Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Z dob otroků - 11. kapitola

Moje kresbička Belly jako upíra :D


 Z dob otroků - 11. kapitolaTak máte zde další dílek. Je to o pocitech naší Isabelly. Která je ze svých citů zmatená. Přej příjemné čtení. Vaše xlovexx.

XI – Chtíč

Čekala jsem na rozkazy od Edwarda, od mého otrokáře.

 

Ležela jsem a čekala, co se bude dít. Nevěděla jsem, co přesně se v této chvíli, kdy se otrokář rozhodne svojí otrokyně využít, děje. Čekala jsem, že třeba bude pokračovat v jeho polibcích, nebo ze mě strhá oblečení, jako to dělají jiní otrokáři, aspoň co podle matčina vyprávění vím. Ale nic se nedělo. Ležela jsem, v porovnání s intenzitou jeho polibků, neuvěřitelně dlouho, až se nakonec něco stalo. Slyšela jsem nějaký zvuk. Zvuk, který se dal přesně určit.

Byl to zvuk dveří, které se zavírají.

Zvedla jsem se na loktech a podívala jsem se po pokoji. Edward už tady nestál. Byla jsem v pokoji sama a dveře, které vedly na chodbu, byly pevně zavřené.

Nechápala jsem, co se děje. Proč tak najednou odešel. Proč toho nechal? Ale byla jsem na jednu stranu neuvěřitelně ráda. Nechtěla jsem zažít to, co zažila moje máma, nechtěla jsem být zabita otrokářem, jako moji příbuzní a všichni, kteří byli mého postavení, ale cítila jsem se nějak zvláštně. Připadala jsem si teď jinak. Svůj pocit nedokážu přesně popsat, vždycky jsem byla méněcenná, ale donedávna mi skoro každý říkal, že jsem hezká. Hodně žádali o to, zda by si mě mohli „zapůjčit“, ale teď to bylo jiné. Teď jsem jednomu otrokáři patřila, ze začátku to vypadalo, že se mnou chce dělat to samé jako ostatní, kteří žádali o mé „zapůjčení“, ale pak najednou odejde. Že by si to rozmyslel? Že bych se mu nelíbila? Že bych nebyla tak hezká, jako vždycky říkali?

Najednou se mi z úst vydral vzlyk. Vzlyk, který měl hned dva významy. Najednou stranu jsem byla ráda, že se nestalo to, k čemu se schylovalo, ale na druhou stranu jsem se cítila zklamaná. Připadala jsem si, že jsem zklamala matku. Celý můj život byla na mě hrdá, celý můj život říkala, že jsem to nejhezčí a nejlepší, co kdy dokázala, ale teď byly popřena všechna její slova.

Zůstala jsem sedět na posteli a stále jsem se dívala na dveře, které vedly z mého pokoje na chodbu. Hypnotizovala jsem je a ani jsem nevěděla, co bych si přála. Snad by se znovu otevřeli a stál v nich Edward, nebo aby zůstala zavřené?

Seděla jsem tam v těch krásných společenských šatech a účes, který jsem měla na hlavě, jsem neuvěřitelně cítila. Cítila jsem snad každý vlas, který byl stažený do toho účesu. Cítila jsem bolest nohou v těch vysokých botech. Výhled na dveře mi clonil pramen vlasů, který se mi volnil z účesu, ale necítila jsem se dost silná na to, abych ze sebe to nepohodlné oblečení sundala. Stále jsem čekala, na něj.

Najednou se dveře otevřely a v nich stál Edward. Díval se na mě a v rukou držel podnos, na kterém byly položené talíře.

„Přinesl jsem ti jídlo, aby ses mohla najíst, snad ti to bude chutnat, nevěděl jsem, na co máš chuť.“ Zašeptal a položil podnos na stůl.

„Pomůžu ti z těch šatů.“ Promluvil znovu a přistoupil ke mně. Stále jsem seděl na posteli a nevěděla jsem, co udělat. Nevěděla jsem, co po mě chce.

Podal mi ruku a já jsem se ji chytla. Pomohl si mi stoupnout a položil mi obě své ruce na ramena.

„Promiň mi to…“ Zašeptal a já sledovala jeho rty, jak se přibližují k mým. Lehce se naše rty otřely a najednou jsem zase nic necítila. Nechápala jsem, za co se omlouvá, on nemusí, já jsem pouze věc.

Stále ještě stál přede mnou, ale najednou jsem cítila, jak se jeho ruce na mých ramenou hýbou a po chvíli se pohnul i on. Obešel mě a stoupnul si za moje záda.

Cítila jsem tahání ve vlasech a později se mi do výhledu dostali vlasy, které se mi rozprostřeli po rameno. Jeho ledová ruka mi nahrnula vlasy dopředu a cítil jsem jemný studený dotyk na krční páteři. Přejel zřejmě svým prstem po mém krku od vlasů až dolů, kde mu trasu dále po mé páteři zabrzdily šaty.

Styděla jsem se za to, ale jeho dotyk se mi neuvěřitelně líbil. Při jeho dotyku mi naskákala husí kůže.

Cítila jsem, jak jeho ruka pomalu sjíždí po korzetu šatů níže, až se najednou uvolnil a já jsem mohla zase lépe dýchat. Během chvilky jsem už jen pocítila, jak mi látka klouže po nohou a padá k zemi.

„Tady máš oblečení.“ Zašeptal za mnou a přes rameno mi podával delší triko. Rychle jsem si ho přetáhla přes hlavu a otočila jsem se směrem k němu. Jeho oči byly černé a v ruce držel další kousek nějaké látky. Jen mi ji podal a já jsem v tom poznala kalhoty. Rychle jsem si je na sebe natáhla a znovu se zahleděla do jeho obličeje.

Díval se na mě a najednou natáhl ruku. Pohladil mě po tváři a palcem mi přejel přes spodní ret.

„Hlavně se najez. V koupelně máš nějaké odličovací krémy, přeju dobrou noc.“ Zašeptal a díval se mi do očí. Jeho palec se mi po rtu ještě pohnul a pak ruku stáhl pryč.

„Dobrou noc.“ Promluvil ještě jednou a obešel mě.

Otočila jsem se a už jen sledovala, jak se dveře za ním zavírají. Chvíli jsem ještě stála na místě a nakonec jsem udělala všechno, co chtěl.

Najedla jsem se, odlíčila se a nakonec šla spát.


 

12. kapitola

Shrnutí



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Z dob otroků - 11. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!