Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Vzpomínky bolí ale život končí šťastně....nebo ne? 16. kapitola

30.08.2009 (20:00) • Matys • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1914×

Bella

Byla jsem už dva roky ve čtvercové místnosti. S nikým jsem nepromluvila. Můj domov byl z umělého kamene. Měla jsem tu jeden vymodelovaný jako postel. Nikdy jsem se neusmála, nikdy jsem nepromluvila. Občas jsem se potopila a seděla na dně bazénku několik dní a nocí bez přestání. Jelikož celá jedna strana kde byla voda byla skleněná tak mně všichni viděli. Jednoho dne mi zasvítil plamínek naděje.

Takhle jsem ležela na své“posteli“ a koukala se do blba. Ale potom jsem uviděla hlavu Alice. Skočila jsem do vody a připlavala jsem ke stěně. Začala jsem do ní bouchat abych upoutala její pozornost. Ale když nereagovala tak jsem se otočila na nějakého může. Ukázala jsem mu koho má přivést. On odešel a za chvilku se vrátil i s Alicí. Jelikož jsem byla ponořená tak jsem měla ruce na skle a pořád jsem si opakovala Alicino jméno. Když mě viděla zhrozila se. Ani se jí nedivím. Ústy jsem jí naznačila prosbu o pomoc. A zatvářila jsem se tak aby mi pomyla. Potom Alice kývla a odešla. Už se neukázala. Já jsem si myslela že je to moje rodina.

Alice

Už je to pět let co Bella zmizela. Přesně si pamatuji ten den když k přišel Edward celý vystrašený a řekl nám že Bella zmizela. Hledali jsme jí všude ale nakonec jsme se museli z ostrova odstěhovat. Teď bydlíme v New Yorku. Kessie se od té doby co Bella zmizela neusmála. Edward chodil jak tělo bez duše a Jasper s ním nevydržel v jedné  místnosti dlouho. Zrovna dneska jdu do nákupního střediska nakupovat. Slyšela jsem že tu mají mořskou pannu. To určitě. Jen nějaká holka v kostýmu co se za ní jen vydává. Znám opravdové. Když jsem právě vcházela k jednomu obchodu když mě zadržel nějaký muž.

„Co si přejete?“ zeptala jsem se mile.

„Chtěl by s vámi někdo mluvit.“ A vedl mě k tomu akváriu. To co jsem potom uviděla mě zaskočilo. Stála jsem tam a koukala jsem na Bellu. ano na Bellu. měla ztrápený výraz. Já jsme se prodrala davem až k té stěně. Bella tam byla zavřená jako mořská panna. Tak to je ona o které se tu všichni baví.ústy a pohledem mi naznačila ať jí pomůžu. Já jsem kývla a ihned jela domu. Když jsem dojela domu tak jsem všechny shromáždila v obýváku.

„Dneska jsem našla Bellu.“ řekla jsem pohotově. Všichni se rozzářily ale Kessie s Edwardem nejvíce.

„No a kde je?“ ptala se Esme.

„To je právě to. Je zavřená v obchoďáku v akváriu. Mají ji zavřenou v podobě mořské panny.“ Řekla jsem jim. Všechny obličeje se zamračily. Edward se naštval.

„Musíme jí dostat ven. Už jí tam déle nechat nemůžeme.“ Řekla Kessie. Já jsme si vzpomněla na Bellu jak vypadala. Když Edward viděl mou vzpomínku sesypal se na gauč.

musíme vymyslet plán jak jí dostat ven. Ale nebude to jednoduché. Určitě jí budou hodně hlídat. A podle tvé vzpomínky bude Bella velmi slabá protože má černé oči jako uhel.“ Povzdychl si Edward. Chtěla jsem jít znovu do obchodu za ní ale nemohla jsem. Museli jsme vymyslet ten plán. Když jsme ho konečně vymysleli šli jsme do obchodu. Šla jsem rovnou k akváriu. To co jsem viděla mě vyděsilo. Bella ležela na nějakém kameni a sotva dýchala. Musela být velice slabá. Měla zavřené oči. Tak mě nemohla vidět. Okolo se lidi šuškali jak je krásná. A že to nemůže být pravda že místo nohou má ocas. O to se všichni starali ale nikdo už se nestaral o to jak jí je. Zaťala jsem ruce v pěsti a musela jsem odejít. Za rohem na mně čekala rodina. Když mně viděli tak se zhrozily.

„Co se děje Alice?“ zajímal se Carlisle.

„Vypadá hrozně slabě. Sotva dýchala.“ Vzpomněla jsem si na obraz Belly jak tam leží. Edward zavrčel.

„Nech toho. Po zavírací době se tu schováme a potom se tu sejdeme ve dvanáct.“ Bylo těsně před zavírací dobou. Schovali jsme se do míst kam by se nikdo neschoval. Potom jsme ve dvanáct šla do hlídací kanceláře. Byly tam video a systém na vypnutí kamer. Vypnuli jsme je a hlídače všechny omráčily. Potom jsme otevřeli dveře které vedli do akvária. Bella ležela pořád na tom samém místě.

„Bello.“ Ihned se k ní přiřítil Edward.

„Edwarde.“ Zašeptala. Pootočila hlavu a pousmála se.

„Panebože Bello.“ Vzal jí do náruče. Bella se nevzpírala. Sotva držela oči otevřené. Kessie ji svou mocí osušila. Po těch pěti letech co Bella s námi nebyla vypadala na patnáct. Bella když se změnila v člověka měla na sobě plavky z ostrova a ten svůj přívěšek. Edward jí oblékl sako a spěchali jsme do aut. Já a Jasper jsme seděli ve Volvě a Jasper řídil. Edward seděl na zadním sedadle a Bellu měl v klíně. I její dech byl sípavý. Kdyby tam byla ještě pár dní. Tak jí vyžízní. Edward si Bellu přitáhl blíže. Když jsme dojeli domu tak jí ihned Carlisle vyšetřil.

„Je velmi slabá. Musíme jí donést nějakou krev. Sama to nezvládne. Asi celých pět let nic nepila.“ Zakroutil hlavou. Vyběhli jsme ven a ulovily jsme pár srnek. Když jsme doběhli zpět Bella ležela na posteli a vypadala jako když spí. Ani nezaregistrovala že jsme jí přinesli krev.

„Carlisle.“ Zavolala jsem. Ihned přiběhl.

„Vůbec nereaguje.“ Ukázala jsem na Bellu.

„Je na tom o hodně hůř než jsem si myslel.“ Přišel k Belle.

„Bello máme tu pro tebe čerstvou krev. Zvládneš ulovit aspoň jednu srnu?“ ptal se jí. Bella jemně a trhaně zakroutila hlavou. Carlisle si povzdech a někam zmizel. Edward šel k Belle a Kessie taky.

„Mami no tak. To zvládneš musíš. Nemůžeš mě tu nechat rozumíš? S kým si budu povídat o klucích.“ Jemně se pousmála. Bella škubla koutky. Nadechla se.

„Kessie neboj. Nenechám.“ Sípala.

„Ššššt nenamáhej se.“ Poučoval jí Edward. Potom na chvilku zmizel. Byl u Carlisle. Edward vymyslel způsob jak jí přinutit aby pila. Přenesou krev do kelímku a Bella bude pít brčkem. Tak i udělali. Bella ale znovu nereagovala. Povzdychla jsem si a odešla do obýváku. Kessie tam přišla taky. Když si sedla na gauč tak se rozbrečela. Šla jsem k ní. Utěšovala jsem jí.

„Uvidíš Bella zase bude jako dřív.“ I když jsem tomu nevěřila tak doufám že to bude dobré.

„Prosím tě sama tomu nevěříš.“ Vyjela na mně. Měla pravdu.

„Promiň neměla jsem na tebe takhle vyjet.“ Omlouvala se hned.

„Ne to je dobré. Prostě máš o ní strach.“ Pousmála jsem se. Kessie si povzdychla a opřela se o opěrku. V tichosti jsme seděli až do večera. Edward byl u Belly. Potom přišla vyze.

…..Edward saje ze zvířete ale krev nepoliká. Potom políbí Bellu a ta saje krev co mněl v ústech…….

Vize skončila. Já jsme se usmála. Otočila jsem se na Kessie.

„Když říkám že všechno bude v pořádku tak bude.“ Vstala jsem a šla za Edwardem. Viděla jsem to. Bude konečně reagovat. Poslala jsem mu myšlenku. Ten jen kývl. Otočila jsem se na patě a šla jsem do mojí a Jasprovy ložnice.

Edward

Potom co mi Alice řekla že můj nápad bude fungovat jsem na nic nečekal a nasál jsem krev do úst. Instinkt polykat jí hned jsem zahnal. Přitiskl jsme svoje rty na její a Bella hned reagovala. Sála. Když jsem to takhle udělal několikrát konečně otevřela oči. Už nebyli tak prázdné jako předtím ale pořád byli černé jako noc.

„Děkuji.“ Poděkovala. Za co?

„Za co?“ ptal jsme se nechápavě. Bella si povzdychla.

„Za to že si mě tam nenechal. Za to že jsi tu pro mě. Za to že si mi pomohl.“ Vedla monolog.

„To je samozřejmost.“ Ataky že byla. Ale tím neskončila.

„Víš jednou jsi mi říkal že mě miluješ. Je to i po takové době stále pravda?“ jak může pochybovat o mé lásce. Ale zajímalo by mně kam tím míří.

„Když jsem ti tenkrát říkal že tě miluji tak jsem to myslel vážně. A myslím to vážně i teď. Vždycky jsem tě miloval. Jak můžeš pochybovat?“ pohladil jsem jí po tváři. Připřela oči a vtiskla mi do dlaně polibek. Překvapilo mně to.

„Víš já …..“ odmlčela se. Zvědavě jsem na ní koukl.

„Já jsem se už rozhodla.“ Aha tak sem míří. Jak se rozhodla tak i učiním. I když mě to zlomí.

„Miluji tě a nikdy jsem nepřestala.“ Koukla se mi do očí. Já jsem se pousmál. Ona taky. Naklonil jsem se k ní. Zaváhal jsem. Co když….. ale ona prolomila prostor mezi námi. Byl to ten nejnádhernější polibek jaký mi kdy mohla dát. Dali jsme do něj spoustu emocí. Když jsme se od sebe odtrhli. Usmála se. Oči měla stále zavřené ale když je otevřela přetékali láskou. Měla v nich tenké žilky zlata. Pokusila se vstát. Ale když si stoupla tak se jí podlomily nohy. Pohotově jsem jí chytl.

„Měla by jsi ležet.“ Káral jsem jí. Bella se na mně zamračila.

„Ležela jsem dost dlouho. Chci se konečně projít.“ Udělala na mně psí oči. Já jsem si povzdychl. Ona se usmála. Políbila mně na nos a šla ke dveřím. Já jsem tam jen stál a koukal na ní. U dveří se otočila.

„Tak jdeš? Nebo tu s tebe vyrostu.“ Obrátila oči v sloup. Já jsem šel k ní. Otočila se a prošla dveřmi před nimi se otočila zpátky na mně.  Pousmála se. Já jsem pomalu zavíral dveře od pokoje a neustále jsem jí sledoval. Přišla ke mně. Vlasy jí padali do obličeje. Vypadala krásně. Konečky měla zvlněné. Slušelo jí to. Objala mě kolem pasu, zvedla hlavu.

„Už jsem ti řekla jak moc tě miluji.“ Já jsem se pousmál a dělal že přemýšlím.

„Hmm myslím že jsi mi už říkala že mě miluješ ale jak moc ne.“ A taky to byla pravda. Na to se usmála a políbila mě.

„Strašně moc.“ Zašeptala v polibku. Já jsem si jí přitáhl blíže. Ona mně taky. Když jsme se odtrhli tak jsem promluvil.

„Měli bychom jít dolu a na pořádný lov.“ Bella jen kývla. Když jsme došli dolu tak se na Bellu všichni sesypali. Samozřejmě že nejdéle se objímala Kessie s Bellou.

„Strašně jsi mi chyběla mami.“ Držela jí pevně.

„Ty mně taky miláčku. A ukaž se mi. Strašně jsi se změnila.“ Pořádně jsi jí prohlídla. Potom co se všichni přivítali jsem Bellu sebral za ruku a táhl jí ven. Před domem jsme se rozeběhli. Doběhli jsme doprostřed lesa a Bella se zhluboka nadechla. Potom se rozeběhla. Ucítil jsem medvěda tím směrem jakým běžela. Běžel jsem za ní. Viděl jsem jak loví. Byla neuvěřitelně sexy a přitažlivá. Pocítil jsem neuvěřitelnou touhu po ní. Musel jsem se chytnout stromu abych se za ní nerozeběhl. S medvědem se nepárala jelikož měla žízeň rovnou ho zakousla. Ani kapka nepřišla na zmar. Když dopila otočila se na mně a usmála se. Přišla ke mně a políbila mně. Její rty chutnali po krvi. Nedokázal jsem se od ní odtrhnout. Nakonec se odtáhla ona.

„Lásko nechci ti nic říkat ale jsme na lovu.“ Kárala mně. Já jsem jí naposledy políbil a Bella se znovu nadechla utekla. Běžel jsem za ní. Bella toho spořádala hodně. Já jsem si dal jednu pumu. Tolik lovit jsem nepotřeboval. Když Bella skončila mněla krásně karamelové oči.

„Můžeme jít domu?“ zeptala se. Já jsem záporně zakroutil  znovu jsem jí políbil. Obmotala mi ruce kolem krku a zapletla do vlasů. Já jsem si jí pevně k sobě přitiskl a ruce jsem jí nechal na zádech. Přitáhl jsem si jí ještě blíže. Přitiskl jsem jí na strom. Ona mi rukama zajela pod košili. Obkreslovala svými prsty něžně každý můj sval. Já jsem se od ní odtáhl. Zatvářila se zmateně.

„Měli bychom jít domu. Už se po nás shání.“ Na to se zamračila. Povzdychla si. Já jsem jí vzal za ruku a běželi jsme domu. Když jsme byli doma samozřejmě si Emmet neodpustil vtipnou poznámku.

„Kde jste tak dlouho byli? Přepočítávali pumy?“ na to jsem obrátil oči v sloup. Ale Bela se ozvala.

„Lovily jsme Emmete. A jestli chceš můžeš si ty pumy jít přepočítat. Je jich tam 125.“ Na to jsem se zasmál.

„Ne dík budu ti věřit.“ S tím se odebral za Rosalií. Bella si šla sednout na gauč. Já jsem si sedl vedle ní. Kessie seděla z druhé strany. Chvilku bylo ticho. Ale potom se ozval Carlisle.

„Bello? Mohla by jsi nám prosím říct jak jsi se dostala do toho akvária.“ Bella se zatvářila chápavě.

Bella

„No potom co jsme s Edwardem byli v zátoce na Torzíně jsme plavali na volné moře. Já jsem si odplavala kousek dál. Chtěla jsem se kouknout na útes. Jenomže když jsem plavala tím směrem chytli mě rybáři do sítě. Volala jsem Edwarda ale ten mně neslyšel. Jelikož jako mořská panna nemám takovou sílu jako normální upír. Nemohla jsem protrhnout síť. Tak mi nezbývalo nic jiného než čekat co se bude dít. Vytáhli mně. Ale jelikož jsem byla na vrchu těch ryb tak když vysypali síť tak jsem spadla do kádě na vrch. Hned si mně samozřejmě všimly. Snažila jsem se utéct ale když jsem byla u kraje chytli mně. Já se samozřejmě nedala. K zemi mě až prokličkovalo až deset chlapů. Potom zavolali kapitána. Ten řekl že až dojedeme na Herbitos tak mně prodají ve městě do mořského parku. A taky že jo. Ale ještě na lodi byl nějaký mladík který mi mohl pomoct. Už jsem ho skoro měla ale potom tam přišel kapitán a přikázal že mně mají hlídat i přes noc abych náhodou neutekla. Potom co mně prodali do toho mořského parku mě zkoumali a pokoušeli se mnou komunikovat. Ale já jsem s nimi vůbec nemluvila. Ani jméno jsem jim neřekla. Potom co jsem je po třech letech omrzela mě koupil ten magnát co vlastní to nákupní středisko. Tam jsem byla dva roky. Než jsem uviděla Alici jak jde okolo stěny. Pokoušela jsem upoutat její pozornost ale viditelně mě neslyšela. Tak jsem požádala nějakého muže co tam stál aby tě zavolal. No a zbytek už víte.“ Shrnula jsem celý svůj příběh. Bylo ticho nikdo ani nedutal. Já jsem jen seděla a prohlížela jsem si všechny. Pak Carlisle promluvil.

„To jsme tě celou dobu měli pod nosem?“ od něj bych to čekala nejméně.

„Asi ano.“ Pokrčila jsem rameny. Ani jsem si nevšimla bylo asi osm ráno. Tou dobou otevírali obchoďák. Jsem zvědavá jestli to bude ve správách. Vstala jsem.

„jdu si lehnout. Dobrou.“ Rozloučila jsem se.

„Dobrou? Spíše dobré ráno.“ Já jsem protočila oči a šla do pokoje kde jsem byla i předtím. Na posteli jsem měla něčí pyžamo. Oblékla jsem si ho. Bylo to tílko po prsa a kraťásky. Takže mi odhalovalo bříško a stehna. Lehla jsem si do postele. Přikryla jsem se peřinou a pokoušela usnout. Začali na mně dopadat myšlenky tipu. Proč tu není Edward. Vždyť tu býval i když jsme nebyli spolu. Ležela jsem na břiše. Rukama jsem měla podloženou hlavu a koukala se z okna. Slyšela jsem otevřít dveře. Otočila jsem hlavu. Stál tam Edward. Přišel k televizi.

„Tohle by jsi mněla vidět.“ Zapnul jí. Dal tam třetí kanál kde byli zprávy. Zrovna tam byl přímí přenos z obchoďáku.

Dnes v noci někdo unesl z obchodního centra na hlavní třídě zdejší atrakci. Opravdovou mořskou pannu našli před pěti lety v moři poblíže Karibiku rybáři. Mořská panna se zapletla nešťastně do sítě na ryby. Rybáři jí odnesli do mořského parku na Herbitos. Tam jí zkoumali tři roky a potom jí koupil místní magnát obchodního střediska. Ale jak jsem řekla dnes v noci jí někdo unesl. Policie tento zločin vyšetřuje ale zatím nenašla žádné stopy po pachatelích. Nejdříve zneškodnili ostrahu a potom jí unesli. Jinak dál čekáme na další informace. V přímém přenosu Elizabeth Herisnová.

„To bylo rychlé.“ Řekla jsem. Edward se na mně otočil s pohledem SI DĚLÁŠ SRANDU

„Co?“ zatvářila jsem se nechápavě.

„Co? Ty se ještě ptáš? Strašně se bojím že když někam půjdeme tak tě v tomhle městě každý pozná! Že mi tě zase vezmou. Tohle už nechci nikdy zažít! A Kessie by to taky strašně zlomilo.“ Tak to byla podpásovka. Já jsem se zarazila. Všimnul si toho.

„Promiň to jsem neměl. Omlouvám se.“ Sklopil hlavu a ramena. Já jsem vstala a šla k němu. Nadzvedla jsme mu hlavu aby se mi kouknul do očí.

„Neboj nic takového se už nestane. A když někdo bude říkat že jsem to já tak řeknem že je to jen náhoda. Nebo se můžeme odstěhovat. Klidně i budu zavřená v tomhle domě jen kvůli rodině. Já už tě taky nechci ztratit.“ Vylejváme si tu srdíčka. On se mi hluboce kouknul do očí.

„Slibuješ?“ zeptal se. Já jsem se usmála a políbila ho. Když jsem se odtáhla tak jsem slíbila.

„Slibuji.“ Ona se potom trošku odtáhl a sjel mně pohledem. Já jsem sklopila zrak. Kdybych byla člověk byla bych rudá jako rajče.

„Nestyď se. Sluší ti to.“ Zašeptal mi něžně do ucha. Mnou projela vlna touhy musela jsem zalapat po dechu. Cítila jsem jak se Edward pousmál. Já jsem zvedla hlavu a viděla jsem jak se Edward nade mnou naklání. Políbila jsem ho dravě a vášnivě. Polibek mi stejně náruživě oplácel. Zajela jsem rukama pod jeho košili. Motýlími dotyky jsem mu jezdila po hrudi. On si mně přitáhl blíže k tělu. Košile mi začala překážet tak jsem jí prostě roztrhla. Neustále jsme se líbali.

„Bello.“ Vydechl.

„Miluji tě.“ Zašeptala jsem když jsme se od sebe odtrhli. Začala jsem ho líbat na krku. Přešla jsem až k uchu které jsem jemně skousla. Zasténal. Já jsem se pousmála. Najednou ani nevím jak jsme leželi na posteli, já jsem ležela pod Edwardem. Rty jsme spojily v dalším polibku. Zajel mi rukou pod horní díl pyžama. Já jsem se překulila na něj. Pořád jsme se líbali. Přešla jsem od jeho rtů na hruď zasypávala jsem jí polibky. Políbila jsem každou část než jsem došla k opasku. Ten jsem rozepla. Najednou jsem zase ležela pod ním.

„Teď já.“ Zašeptal mi něžně do ucha. Ve mně vybouchla další vlna touhy. Musela jsem ho políbit. Edward mi zajel rukama pod tílko a roztrhl ho. Ze rtů přešel na krk, pak na ucho které jako já jemu skousl. Já jsem zasténala. To ho popohnalo. Svoje rty přesunul na moje prsa. Hrál si s nimi. Kousal a sál. Já jsem se pod ním prohýbala jako proutek. Potom přešel na bříško a na pupík. Zajel do něj jazykem. Já jsem se znovu prohnula. Překulila jsem se na něho. Pomalu jsem mu rozepínala kalhoty. Zkoušela jsem jak dlouho to vydrží. Moc dlouho ne. Vysvlékl si je sám. Znovu si mně svalil pod sebe. Teď svlékal pomal on mně.vydržela jsem to do té doby něž mi je sundal. Ale pak jsem pod náporem touhy znovu políbila. Edward mně jednou rukou pohladil po tváři. Přejížděl moje křivky. Při tom mě pořád líbal. Tou ruko se dotknul až nejcitlivějšího místa. Prohnula jsem se. Vnořil do mě prsty. Já jsem sténala. Když mě dovedl k prvnímu orgasmu jsem převzala iniciativu znovu já. Roztrhla jsem mu trenky. Vzala jsem jeho nástroj do ruky. Zalapal po dechu.

„Opovaž se.“ Káral mě hlasem plným touhy. Já jsem se k němu nahnula. Tak jako bych ho chtěla políbit ale zašeptala jsem mu do ucha.

„Když můžeš ty tak já taky.“ Nestihl nic říct. Políbila jsem ho a dala jsem se do práce. Jako on mně tak já jeho přivedla k orgasmu. Když jsme jen tak leželi a líbali jsme se potom se na mně převalil a políbil mně znovu náruživě. Já jeho taky. Vtěsnal se kolenem mezi moje stehna. Já jsem mu nohy obmotala kolem pasu. Dlouze a něžně mě políbil pak do mě vnikl. Zalapala jsem po dechu. Pomalu a něžně se ve mně pohyboval ale potom zrychlil. Zaklonila jsem hlavu v návalu slasti. Políbil mně na krk. Políbila jsem ho. Najednou zastavil a já jsem ucítila vnitřní trhání a potom nával tepla. Vrcholu jsme dosáhli společně.

„Miluji tě.“ Zašeptali jsme unisono. Usmála jsem se a on taky. Potom mě znovu políbil. Lehli jsme si vedle sebe. Přitulila jsem se k němu. On mně objal. Začal broukat mojí ukolébavku. Usnula jsem.

Edward

Potom co Bella usnula jsem ležel vedle ní a přemítal jsem co se právě stalo. Bella byla úžasná. Tolik jsem po ní celou dobu tolik toužil. Teď jsem jí konečně získal. Držel jsem jí v uručí a pořád jsem jí broukal ukolébavku. Potom jsem se zvedl a oblékl jsem si kalhoty které mi ještě zbily. Košili a trenky mi roztrhla. Šel jsem k sobě do pokoje a tam jsem si vzal nové oblečení a šel jsem se vysprchovat. Až teď jsem si uvědomil že to slyšeli všichni. No už se s tím nedá nic dělat. Když jsem vylezl ze sprchy a oblékl jsem se šel jsem znovu za Bellou. Spala tak jsem si sedl do křesla které tu bylo. Byla nádherná. Ležela na břiše a peřinu měla až od zadečku dolu. Celá záda měla holá. Až teď jsem si všiml pihy kterou měla na páteři. Doplňovala tak její krásu. Ale jak to že jsem si jí nevšiml dříve? Bylo něco kolem šesté večer a Bella se začala vrtět na posteli. Otevřel oči a sedla si. Peřinou si držela u sebe. Rozhlídla se kolem sebe. Potom mě uviděla jak sedím v křesle. Vstala ale obmotala se prostěradlem. Trošku jsem se zachmuřil. Přešla ke mně a sedla se mi na klín.

„Dobré ráno.“ Pozdravil jsem jí. Usmála se.

„Dobré. Kolik je hodin?“ usmál jsem se.

„Něco okolo šestý.“ Ona nadzvedla obočí. Ale potom ponechala být. Políbila mně. Já jsem jí polibek s radostí opětoval. Po chvilce jsme se od sebe odtrhli.

Autor: Matys (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Vzpomínky bolí ale život končí šťastně....nebo ne? 16. kapitola: