Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Vždycky je naděje - 20. kapitola

Vypadá jako smajlík XD


Vždycky je naděje - 20. kapitolaA mám tu pro vás již dvacátou kapitolu této povídky. Chtěla bych vám moc poděkovat za vaši přízeň a vaše komentáře, protože bez nich už by povídka dávno nebyla. Takže tímto vám moc děkuji a doufám, že se vám budou líbit následující díly stejně tak jako ty minulé… Verony1

20. kapitola

Edward:

Má dcera v klidu oddychovala ve vedlejším pokoji a má Bella v mé náruči. Byl jsem neskonale šťastný, ale jedna věc mě trápila a to Arova podmínka. Jak jí to mám jen říct?

Musím si promluvit s Carlislem.

„Carlisle? Můžeme si promluvit?“ zeptal jsme se velice tiše, abych neprobudil Lily nebo Bellu. Ale on mě přesto slyšel.

„Přijď za mnou do pracovny.“ Pomalu jsem se zvedal a vymanil se z Bellina objetí. Snad se neprobudí, když tu nebudu…

„Tak o co jde, Edwarde?“ zeptal se hned, jak jsem vešel do dveří.

„Carlisle, musím ti něco říct. A to proč mě Aro tak snadno pustil, není to totiž zdaleka tak jednoduchý. A ještě předtím bys asi měl vědět jednu věc.“

„A to jakou?“

„Pamatuješ si, jak jsem říkal, že Aro ve mně objevil potenciál a slitoval se nade mnou?“ Carlisle jen přikývl.

„Tak už jsem zjistil, o co šlo.“

„A o co? Máš nějaký vzácný dar.“

„Ano, mám dar, ale neřekl bych, že je nějak vzácný. Dokážu číst myšlenky.“

„Číst myšlenky? Ale to už přeci umí Aro, to není možné.“

„Ano, Aro to umí, ale Aro přečte všechny myšlenky pouhým dotykem ruky, kdežto já přečtu jen to, na co aktuálně daná osoba myslí a navíc na dálku.“

„To je fascinující, Edwarde. Ale to pravděpodobně není vše, co mi chceš říct.“

„Vidím, že nejen já čtu myšlenky. Máš pravdu, je tu ještě jedna věc. Totiž, já neslyším myšlenky Belly. Je to podivné, ještě se mi to nestalo.“

„To je opravdu pozoruhodné, vy dva jste vážně fascinující pár,“ rozplýval se Carlisle a evidentně ho to velice zajímá.

„To asi ano,“ přitakal jsem s úsměvem.

„Carlisle, je tu ještě jedna věc,“ řekl jsem tiše. Nechtělo se mi o tom mluvit, ale musel jsem.

„Věc?“ zeptal se, se zájmem.

„Jo no jde o to, že Aro mi dal podmínku ještě předtím, než mě pustil. Vlastně to nebyla tak úplně podmínka jako spíš vydírání.“

„A v čem spočívá ta jeho podmínka?“

„Musím Bellu přeměnit,“ řekl jsem sklesle. Tahle představa se mi ani trochu nelíbila, „Aro řekl, že když ji nepřeměním, zabije ji. Dal mi pět let. Teď už to je jen čtyři roky a třistapadesát dní. Přesně za tuto dobu máme stát před bránou Volterry.“

„Kdo my?“

„Já, Bella už jako upírka a Lily. Vím, že se tomu nedá vyhnout, ale přesto se tě ptám. Co mám dělat?“

„Asi budeš muset poslechnout, Edwarde. A musíš to říct Belle co nejdřív. Jestli se bojíš, že její přeměnu nedokážeš, udělám to. Je to sice proti mým zásadám, zmařit šanci zdravému člověku, ale Belle podle všeho jde o život.“

„Díky, Carlisle. Já teď půjdu za Bellou, než se probudí.“

„Jen jdi.“

Vrátil jsem se do, pravděpodobně už naší, ložnice a lehnul si zpět k Belle. Objal jsem ji a poslouchal jsem její i Lilyno srdce, jak pravidelně bije. Jejich klidné a ničím nerušené oddychování. Jak málo mi stačilo ke štěstí.

 

Bella:

Probudila jsem se a čekala, že budu ležet opět v Edwardově náruči, ale postel byla prázdná. Prudce jsem se posadila a už jsem pomalu začala panikařit, že se mi to jen zdálo a Edward tu stále není.

„Co se děje, lásko,“ zeptal se mě medový, líbezný hlas. Blouzním?

