Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Z dob otroků - 12. kapitola

JVV

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Z dob otroků - 12. kapitolaPo dlouhé době přidávám další dílek. Tento je posunut oproti minulému dále v čase a je spojovací pro další dílek. Snad se vám bude alespoň trošku líbit. Vaše xlovexx.

04.03.2010 (09:30) • xlovexx • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 6461×

XII – Doučování

Dny ubíhali a v rodině, ve které jsem žila, se nic neměnilo. Snad jen vztah, který ke mně choval Edward. Od onoho večera se mi zdálo, že se ke mně chová jinak. Jakoby se bál být se mnou příliš dlouho a zároveň mou přítomnost vyhledával.

Doufám, že nejsem příliš troufalá, ale zdá se mi to tak. Třeba, když jsem stírala nad krbem prach, stál na druhé straně pokoje a pozoroval mě. Celou dobu jsem na sobě cítila jeho pohled, ale když do místnosti přišla Esme, hned odešel z místnosti a vrátil se, až když jsem byla zase sama.

Jeho přáním, jakožto mého otrokáře, bylo, že se musím naučit číst a psát. A proto jsem po večerech sedávala v jeho pokoji na zemi a klopila zrak do sešitu přede mnou. Stejně jako teď.

S mým učením jsme velice postoupili. Už jsem rozpoznávala každé písmenko, dělalo mi jen problém z písmenek poskládat slova a dokázat je správně napsat…

Zase jsem držela tužku a snažila se sepsat slovíčko, které se mi zdálo neuvěřitelně dlouhé. Už jsem byla u prvního písmenka, ale nedokázala jsem si vzpomenout, jak to má být dál. Proto jsem vzhlédla na Edwarda a očima ho žádala o pomoc.

„Komunikativní, zkus to ještě jednou. Zase tak těžké to není a časem budeš psát o hodně těžší slova.“  Jeho hlas byl klidný a tichý. Znovu jsem sklopila zrak a snažila se to napsat znova. Tentokrát jsem postoupila, ale stále jsem nedokázala slovo napsat celé.

Ruku jsem stále držela nad papírem a očima hypnotizovala hrot pera… Doufala jsem, že si vzpomenu, jak to slovo napsat a nebudu muset znovu žádat o pomoc, nezdálo se mi to reálné. Asi po dvou minutách jsem si povzdechla a zvedla hlavu k Edwardovi. Na jeho tváři se skvěl usměv a jeho oči zářily.

„Já to nezvládnu, nevím, jak to má vypadat.“ Postěžovala jsem si a dívala se mu zpříma do očí. Vím, že on nemá rád, když klopím zrak a proto jsem toho chtěla tentokrát využít. Kolikrát už mi přišlo tohle učení spíše jak trest.

Nakonec si povzdechl a přesunul se na podlaze vedle mě. Sedl si tak, že jsme se těly dotýkali. Chtěla jsem uhnout, ale jeho ruka na mém druhém boku mi to znemožnila a já jsem zůstala uvězněná v jeho polovičním objetí.

Cítila jsem, jak mě za levý bok svírá a na pravé straně jsem cítila na krku jeho klidný studený, zpomalený dech.  Najednou jsem pocítila i jeho ledovou dlaň, jak sevřela tu mou, ve které jsem držela propisku.

„Zkusím to napsat nejprve s tebou a pak ty sama,“ zašeptal mi do ucha a já pocítila, jak naše sepjaté ruce začali po papíru pohybovat. Udělali jsme pár obloučků a slovo bylo na světě. I když jsem z jeho doteku byla rozhozená, snažila jsem se dávat pozor, abych to už zvládla.

„Teď ty,“ zašeptal mi znovu do ucha a já pocítila lehounký dotek na svém krku a v tu chvíli jeho ruka, která svírala tu mou, zmizela, ale stále mě objímal okolo pasu.

„Takhle?“ zeptala jsem se, když se mi zdálo, že se mi konečně slovo podařilo sepsat.

„Vidíš, jak ti to jde. Teď zkus třeba… rozžehnout,“ šeptnul znovu a já jsem se to pokusila napsat. Nakonec se to i povedlo a já při další jeho pochvale pocítila nával radosti, která ale hodně rychle vyprchala s jeho dalšími slovy.

„Tak to už s námi můžeš začít chodit do školy… Psát budu já a ty se můžeš doma ze sešitů učit.“ Když domluvil, koukala jsem se na něj a nechápala, že chce vzít s sebou do školy otroka. Vždyť je tam akorát budou považovat, za podřadné, pokud ukážou sebemenší lásku k otrokovi. Otrok si totiž žádnou lásku nezaslouží, a když ji přece jen nějaký člověk ukáže, vyslouží si tím opovrhování ostatními.

„To nejde. Co budou říkat lidi? Otroci nesmí mezi občany.“ Snažila jsem se hájit a zadívala jsem se mu do jeho očí. Tím byly naše obličeje neuvěřitelně blízko sebe a já se začala v jeho pohledu utápět.

„V tomhle městě to už neplatí. Starosta vystavil zákon, že pokud chce mít rodiny vyučeného otroka, smí ho sebou brát do školy. A já vím, že si přeješ být chytrá. Vidím to na tobě,“ promluvil znovu a já, i když jsem chtěla protestovat, jsem k tomu neměla příčinu. Bohužel měl pravdu. Přála jsem si být chytrá. Já přímo toužila po vědomostech.

„Dobře,“ šeptla jsem a pomalu se zvedala ze sedu. Už byl největší čas pokračovat v práci. Přišla hodina, kdy jsem měla nakázáno uvařit jídlo, ale bylo divné, že jsem vždy vařila jen pro sebe. Nikdo z rodiny Cullenů nejedl, alespoň jsem je nikdy jíst neviděla.

 

13. kapitola

Shrnutí

Autor: xlovexx (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Z dob otroků - 12. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře