Isabella dostává úkol a odjíždí do státu Washington, kde se dozvídá, kdo je její cíl... A kdo to je?
19.06.2010 (17:00) • AnneCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1698×
2. Informace
Všude je spousta krve, ostatní hrozně rychle umírají. Kde je Kate? Nemůžu ji najít. Vidím Teressu, běží ke mně s dýkou v ruce. Naučeným chvatem ji zbraň beru a vrážím ji jí do srdce, ať netrpí.
„Promiň,“ zašeptám. Začínám se tu orientovat, ale ta krev pod nohama moc klouže. Nesmím upadnout, to by byl konec. Chci jít hledat Kate, nemůže být mrtvá. Konečně ji vidím, právě dorazila Mary, už nás moc nezbývá. Dostávám se blíž k Lauren – podřezávám jí krk ze zadu. Moc mě bolí vidět, jak trpí. Rozhlížím se okolo sebe, ale je mi špatně z toho co vidím. V krvavé řece plné těl našich kamarádek stojí Kate a hledí na mě se směsicí úlevy a smutku. Vidím to samé co ona – zbyly jsme jen my dvě.
„Do sebe!“ zavelí Madame. Shlíží na nás z balkónku nad arénou. Vypadá jak bohyně. Vidí, že nemáme v plánu pokračovat. „Kate, pokud ji nezabiješ, zemřete obě! Tak, do toho!“
Kate se na mě lítostivě usměje a zvedá oštěp do ruky. Já víc stisknu svůj meč. Nemysli, říkám si. Jednej podle instinktů. Rozběhnu se proti ní a ona můj pohyb napodobuje. Je skoro u mě, když mi nečekaně, tak, aby to Madame neviděla, škubne s rukou, ve které svírám svoji zbraň, a sama si ji zapíchne do břicha.
„Buď šťastná Bello,“ její slova se nesou větrem. Je konec, zatím.
Otevřela jsem oči do setmělé kabiny letadla. Bylo pozdní odpoledne, ale já letěla přes časové pásmo. Budu si muset změnit čas, v Seattlu je o hodinu méně, než ve Phoenixu. Zdálo se, že jsem se vzbudila právě včas. Letušky začaly obcházet pasažéry, kteří spali, a budily je. Zanedlouho se ozvala pilotova slova, která hlásala o blížícím se přistání.
V Seattlu jsem nikdy nebyla, ale neměla jsem čas. Rychle jsem utíkala na další let, budu pokračovat až do Port Angeles, kde na mě čeká auto. Když jsem už seděla, vytáhla jsem notebook a prohlížela si informace, které mi pomohou, dostat se k oběti. Jméno mi Madame pošle, až budu na místě.
Jméno: /
Věk: 17 let
Pohlaví: Muž
Místo: Forks, stát Washinkton
Výška: asi 187 cm
Barva vlasů: Bronzová
Barva očí: Zlatavě hnědá
Zaměstnání: Student, Forkská střední škola
Pročítala jsem si údaje, které jsem měla. Klient si přál, aby to proběhlo nenápadně, takže mám nastoupit na školu a on si musí získat moji důvěru. Na okamžik jsem posmutněla, když jsem si uvědomila, že zmařím život teprve 17tiletému chlapci, který má život před sebou. Je mladší než já. Měla jsem k dispozici jeho rozvrh hodin, adresu bydliště, ale jméno ne. Zavřela jsem oči a soustředila se na svou práci. Tohle jsem dělala mnohokrát, zvládnu to i teď. Nesmím nechat soucit, aby za mě rozhodoval. Mám 3 měsíce na jeho nenápadnou vraždu, jinak jsem mrtvá já. Tři měsíce, já a on, zabít… Tak mladý! Soustřeď se, Isabello! Zabít, zabít, zabít.
„Slečno, nepotřebujete něco?“ vyrušil mě letuščin hlas. Jen jsem zavrtěla hlavou a zaklapla notebook. Za necelou hodinu budu v Port Angeles, kde na mě čeká auto, doklady a úkol.
Cesta uběhla velmi rychle. Ani jsem se nenadála a vystupovala jsem z letadla. Pršelo, ale na letišti bylo sucho. Vyzvedla jsem si zavazadla a vydala se k parkovišti. Byla jsem překvapená, jaké auto mi Madame nechala připravit. Zmáčkla jsem klíčky a zablikala na mě plochá světla vozu, který vypadal jako z filmu o Batmanovi. Aston Martin Vantage. Jako malá si pamatuji, že ho tatínek tolikrát obdivoval. Náš soused totiž jednoho takového měl. Tenhle Vantage byl ale celý černý, včetně kouřových oken. Celá natěšená jsem si sedala do jeho pohodlných kožených sedadel, když mi zapípal e-mail. Bylo to tu, akce začíná. Rozjela jsem se do Forks, abych se zabydlela a vyhledala svou budoucí oběť, Edwarda Cullena.
Autor: AnneCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Zabíjej mě něžně 2. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!