„Edwarde?“ zeptala jsem se a můj zrak zabloudil dolu na zem, odkud hlas přicházel. Spatřila jsem Edwarda, jak si nadšeně hraje s řehtající se Lily.

„Jsem u tebe,“ zašeptal mi do ucha a začal mě na něj líbat. Pak přesunul své rty i na krk. Zavřela jsem oči a slastně jsem si vychutnávala každý jeho dotyk.

Najednou mi ale něco začalo žužlat prsty a já ucítila i celkem silné zoubky, které mě hryzli. Otevřela jsem oči.

„Au, Lily, to se dělá?“ kárala jsem ji naoko. Nějak jsme na ní zapomněli a ona se rozhodla na sebe upozornit sama. A to mě musela rovnou kousat?

„Tohle se mamince nedělá,“ poučoval ji Edward, ale měl problém udržet vážnou tvář. Za chvíli jsem to nevydržela ani já a přidala jsem se k němu. A Lily samozřejmě nemohla zůstat pozadu, za chvilku jsme uslyšeli její zvonivý hlásek.

„To je ale radosti,“ řekla nadšeně Esme, „Bello, myslela jsem, že bych na chvilku vzala Lily na procházku. Určitě chcete být sami.“

„Děkujeme, Esme,“ odpověděl ji Edward, políbil Lily na čelíčko a předal ji Esme.

„A jsme sami,“ řekla jsem svůdně, jakmile se za Esme zavřeli dveře. Přitáhla jsem se k němu blíž a začala ho líbat na jeho odhalenou svalnatou hruď. On se ode mě ale odtáhl. Zmateně jsem se na něj podívala. On už mě nechce? Našel si ve Voltéře někoho jiného?

„Bello, je tu něco co ti musím říct,“ začal a už jen tím pohřebním hlasem mě vyděsil.

„O co jde, Edwarde?“ zeptala jsem se celá vyděšená.

„Bello, krom toho, že jsem zjistil, z jakého důvodu si mě Aro nechal. Je tu ještě podmínka, se kterou mě Aro pustil,“ řekl. Rozuměla jsem slovům, ale nechápala jsem je.

„O čem to mluvíš? Jaký to byl důvod? A jaká podmínka? Edwarde, děsíš mě.“

„Promiň, nechtěl jsem tě vyděsit,“ začal se hned omlouvat, „Jen je tu pár věcí, které ti musím říct, ale nevím, jak začít.“

„Zkus začít tím důvodem, proč tě Aro ušetřil. Bedlivě tě poslouchám, Edwarde, a nechci, abychom mezi sebou měli nějaká tajemství. Prosím, řekni mi vše.“

 

Edward:

„…Prosím, řekni mi vše,“ řekla Bella. Chtěl jsem ji říct vše, ale bál jsem se její reakce, ale tajemství jsem před ní už taky nechtěl mít a tak jsem spustil.

Nejprve jsem jí vysvětlil vše o mém daru a o tom, že ona je proti němu pravděpodobně nějakým způsobem imunní. Což ji evidentně potěšilo.

Visela na každém mém slovu a evidentně byla šťastná, že jí říkám rovnou celou pravdu a nesnažím se nic skrývat.

Začal jsem jí tedy nejprve vypravovat, jak probíhal můj život ve Voltéře. Když jsem jí vypravoval o té nevinné dívce, myslel jsem, že se ode mě s odporem odtáhne, ale ona mě opět překvapila. Místo odtažení mě soucitně objala, za což jsem jí byl vděčný.

Vyprávěl jsem jí taky o Jane a našem zvláštním a nečekaném přátelství. Zdálo se mi, že trochu žárlila a tak jsem jí hned začal ujišťovat, že Jane je pro mě jen velice dobrá kamarádka. Tak strašně moc jsem si přál ji číst myšlenky. V tuto chvíli asi nejvíce od té doby, co jsem se vrátil.

Vypravoval jsem a vypravoval, až jsem došel do bodu, kdy jsem musel říct i o Arově podmínce. Začal jsem jí vše opatrně vysvětlovat a pečlivě jsem pozoroval její reakce. Chvilku byla zděšená, pak chápává a pak opět neutrální. Bylo těžké se v ní vyznat.

„Takže já budu upír?“ zeptala se, podle mě až moc nadšeně, jakmile jsem skončil.

„Ano,“ řekl jsem sklesle a sklopil hlavu. Nenáviděl jsem se za to.

„Super a kdy?“


předchozí kapitola shrnutí následující kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Vždycky je naděje - 20. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!