Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Z nuly rodina - 9. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Tahle kapitolka je odpočinková, přece se nemusí pořád něco dít... :D Každopádně se Ed s Bell vydá na první lov, ale jak to všechno dopadne, to už si musíte přečíst... ;)

21.06.2010 (09:00) • CoLoR • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1346×

9. Kapitola

 

 

Edward:

 

Ten večer, co se dojednala smlouva, jsme vlky nechali po náročném dni přespat a Bella se rozhodla, že mě vezme na první lov. Sam nás nechal. Teď je situace mnohem jednodušší, když Sam Bellu zná a je uzavřena smlouva. Nevzpíral jsem se, popravdě bolest v hrdle začala být dost nesnesitelná a z Belliných pocitů jsem cítil tu samou bolest. Navíc jsem se už na lov těšil. Honit se za srnkami v lese, a pak si nechat zchlazovat krk tou červenou tekutinou mi teď po tom všem přijde jako neskutečná zábava. A tak jsme šli…

 

*Na lovu*

 

„No tak, Edwarde! Já ti věřím, že to dokážeš, je to přece tak jednoduché!“ usmívá se Bella od ucha k uchu. Miluju ten úsměv, takže nijak zvlášť nevnímám to popichování. Chytnu ji za ruku a proplétám se našimi myšlenkami. Zbožňuju ten pocit, protože krása jejích myšlenek se přelévá do mé nevědomosti a já opojen štěstím vždy jen naslouchám tichým slůvkům vepsaných světlem do tmy. Bella se ke mně přivine a popichování je rázem to tam. Pohladím ji po vlasech a fascinovaně sleduju, jak mezi námi vzniká napětí. Ale ne takové, jak by si možná někdo mohl myslet. Ani já a ani Bella to nedovedeme vysvětlit a v duchu nad tím neustále přemýšlíme. Ale když se naše těla setkají v slasti každého jednoho dotyku, začne to praskat a světélkovat…

„Edwarde!“ vytrhne mě Bella najednou z labyrintu myšlenek.

„Bello?“ zvednu tázavě obočí.

„Cítíš to? Nech se vést svým instinktem, Edwarde. Nech se jím vést a uvidíš, že ti pak nepřijde nic snazšího.“ Popostrčí mě dopředu. Nevzpírám se a řídím se jejími pokyny…

Zavřu oči a nasaju vzduch. Cítím složitý propletenec vůní i pachů. Probírám se jimi a v mysli si kreslím obrázek každé jednotlivé složky tohoto lesa… A najednou to ucítím. Rozpoznávám pach srnky. Netuším jak, netuším proč. Přesně jak říkala Bella, se jím nechávám ovládnout a nohy nakonec začnou samy spolupracovat a už běžím ohromnou rychlostí za svou kořistí. Když teď vím, co hledám, řezavá bolest v hrdle se ještě vystupňuje a já, ač se to zdá nemožné, přiměju nohy ještě k větší a větší rychlosti. Závodím s větrem, i když tento závod je stejně nemožný, protože já jsem rychlejší než všechno, co by se mnou jen chtělo závodit. Užívám si ten slastný pocit, jak mě větrné hedvábí hladí po kůži. Otevřu oči a vychutnávám si ten jas všeho kolem. Bláznivě se zasměju, a pak ještě víc, když mi můj hlas od úst sebere vítr. Snad se vznáším…

„Edwarde!“ zavřískne na mě čísi hlas. V mé hlavě vypukne bláznivý barevný ohňostroj…

A to ne z důvodu toho krásného hlasu, který, jak jsem si vzápětí uvědomil, patřil Belle. Ale to z důvodu toho, že mě mé upíří smysly ponechaly napospas mému bláznovskému povyraženíčku a já si to plnou parou zaparkoval ve stromu. Kdyby to jen trochu šlo, kolem hlavy mi poletují andělíčci, kteří významně zvedají jedno obočí a kroutí hlavou.

Zaraženě se koukám kolem sebe. Krutá realita mě opravdu nemilosrdně vytrhla z mé slastné euforie. A Bella?

Bella se s hrozivým výrazem řítí ke mně a přitom rozhazuje rukama. Stále ji tak trochu omráčeně pozoruji. Páni! Jsem v nebi… Vidím dvě Belly!

„Edwarde Anthony Masene! Jak si to jako představuješ? Takhle mi zdrhnout! Kdybych dávno nebyla mrtvá, tak právě teď jsem po zástavě srdce!“ lamentuje a přitom má ruce v bok. Vypadá jako andělský ďáblík… Přihlouple se na ni usměju…

Najednou se Bella kácí k zemi…

V křečích se svíjí na mechovém porostu a z očí jí tryskají vodopády slz (samozřejmě pomyslných)…

Už to prostě nevydržela a začala se hurónsky smát…

…

Když se Bella byla schopna konečně nadechnout, rozběhli jsme se za mou původní kořistí. On-line mi ukázala, jak na to. Tak jsem to zkusil taky. Můj zákrok sice nebyl tak čistý, ale má žízeň se aspoň trochu utišila. Skolil jsem teda ještě tři další srnky, a pak se skácel uprostřed kruhu mrtvých těl a těžce oddychoval.

„Uuf. Já jsem přeplněný. Mám pocit, že kdybys mi jenom trochu zmáčkla břicho, tak to všechno půjde ven…“ zakřením se na Bellu. Ta se zakření zpátky a odpoví: „To je dobře. Aspoň nebudeš slintat nad vlkodlaky!“ Zasměje se.

„No ha, ha!“ odseknu. „Ne, že bych si nevážil toho, co pro nás dělají, ale ten puch je fakt příšerný.“ Bella se ještě víc rozesměje a bleskurychle zakope pod zem ten nepořádek, který jsem tu nadělal. Pak si jenom opráší ruce a stulí se do klubíčka u mých nohou.

„Pořád přemýšlím nad tím, jaká shoda náhod nás přivedla dohromady…“ zašeptá do ticha. Opatrně, tak abych se náhodou nepozvracel, změním polohu, abych měl hlavu u té její. Chytnu ji za ruku a opět nechávám naše myšlenky, aby si zahrály badminton. Na tento způsob konverzace už jsem si zvykl. Je to jednodušší, než skládat složité pocity do těžkopádných slov.

„Taky nad tím neustále přemýšlím…“ přiznám se. Najednou se její myšlenky zatřepotají a stáhnou se. Zmateně se na ni podívám. Ve tváři má vepsanou bolest. Vyšvihnu se do sedu a chytnu ji do náruče.

„Bello, lásko. Co se děje?“ šeptám jí do ucha a hladím ji po zádech. Jsem si jistý, že kdyby to šlo, po tváři se jí kutálí slzy.

„Ach, Edwarde…“ zavzlyká a stulí se mi do náruče. Ještě víc si ji k sobě přitisknu a čekám. „Tak mě to mrzí! Nikdy jsem nepovažovala ten výběr za důležitý, protože já jsem na výběr neměla. Žila jsem s tím, že už jsem tak vznikla. Jako krvežíznivý upír. Ale teď vím, že to není správné! Neměla jsem to dělat, měla jsem ti dát na výběr! Ani jsem nezkoumala tvá zranění, třeba jsi měl šanci! A teď jsi zapletený do tohohle všeho! Tak mě to mrzí…“ vzlyká a její myšlenky se uvolní z provazů nepřístupnosti a její bolest mě zasáhne jako otrávený šíp. Zasekne se mi do duše a já, i když je to teď ironie, snad cítím, jak krvácím…

„Bello! Prosím tě, tohle už nikdy neříkej! Nikdy bych si nevybral život bez tebe, je ti to jasné? Já jsem neměl na výběr, protože jediná pro mě schůdná cesta je existence strávená s tebou. Už jen tvůj hlas mě k tobě pevně připoutal a já bych umřel, kdybych ho už nikdy neslyšel. Jsi důvod toho, proč se můj svět otáčí, takže nikdy už nic takového neříkej, ani na to nemysli. Miluji tě, existence bez tebe pro mě nemá žádnou cenu…“ Bella se mi vroucným pohledem podívá do očí.

„Taky tě miluji, Edwarde,“ hlesne hlasem protkaným touhou a už se naše rty poprvé setkají v jednom ohňostroji barev a souhry pocitů…

Autor: CoLoR (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Z nuly rodina - 9. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře