Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Z nuly rodina - Prolog

nbjgm

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Bella jednoho dne nalezne umírajícího Edwarda a tak se rozhodne proměnit ho. Navykne ho na vegetariánskou stravu a pak spolu budou pár let žít spokojeným nomádským životem. Co se však nestane? Jedna osamocená upírka má kolem sebe najednou velkou rodinu, která i přes všechny své klady musí čelit nástrahám upířího života... Tady vám přináším prolog. :)

28.05.2010 (15:30) • CoLoR • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2252×

Prolog

 

 

Běžím lesem, jak nejrychleji dokážu. Kdybych byla člověk, jsem na pokraji svých sil. Avšak já nejsem člověk. Proto už běžím 10 minut více než 90ti kilometrovou rychlostí. Kdybych byla člověk, srdce by mi bilo jako splašené pro toho muže, kterého ani neznám, avšak díky svému daru cítím jeho přítomnost i jeho bolest…

A cítím i jiné stvoření, jiný přízrak, stejný, jako jsem já… Jeho způsob potravy se však neshoduje s tím mým…

Ten nepřátelský upír – ano, upír – lační po krvi. Po krvi toho bezbranného zraněného muže, který se nešťastnou náhodou ocitl ve špatnou chvíli na špatném místě…

Najednou prudce zastavím, jelikož se ocitám pár metrů od místa, kde se na zemi svíjí pohledný mladík s tváří zakrvácenou a nad ním se sklání… Co tady dělá Rafael? Překvapením otevřu ústa a bez přemýšlení promluvím:

„Rafe! Ty zrádce!“ prsknu jeho směrem a nakloním se do útočné pozice. Raf sebou trhne při zvuku svého jména, ale jakmile mě spatří, na tváři se mu rozlije – dříve podle mých slov hřejivý – úsměv.

„Ale! Kohopak to tady máme? Bello, jak se máš?“ pronese hlasem uhlazeným jak žehlicí prkno. Ošklivě na něj zavrčím.

„Sklapni, Rafaeli,“ šeptnu a už se ladným skokem vrhám na svého dávného přítele s pocitem, že konečně bude má pomsta splacena…

…

Po pár minutách už leží Rafovy kousky těla v ohni. K nebi stoupá černý, štiplavý kouř. Znechuceně hodím do oranžových plamenů poslední pohled a pak se skloním nad tím mladíkem, který se měl stát potravou pro nenasytného upíra, který kolem řádil už pár dnů.

Je krásný. Zlatavou hřívu vlasů má sice slepenou zaschlou krví, silné ruce ochable leží rozhozené kolem jeho silného těla a vůbec vypadá celý nějaký polámaný. Jeho obličej je však naprosto dokonalý. Vystouplé lícní kosti jsou pokryté rašícím strništěm, nos má perfektně symetrický. Obočí husté. Ale jeho oči! Má je sice zavřené, ale když jemným pohybem nadzvednu víčka, můžu spatřit oříškově hnědé oči, ve kterých se hned v prvním okamžiku začnu ztrácet… Jeho jediné štěstí je, že mé oči jsou, na rozdíl od Rafových karmínově červených, medově zlaté. Já se totiž neživím krví ubohých bezbranných lidí. Pouze krví zvířecí. Co já vím, tak jsem jediná svého druhu, ale na tom mi nesejde. Nedokázala bych žít na úkor člověka, kterým jsem v dávných dobách taky byla.

Z mého transu mě vyvede jeho klopýtající srdce. On umírá! To přece nemůžu dopustit! Jak bych ho mohla nechat zemřít? Já… on…

Poslední pohled do těch uhrančivých očí a je rozhodnuto. Sice se mi bude stýskat po té krásné hnědé barvě. Ale to přežiju, hlavně, když bude žít…

Prudce se nadechnu, i když to vlastně nepotřebuju – pouze si dodávám odvahu, mé sebeovládání možná není po šedesáti letech tak skvělé – a zakousnu se do pulzující krční tepny…

Najednou vypukne v mém hrdle požár. Tak dlouho potlačovaná žízeň vytryskne na povrch a já zápasím sama se svou touhou nechat si chladit krk tou úžasně chutnající krví tak dlouho, až by v tom krásném těle nezbyla poslední kapička. Na jedné straně je 60 let odříkání a nomádského, ale přesto šťastného, života. Na straně druhé je smrt člověka, do kterého jsem se na první pohled zamilovala…

Najednou se ve mně něco pohne. Snad to okouzlující zjištění. Milovat toho lidského tvora? Může být tohle vůbec možné?

Setinu sekundy ještě váhám, avšak po té kratinké chviličce, která se mi jevila jako roky mé existence, odtrhnu ústa s jedem, který se mi nahromadil v puse, a utíkám od mé první lásky, kterou nechávám napospas svému třídennímu mučení a poté novorozeneckému zabijáckému instinktu. Je to kruté. Pro něj i pro mne.

Avšak kdybych s tím mužem zůstala ještě o vteřinu déle, už bych se hnala lesem s jasně karmínově rudýma očima…

Autor: CoLoR (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Z nuly rodina - Prolog:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře