první):

„Mami? Musím se ti s něčím svěřit," zašeptala jsem mamce do ucha, když seděla u stolu a prohlížela si časopis. Babička Esme si mě trochu nedůvěřivě prohlédla. Renée, která pila kafe, udělala to samé. Já jen protočila panenky a táhla mamku za ruku do její ložnice. Napadlo mě, že to asi není nejlepší nápad a vzala jsem ji ke mě do pokoje. Mamka byla úplně zticha. Zamkla jsem a nechala klíč v zámku, aby náhodou bratránci nekoukali klíčovou dírkou a potom nevtrhli dovnitř v nejdůležitější situaci. Jak to s nimi jen může Ness vydržet?

„Tak, co je to za tak důležitou věc, že jsi mi to nemohla říct až po dočtení toho časopisu?" Sedla jsem si na postel do tureckého sedu, máma vedle mě.

„No, ještě to není oficiální, ale..."

„Ale co?"

 




„A nechceš ho někdy pozvat k nám domů?"

„Mami!"

„Jasně, jasně, promiň... A nechceš?"

„Ještě mi ani neřekl ahoj!" Páni, já věděla, že to mám říct radši Renesmé!

„Tak mu to první řekni ty, je jednadvacáté století. To je něco jiného než svět, ve kterém jsem vyrůstala já." Jo, tenkrát v pravěku. Dramaticky jsem protočila panenky. Ona slezla z postele a když odemkla a otevřela dveře, zastavila se.

„Co kdyby sis o tom promluvila s Ness? Ta už kluka má. Nebo třeba Amelie," šibalsky se na mě usmála. Já to věděla.

„Mamino!" Hodila jsem po ní polštář. Mamka zavřela dveře, popadla další menší polštářek a mrskla ho po mně taky. Začala polštářová bitka. Najednou jsem uslyšela auto. Tátovo auto. Vrátil se z práce. Když po mně mamka hodila polštář a já se sklonila, kytičkovaný polštářek přistál na okně. Táta to určitě slyšel a viděl, takže za chvilku je tady. Jak jsem předpokládala, ani ne za pět minut se otevřely dveře a táta držel v ruce polštář z pohovky v obýváku. Zabouchnul za sebou a v tu ránu polštáře lítaly po celém pokoji. Přesně jako když jsem byla malá. Tenkrát to skončilo rozbitou postelí, na které jsme já a mamka skákaly. Tenkrát se babička Esmé hrozně zlobila a já směla mít na nové postýlce jen jeden polštářek.
Když bitka skončila, táta se rozhodl mě vyzpovídat.

„Tak, kdo si začal?"

„Já," přiznala jsem se s úsměvem na tváři, „ale jak to, že jsi tak brzo z práce doma?"

„Dneska jsem měl jen dva klienty, víš? A co tady vlastně šlo, že ta bitka začala?" Prosebně jsem se na mamku podívala a ona odešla. Tohle jsem ale nechtěla, sakra!

„No? Lilien Haleová..." Tenhle tón tak nesnášim!

„Ano, Emmette Hale?"

„Ty jedna," začla se chechtat a mrsknul po mně další polštář.

„Jde o holčičí záležitosti, víš, táto?"

„Ne!" Teď by mě zajímalo, co si myslí.

„Líbí se mi jeden kluk ve škole..." kousla jsem se do rtu a čekala. Buď vybouchne a dostanu kázání, jako to udělal Ness, i když to není jeho dcera. Nebo začne skákat radostí jako když jsem mu řekla, že chodím s Mikem Newtonem. Potom mi ho přebrala Amelie. Mrcha... Vlastně jsem jí za to vděčná, když vidím, jak vypadá teď.
Táta byl kupodivu v klidu, což bylo dobré.

„Tak Lilien má zase kluka!" zakřičel.

„Pššt!" Ale už bylo pozdě. Ve dveřích se objevila Mandy, Alice a Jasper. Jazz se smál jak pominutý když se koukal po pokoji. Musím uznat, že tam je nepořádek. Skoro všude je peří z polštářů. Alice má radostný, ne posměšný výraz a Mandy se tváří tajemně. Zítra to ví celá škola. Proč já mám za sestru drbnu?
Alice najednou všechny vyhnala ven a zamkla za nimi. Sedla si ke mě na postel.

„Tak co dneska? Co ten kluk?"

„Nebyl ve škole. Ale zítra určitě přijde, myslím."



Lilien (den druhý):


První hodinu mám sice anglinu s Ang, ale pak druhou s Alecem - biologii. Mám na sobě to, co včera, jen jsem si vzala jiné tričko (o trochu světlejší než včera) a spodní prádlo. Zaplula jsem do lavice, kde už čekal Alec. Vlasy jsem si rozpustila a nechal je volně splývat na ramenou.

„Ahoj," pozdravila jsem nesměle.

„Ahoj." Páni, má tak sladký hlas!

„Ehm, no... Mně moc to pitvání nejde, tak... začneš?" Usmála jsem se na něj a on mi úsměv opětoval. Možná se spíš zašklebil, než usmál. Moc mu to slušelo. Měl na sobě kostkovanou košili, modré džíny a koženou bundu. Všiml si, že ho pozoruji a usmál se na mě, tentokráte mile. Úhledně psal vše na list papíru, který jsme pak měli odevzdat.
Najednou mi podal krabičku s rozříznutou žábou a mě se zvedl žaludek. Když zpozoroval mojí barvu, rychle si vzal tu odpornou věc zpět. Po zbytek hodiny jsme si už neřekli ano slůvko, i když bych moc ráda. Zazvonilo a my se vydali ke dveřím. Náhle mi podal zlatou žábu, kterou měl dostat výherní pár, neboli ten, kdo žábu rozpitvá nejrychleji.

„Nech si ji, vždyť já jsem akorát zezelenala," řekla jsem.

„Ne, to ne. Patří výhernímu páru, vzpomínáš? A ty jsi můj partner. Máš na ní stejné právo jako já. Tak si ji nech, ok?" Znova jsem se zazubila a Alec mě vedl do další učebny, kde jsem měla mít matiku. Potom odešel pryč.
Konečně se ke mě přiblížila i Angela a začala si se mnou povídat.

„Takže ty a Alec, jo?"

„Nedělej z toho detektivku, Angelo... Jo! Já a Alec! Áááá!" Začaly jsme skákat radostí jak malá děcka.

Na obědě mě Alec pozoroval každou chvilku, co jsem se na něj nedívala já. Jane se smála, Demetri taky, ale Heidy se na nás (spíš na mě) dívala nějak divně. Ale co, konečně jsem mluvila s Alecem...


Alec (den první) :

„Proč nemohu do školy? Já nemám žízeň!"

„Alecu, synu, venku svítí slunce a my musíme na lov. Většina členů našeho klanu má vyschlo v hrdle." Grrr... Převlékl jsem se a loudal se s ostatními do lesa...

Alec (den druhý) :

Oblékl jsem si svou košili, džíny a koženou bundu a vyrazil jsem do školy. Pršelo. Mně to ale nevadilo - byl jsem rád, že uvidím Lily. Mám s ní hned druhou hodinu - biologii. Když nadešel tento čas, zaplul jsem do lavice a čekal na svou vílu. Asi minutu před zvoněním přišla do třídy. Moc jí to slušelo. Měla na sobě bílé džíny, světle modré tričko, botasky a přes židli si hodila starou, ošuntělou bundu, bledě modré barvy. Vlasy si rozpustila, aby jí ledabyle splývaly na ramenou.
Najednou mě oslovila, to ještě nikdo (kromě naší "rodiny") neudělal.

„Ahoj," pozdravila nesměle. Páni, má tak krásný hlas!

„Ahoj."

„Ehm, no... Mně moc to pitvání nejde, tak... začneš?" Usmála se na mě a já se zašklebil. Tohle nesnáším. Týdně zmasakruju tolik zvířat, ale neunesu pohled na rozřízlou žábu. Co jsem to za upíra? Pak už jsme nepromluvili celý zbytek hodiny. Já jsem psal na papír a porcoval zelené stvoření, Lily mě pozorovala.
Když zazvonilo, vrazil jsem jí do ruky zlatou žábu, která patřila výhernímu páru.

„Nech si ji, vždyť já jsem akorát zezelenala," řekla a trochu zčervenala.

„Ne, to ne. Patří výhernímu páru, vzpomínáš? A ty jsi můj partner. Máš na ní stejné právo jako já. Tak si ji nech, ok?" Usmála se a já ji odvedl do učebny matematiky. Pak už jsem jen slyšel, jak ječí radostí.

 

Autor: Stefka22 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zakázaná láska - 11. kapitolka:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře