Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Z nuly rodina - 10. Kapitola

Stephenie Meyer

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Tady nemám co napsat... Zatím se prostě nic neděje... *Loučení s La Push*

26.06.2010 (10:30) • CoLoR • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1241×

10. Kapitola 

Bella: 

*v La Push*

 

Týdny utíkají zběsilým tempem… Edward je úžasný, odolávání lidské krvi mu nečiní žádné potíže. Už je plně zasvěcený do života upírů a vlkodlaků. Naše myšlenková konverzace se vyhoupla na takovou úroveň, že nám už stačí téměř pohled a můžeme spolu komunikovat. Smečce jsme o našich darech nic neřekli. Nemusí přece vědět všechno, stejně by se jen cítili nepříjemně, kdyby věděli, že umíme číst jejich myšlenky…

Spolu s Jacobem se právě proháníme lesem a užíváme si chvíle klidu. Jacob s námi vyráží na každý lov. Je tím naprosto uchvácený. Vážně nechápu proč, ale když mu to dělá radost… S Edwardem tvoří skvělou dvojku, ostatní jen nechápavě pozorují upíra a vlkodlaka v roli nejlepších kamarádů. Jen my tři však víme, že na tom není nic zvláštního…

Začalo to prvními prohlídkami La Push a okolí. Jacob se navrhl, že nám to tady všechno ukáže. S Edwardem jsme nadšeně souhlasili, jelikož první týdny jsme jenom seděli zavření doma a sem tam jsme si zašli na lov. Takže jakékoli povyraženíčko jsme vítali s otevřenou náručí… Během našich výletů jsme si s Jacobem hodně povídali. Vykládal nám o životě ve smečce a nadšeně odpovídal na veškeré naše dotazy. Na oplátku jsme mu vyprávěli o životě upírů. Nakonec jsme zjistili, že vlkodlaci a vegetariáni toho mají hodně společného. Našim prohlášením, že se lidskou krví zásadně nekrmíme, jsme si polepšili v očích celého La Push. Ale Jacob byl naším životem doslova uchvácený. Vždycky, když se dychtivě dožadoval dalších podrobností, začali jsme se mu s Edwardem smát… Naše vztahy se utužovaly a nejenom já jsem si s překvapením uvědomovala, že se tu začínám cítit jako doma…

…

Jak už zde bylo řečeno, právě jsme na jedné z mnoha našich výprav. Edward s Jacobem se zaujatě baví o fotbale, což já vážně nemusím. Tak přemýšlím… Přemýšlím nad Edwardem…

On je tak báječný… A přitom tak tajemný. Nikdy nechce mluvit o svém lidském životě a pokaždé, když na tohle téma zavedu řeč, zasměje se a mávne nad tím rukou. Po chvíli se mi podívá do očí a poděkuje mi. Vždycky! A mě to vždycky tak štve… Ale nechci do něj rýpat, přeci jenom já v našem vztahu nemám moc práv, nebo to tak aspoň cítím… Ale Edward stejně vždycky dělá všechno, co mi jen na očích uvidí. Nebo v myšlenkách, to je jedno.

Každý večer se spolu procházíme po pláži a vzájemnými myšlenkami si ukazujeme zajímavé poznatky ze života v rezervaci. Každý den nás něco překvapuje… Poslední dny se nám však v myšlenkách stále více a více objevuje letmá myšlenka na odchod. Ne snad proto, že by se nám u Quiletů nelíbilo. Ale Edward už má krásné zlaté oči, tím pádem jediná podmínka k uzavření smlouvy je už splněna. Sam nám důvěřuje a beztak už tuší, že se co nevidět vydáme na cestu. V La Push jsme našli náš domov, ale oba, Edward i já, cítíme, že tam tak skvěle nezapadáme. Toužíme se vydat na cesty a užít si přítomnosti toho druhého, protože, přiznejme si, v rezervaci, kde kolem poletuje neskutečná spousta vlků, opravdu není prostor k vyplnění našich tužeb. S Edwardem prostě toužíme začít žít nezávazným životem a nedívat se po potřebách ostatních. Samozřejmě, že budeme naše přátele navštěvovat. Ale prostě už je ten správný čas…

Já vím… Taky na to myslím… Je ten správný čas…

Edwarde? pomyslím si překvapeně. Je to poprvé, co mi poslal myšlenku bez doteku.

Zkouším už to nějakou dobu, myslím, že je to úžasné. Z jeho slov můžu vyčíst úsměv. Jsem tak šťastná. My dva jsme prostě jeden…

Ty jsi slyšel všechny mé myšlenky, že jo! zlobím se naoko, ale z mých slov čiší stejné pobavení, jako z těch jeho.

Samozřejmě, poslouchám už tě nějakou dobu, je úchvatné sledovat tvé myšlenkové pochody, směje se.

Blbečku, směju se s ním…

„Hej, vy dva! Povídejte si taky se mnou! Není fér, že si takhle povídáte v myšlenkách a mě odsouváte na druhou kolej,“ zabručí Jake. Vykulím na něj oči a rukou si zaklapnu bradu zpátky na místo, jelikož mi spadla dobrého půl metru k zemi.

„No co, myslíš, že jsem si toho nevšiml? Celé hodiny vždycky sedíte a čas od času se zasmějete. Už dávno jsem si všiml té elektřiny, která mezi váma vyskakuje,“ štěkavě se zachechtá. „Dal jsem si to dohromady… Navíc si to někdy neuvědomujete, ale mluvíte o tom, co jsem si třeba jenom pomyslel. Myslím, že je to další zvláštnost vaší rasy, ale zbytečně jste nechtěli znepokojovat obyvatele rezervace.“ Zase se tak vtipně štěkavě rozesměje. To už ale vážně nevydržím a začnu se smát taky… Vtom mi však výraz zvážní a s pohledem upřeným na Edwarda pronesu tichým hlasem: „Jaku… Svolej vlky. Musíme si s váma promluvit…“

…

Sam vzal naše rozhodnutí nejlépe z celé smečky. Už týdny se na to tiše připravoval. Takže mě to neudivilo, ale co mě skutečně překvapilo, byla reakce ostatních vlků. Všichni do jednoho byli z našeho odchodu přešlí a smutní. Ujišťovali jsme je, že je budeme pravidelně navštěvovat, ale stejně to moc nepomohlo. Dokonce i Paul, který naši přítomnost snášel nejhůře, se nás zeptal, jestli je to opravdu nutné. Bohužel naše rozhodnutí jsme s Edwardem nehodlali měnit a tak nás celá smečka po hromadném loučení s celým La Push doprovodila až k samému okraji hranice. Jacob se Sethem s námi běželi ještě pár desítek kilometrů, než jim konečně došlo, že se stejně nevrátíme. V myšlenkách se s námi smutně loučili a ještě za další desítky uběhlých kilometrů jsme zaslechli jejich bolestivé vytí.

Bylo mi to tak líto. Za celou svou existenci jsem neměla větší pocit, že jsem někde vítaná. Byla, tedy stále je, to má jediná rodina… Nakonec mě však Edwardova utěšující slova dokázala přesvědčit o správnosti našeho rozhodnutí…

Takže… Sbohem La Push…

 

Autor: CoLoR (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Z nuly rodina - 10. Kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře