Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Z nuly rodina - 18. kapitola - speciál

24.08.2010 (08:45) • CoLoR • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1121×

18. kapitola - speciál

Alice:

Najednou odtrhnu svou pozornost od Esmé, které jsem nadšeně vykládala o našich cestách, vlkodlacích i o té úžasné zprávě, totiž, že se chystá svatba. Jak už je známo, ženy toho zvládnou dělat víc najednou, natož pak upírky. Neunikl mi jediný pohyb zbývajících upírů v téhle místnosti a taky mi neuniklo to, že mi cosi uniklo. Totiž, že v jejich konverzaci nedává něco smysl. Nějaká informace mi chybí, a zaručeně se musí jednat o minulost, jelikož o budoucnosti vím své…

„Počkejte chvíli!“ zarazím je, než stačí rozebrat další plány, další budoucnost, která se s každým jejich slovem, myšlenkou a především rozhodnutím mění. Ještě se obrátím na Esmé, pohledem ji uklidním a zase začnu vyzvídat, o co se tady teda vlastně jedná. „Omlouvám se, nechci vás vyrušovat, ale je pro mě důležité vědět každou podrobnost, jinak mi v mých viděních může snadno něco uniknout!“ naléhám na ně tiše, se svými slovy si čím dál více uvědomuji pravdivost toho, co jsem řekla. Možná, že právě ta stěžejní informace mi může pomoct najít správnou cestu. Z vizí, které se mi pořád honí hlavou, si umím dost dobře představit, jaké katastrofální konce by mohly mít chybné kroky…

„Omlouvám se, Alice, já vím, jen jsem teď trochu zmatená. Prosím, počkejte chvíli, já jen… Musím to nějak…“ nedopoví Bella. Vidím, jak se jí čelo stahuje starostí. Mám o ni strach, asi jde o víc, než se na první pohled zdá. O Volturiových něco vím. A pokud jsou oni klíčem celého problému, všechno se může ještě hodně zamotat. Pokud s nimi Bella měla něco společného, což vyplívá z předchozího hovoru, a pokud k nim má opravdu zvláštní vztah, všechno může být úplně jinak, než jsem byla schopna pochytit ve vizích.

„Alice,“ ozve se po pár minutách ticha. „Já vím, že to všechno potřebuješ vědět a taky vím, že Edwardovi taky pomůže, když vám to vysvětlím, když začnu úplně od začátku. Esmé bude určitě taky radši, když bude něco vědět o nové společnosti, která ji zjevně v první chvíli trochu děsí, a Ethanovi taky neuškodí, když to všechno shrnu. Teď vám musím prozradit věci, které jsem už nikdy nechtěla vyslovit,“ podívá se Bella nejdřív na Edwarda a pak na mě. „Ale je na čase vyjít s tím na světlo. Až teď si uvědomuju, co všechno může znamenat vaše nevědomost…“ šeptne potichu a koukne se do svých rukou. Myslela jsem si, že nemůže být nic, co bych nevěděla o lidech či upírech, jelikož jejich budoucnost mi hodně napoví. Nikdo neví líp než já, že přítomnost a budoucnost jsou v tak těsné blízkosti, propojeny pevnými pouty, která však může jediné malé rozhodnutí změnit, a to do základu. Tak moc jsem visela na těch dvou časoprostorech, že jsem si nikdy neuvědomila, že minulost může být mnohem důležitější…

„Ethane?“ vyjekne najednou Esmé. Všichni sebou trhneme. Nečekala jsem, a myslím, že nikdo z nás, že se do téhle konverzace Esmé zapojí. „Ethane! Cítíš to?“ vyjekne vzrušeně. Ethan se jen zmateně na Esmé zadívá a zakroutí hlavou.

„Ne, Esmé, jsi v pořádku? Co bych měl cítit?“ zeptá se ustaraně. Ale Esmé jen zakroutí hlavou a váhavými kroky se začne přibližovat k Belle. Ta se jen tázavě zadívá na Edwarda. Ten zase na mě… Ale ve svých vizích nevidím náhlou smrt či něco podobně morbidního. Esmé rozhodně nechce nikomu ublížit. Jen rozhodně kývnu hlavou. Když se tedy pak Esmé váhavě postaví na půli cesty, váhu přenášejíc ze špiček na paty, Bella jenom vztáhne ruku jejím směrem.

„Můžu?“ zeptá se podivně fascinovaným hlasem Esmé. Bella jen zaujatě pozvedne obočí a přikývne. Esmé se opatrně dotkne její ruky a…

Najednou se stane hodně věcí naráz… Sotva se Esminy prsty dotknou Belliných, odhodí je to každou na jinou stranu. Edward se skácí s hlavou v dlaních na kolena a zasténá bolestí. Ethan uskočí dozadu, jak jej náhlá energie vytrhla z klidu. I já to ucítím… Ucítím prapodivnou tlakovou vlnu, která projede mým tělem, až se musím otřepat. Hned na to se mi hlavou proletí na desítky jiných vizí a to takovou rychlostí, že prostě nejsem schopna ani jedinou pořádně zaregistrovat. Musím se zachytit stolku. Nikdy bych nevěřila, že to řeknu, ale po těch pár vteřinách se mi udělalo tak špatně, až jsem si musela sednout a zhluboka se nadechnout. A to jsem, prosím, upír…

Ethan to z nás přežil nejlépe, přisuzuju to tomu, že nemá žádný dar, takže na něj tohle všechno nepůsobí tak, jako na nás ostatní. Vrávoravě se postaví a zmateně se koukne po nás všech, co buď ležíme rozplácnuti na zemi, nebo se v bolestech svíjíme na zemi…

„Edwarde!“ vykřikne Bella, když spatří svého snoubence v bolestech na zemi. Upíří rychlostí se k němu vrhne a jeho hlavu si položí do klína. „Ach Edwarde! Co se stalo? Co se to kruci stalo?“ vzlyká bezmocně. Ani se jí nedivím, taky nemám daleko od hysterie. Co se to tady stalo? To je sakra dobrá otázka…

Ještě trochu omámeně se vysoukám na nohy, a když se pohledem ujistím, že Ethan pomoc nepotřebuje, přiskočím k Esmé.

„Esmé! Panebože, jsi v pořádku?“ ptám se vyděšeně, když ji spatřím podivně zkroucenou mezi střepy rozbitého okna.

„Budeme jen potřebovat číslo na sklenáře,“ zasměje se roztřeseně a kosti zasadí do kloubů přesně tam, kam patří. Jen zkřiví obličej a pak se na mě konečně pořádně podívá. „A ty jsi v pořádku? Ethane? Ale ne! Co se to stalo Edwardovi?“ zeptá se zděšeně. Jen nevědoucně zakroutím hlavou.

„Vlastně jsem tak trochu doufala, že mi ty řekneš, co se stalo…“ odpovím zklamaně.

„Já jsem stejně zmatená jako ty, já jen…“ najednou pobledne, pokud to u upírů ještě jde. „Ano, asi vím, co se stalo…“

XXX

Jen co Esmé otevřela ústa, aby nám aspoň z malé části objasnila ten výbuch, ozval se Edward… Po tom, co nám sdělil, tady všichni sedíme na místech, kam jsme dopadli, a díváme se každý jinam. Věřím, že naše myšlenky, i když trochu jinak, omílají ten udivující fakt, zjištění…

„Počkej Esmé, dovolíš, abych se pokusil to všem vysvětlit? Vzhledem k mé schopnosti číst myšlenky, tomu asi rozumím více, než ty,“ začal Edward. Ignoroval udivené pohledy Esmé a Ethana a pokračoval ve vysvětlování, když Esmé jen nepřítomně kývla, zahloubána do svých vlastních myšlenek. „Ve zkratce, stalo se asi tohle… Esmé, když nás poprvé uviděla, cítila z nás něco, s čím se ještě nikdy nesetkala. Ale jelikož my jsme první upíři, s kterými se mimo Ethana setkala, nepřikládala tomu nijak zvlášť velkou důležitost. Když jsme ale tady tak seděli a povídali si, to, co Esmé cítila z Belly, stále sílilo…“ odmlčel se a podivným pohledem se podíval na Bellu. Později jsem si uvědomila, že v tom pohledu byl obdiv… „Abyste pochopili následující okamžiky, pro shrnutí… Já mám dar číst myšlenky, Alice vidí do budoucnosti… Esmé, ta je velice zvláštní,“ zamnul si bradu, když nad tím přemýšlel. „Esmin dar dokáže v lidech najít potenciál, vytlačit jej na povrch a využít jej. V podstatě tak dokázala ten dům postavit. Prostě si našla hrstku talentovaných lidí, kteří tu práci, která by obyčejně trvala roky, udělali za pár hodin… Ale to ještě není vše, v lidech cítí potenciál, v upírech cítí dar, který pravděpodobně taky bude moci využít, teď je pro takové pokroky však příliš brzo…“ zase se odmlčel, snad aby nám dal prostor uspořádat si myšlenky. Esmé Edwarda už naplno poslouchala a jen zaujatě pokyvovala hlavou. Jen jsem se na Esmé udiveně obrátila, když Edward začal znovu vyprávět… „O Belle jsme já a Alice věděli, že má dar cítit život a jakýmsi nepochopitelným důvodem má schopnost také celý život jakéhokoli tvora v jedné sekundě zahlédnout. Veškerou minulost, veškeré myšlenky, ať už je to člověk, upír, zvíře… Avšak, který ze všech doposud existujících darů je pochopitelný? Ale to kupodivu není vše. Z mých nevelkých zkušeností sice vím, že je možné, aby se u upíra projevily dva dary, avšak ze všeho, co znám a umím, a co znají a umí upíři, se kterými jsem se kdy setkal, si neumím představit a neznám ani jediný případ, kdy by upír ovládal dary hned čtyři…“

„Čtyři?!“ vykřikli jsme všichni najednou. Ať už jsme zkušený upír či nezkušený novorozený, všichni jsme byli do jednoho překvapeni a zděšeni tímto zjištěním… Edward pouze přikývl a dal se do dalšího vysvětlování…

„Ano, čtyři… Bella umí rozpoznat životy, také dokáže životy přečíst, ale je také velmi účinný štít… Bello, Alice, pamatujete si na náš urychlený odjezd z La Push?“ otočil se na nás s otázkou Edward. Jen jsme přikývly, nevšímaje si nechápavých výrazů Ethana a Esmé. Vše bude vysvětleno… „Tehdy Bella zastírala přede mnou svou mysl i tvou, Alice. Měla o nás strach kvůli tvé vizi, kde nám hrozilo bezprostřední nebezpečí. A když jsme odcházeli, spojení mezi mnou a tebou Bello,“ obrátil instinktivně pozornost ze mě na Bellu, „se přerušilo… Abych se vrátil, podle mě je to způsobeno tím, že se u tebe v té tobě začal vytvářet štít, který zajišťuje tvoji částečnou ochranu, tedy podle mých předpokladů, jelikož Aliciny vize na tebe neustále účinkují… Jaký klíč je rozhodující v otázce funkce tohoto daru, to budeme muset zjistit později. Hlavním faktem však zůstává, že se spojení přerušilo právě kvůli tomuto štítu, tím by se v podstatě vysvětlovalo všechno…“ ukončil zdánlivě Edward, avšak jedna, ta nejpodstatnější věc, ještě vysvětlena nebyla, i když já už jsem možná tušila…

„Ale Edwarde, co tedy znamenal ten výbuch? Myslíš si, že je to nějaká reakce na Esmin a Bellin dar? Myslím, že je to docela úctyhodná teorie… A co čtvrtý Bellin dar?“ ozve se Ethan. Jen přikývnu, jde na to dobře…

„Přesně tak Ethane, Bella se mnou na počátku uměla přes myšlenky komunikovat… Podle mého názoru je Bellino spektrum darů náchylné na jiné dary, tím by se to vysvětlovalo. Jestliže Belliny dary jakýmsi způsobem reagovaly na mé čtení myšlenek a vznikla z toho neverbální komunikace, pak je tedy dost dobře možné, že se Esminy dary s těmi Bellinými nesnesou, nebo to byl možná počáteční šok ze setkání dvou upírů s tak rozšířenými a početnými dary… Zároveň jsou tyhle reakce, podle mého úsudku, Belliným čtvrtým darem, což si však budeme muset zjistit později. Například s Alicinými vizemi tohle myslím nijak nesouvisí, takže možná jdu na to špatně. I tak je však úctyhodné číslo tři celkem zneklidňující…“ vysloví svou teorii nahlas Edward. Čímž potvrzuje mé domněnky a nám všem dává hodně námětů k zamyšlení.

„Takže ten výbuch byla pouze jakási ventilace napětí, které mezi dary panovalo?“ promluvila po neskutečně dlouhé době Bella. Odpovědí jí bylo čtyřnásobné přikývnutí…

Tento den a vlastně i noc, jak jsem si uvědomila při pohledu z okna, byl pro nás všechny vyčerpávající. Všechny informace jsou tak zajímavé a pro společenství upírů nepochybuji, že neskutečně přínosné, ale co tohle všechno může znamenat pro Ara? Bella nám ještě nepověděla svůj příběh, na který je ten nejpříhodnější čas, ale mám obavy, že to, co nám Bella musí říct, bude znamenat jediné…

… Cesta do Volterry, nepřetržitá pozornost a dary v pohotovostním režimu, jelikož já nepochybuji a ani nemusím být jasnovidka, abych věděla, že nás čeká ještě pořádná bitva…

Autor: CoLoR (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Z nuly rodina - 18. kapitola - speciál: