Děkuju všem za přečtení, doufám, že se vám moje povídka bude i dál líbit :)
16.06.2010 (18:00) • Hannie • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 990×
Nataly:
Probouzím se od už celkem rozjetýho dne někdy k obědu. No vzbudím, spíš jsem vzbuzena někým, kdo šíleně nahlas klepe na dveře. Hodím si na hlavu polštář a doufám, že ten někdo odejde, ale pořád nic. Tak se teda s výrazem umučeného dobelhám ke dveřím. Jen tak jak jsem, ve světle fialkových saténových kraťasech a stejně fialkovém tílku na spaní a s vlnitými, dost rozcuchanými vlasy, otevřu. Stojí tam kluk, kterého asi neznám, taky se tváří překvapeně.
„Ehm, přeješ si?“ začnu a čekám, co z něj vylítne.
„No, toho by bylo,“ uchichtne se a sjede mě pohledem, úchyl! „Vlastně, hledám Bells, měla jet s náma do La Push.“ Pohodí hlavou k autu na silnici, ze kterýho vykukujou 4 hlavy. Nějakej černoch, asiat, brunetka, a pak taky nějaká bloncka s nepřátelskou grimasou, která mě propaluje pohledem.
„No hele, ségra je u svýho kluka, zkuste to tam.“ Mrknu na něj a pošlu sladkej úsměv tý dilince, co tak blbě čumí. Jo efekt správnej, okamžitě zalezla a zavřela okýnko.
„Tvoje co?“ vypadá kluk překvapeně.
„Moje ségra, jsem Nataly Swanová, těší mě.“ Podám mu ruku a usměju se.
„Promiň, úplně jsem se zapomněl představit, Mike Newton.“ Chytne mi ruku a políbí jí, koukám na něj jak na zjevení a pak se vzpamatuju.
„Hele, tvoje holka nevypadá zrovna nadšeně, celou dobu, co si tu povídáme, mi posílá nenávistný pohledy.“ Mike má v obličeji opět náznak úžasu.
„Moje holka?“ otočí se k autu a rozesměje se na celý kolo.
„To není moje holka, to je Jessica, už od prváku je ze mě hotová, ale mě nebere. Jsem pořád volnej.“ Mrkne na mě a v tu chvíli u mě ztrácí i poslední zbytky sympatie.
„No, hele, asi ti už nijak nepomůžu, užijte si to v La Push.“
Rozloučí se se mnou a odchází k autu, ještě slyším, jak na něj kluci ječí, kdo to byl. Usměju se a zavřu dveře. Dojdu k ledničce a vytáhnu mléko, abych si mohla udělat snídani, když se ozve druhé zaťukání.
„Čau, já sem Eric, tohle je Tyler. Víš, Mike se neumí chovat.“ Absolutně nechápu, co ten kluk s elánem a vizáží dost podobnou nějaký manga postavičce chce. „Nechceš jet s náma do La Push?“ Vyvalím na něj oči.
„No hele víš,...“ Jo, mohla jsem se vymlouvat jak jsem jen chtěla, ale teď už vím, že na Erica tohle neplatí. Teď sedím s nimi v dodávce, kterou řídí Tyler. Jssica byla chvíli nepříjemná, ale když jí došlo, že o Mika nemám zájem, začala se i ona bavit. Všichni byli strašně fajn, hlavně teda Angela mi padla do noty, Jessica moc ne, byla totiž přesně ten typ holek, co se snaží být oblíbené, ale svým slepičím chováním si dost ztěžují.
„Je to tady krásný, viď?“ kochá se Angela okolím La Pushského pobřeží.
„To máš teda pravdu, je to moje úplně nejoblíbenější místo v tomhle městě.“ Dojdeme spolu až k vodě, která se nám vlní u nohou. Je docela teplá. S Angie na sebe mrkneme a už jsme ve vodě, kluci někde poletujou s Jessicou, která nahání Mika. Když přijdou na pláž na nic nečekají a nakonec skončíme ve vodě všichni. Nechybí ani cákací bitka, ani baba ve vodě. Je to vážně sranda a musím uznat, že tohle jsou vážně fajn lidi. Postupně všichni vylézají až zůstanu ve vodě jen já, protože si chci zaplavat. Uplavu pár temp a slyším tři cáknutí, jak někdo skočil do vody a následný křiky Erika, Tylera a Mika, kteří soutěží o to, kdo u mě bude dřív. Nedá mi to a při tom pohledu jak jeden druhýho topí se musím smát, doplavu ke břehu a osuším se, sednu si k holkám a ještě dobrých pět minut pozorujeme jak se tam perou jak malý. Vyhraje Mike, vítězně se zakření, ale úsměv mu zmrzne, když zjistí, že už jsem dávno venku. Kluci který už se urazili, že jsme s nima tak vypekly, se začaly smát s námi, a pak se šlo k táboráku. Vyptávala jsem se jich na Bellu, ale taky věděli jen málo, vypadá, že to svoje tajemství tají před hodně lidma, ale co to sakra je?
Každej baštíme svýho buřta, když se na pláži objeví Jake. Usměju se a dojdu až k němu. Zmrzne mi úsměv, něco se děje...
„Sakra Jaku, seš zraněnej!“ syknu jeho směrem a chytám se jít za ostatníma abychom ho odvezli do nemocnice. Chytí mě za paži.
„Rozluč se s nima, nikdo to nesmí vědět.“ Vyděšeně se něj podívám, ale udělám, co říkal. Bellina parta se vydá k autu, které parkuje pár metrů od pláže. Přiběhnu k Jakovi a pozorně si ho prohlédnu. Má po raněný bok, jakoby pokousaný, hodně pokousaný.
„Jaku, co se to tady sakra děje? Nikdo mi nechcete nic říct, ale všichni něco víte. Jsi v jednom ohni, máš svaly jako kulturista a teď jsi pokousanej tak, že by to zahanbilo i žraloka, a že ty uměj nadělat sakra paseku. Ale ty nekrvácíš tolik, jak by se čekalo. Léčí se to samo nebo co? Co to má kruci bejt? Proč mi jednou neřeknete pravdu?“
Autor: Hannie (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Vzhůru nohama - 3. La Push baby:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!