Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Vždy je kapka naděje - 32. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Vždy je kapka naděje - 32. kapitolaDalší - předposlední díl je zde!

30.01.2010 (08:45) • Crystal • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2668×

„Edwarde, jsi zasnoubený,“ uslyšel jsem hlas, který patřil osobě, kterou jsem si nepřál již nikdy vidět. Osoby, která stále na okraji louky a dokázala zničit nejkrásnější chvíli mého a Belliného života.

„Brzy nebudu,“ řekl jsem tiše a zavrčel. Měl jsem chuť ji roztrhat na maličké kousíčky a ty spálit. Lilith má slova nevnímala, místo toho se jí na tváři rozlil blažený úsměv.

 

„Oh Edwarde! Já už jsem si myslela, že tě neuvidím. Jen jsem si ve Forks dala svačinku a když jsem se chtěla vrátit k vám, už jste tam nebyli. Ani netušíš jaký jsem o tebe měla strach. Dům jste měli úplně opuštěný a já nevěděla kam jste si mi poděli. Musela jsem kvůli tobě do Voltery za Demetrim, bez něj bych tě nikdy nenašla,“ řekla nadšeně a udělala několik kroků mým směrem. Vedle mě se ozvalo výhružné vrčení.

„Jak se tu po tom všem můžeš ještě ukázat?!“ křikla po ní Bella.

„Bello, uh, promiň. Já si tě nevšimla. Moment, já myslela, že jsi mrtvá?“  řekla překvapeně.

„A připadám ti snad živá?!“ prskala na ní. Nikdy jsem neviděl Bellu takto, ale zase na druhou stranu jsem se jí nedivil. Prožila si toho hodně, Lilith se jí pokusila zabít… Chápu ji.

„Promiň jestli jsem se tě dotkla. Ale vážně ani netušíš, jak jsem šťastná, že tě vidím ži… skoro živou a zdravou!“ odpověděla jí až příliš mile. Zhluboka jsem se nadechl a už jsem chtěl něco říct, stejně tak Bella. A to potvora nás přerušila.

 

„Víš Bello. Je úžasné, že jsi jednou z nás. Když budeme mít s Edwardem obřad, můžeš mi dělat tu družičku. Konec konců už jsem ti to slíbila, je to tak?“ zašvitořila. Měl jsem chuť ji zabít, ale ne rychle. Přál jsem si pro ni pomalou a velmi bolestivou smrt. Přál jsem si, aby trpěla jako Bella tehdy, když se mi ji pokusila zabít. Chtěl jsem se pomstít, pomstít za vše, co provedla mi, Bella a ostatním. Nenáviděl jsem ji za to, co provedla mé lásce. Přál jsi si sprovodit ji z tohoto světa. Ale rozhodl jsem se ještě chvíli vyčkat.

„Už to vidím. Pozveme několik našich z Voltery, vy si pozvěte koho uznáte za vhodné. Je skvělé, že je Bella upír. Už vidím tu svatební hostinu. Já s vaší rodinou půjdu do lesa a místo svatebního dortu si chytneme nějakou tu veverku. Ostatní se rozptýlí do okolních měst a vesnic. Bude to tak dokonalé! Já se tak těším, až řeknu své ano,“ zasnila se a já se rozhodl již na nic nečekat, protože co to moc, to je moc. Nakrčil jsem se ke skoku, ale nemohl jsem dál. Tohle jsem znal až příliš dobře. K mé smůle jsem byl před chvílí na lovu. Nemohl jsem se pohnout, natož promluvit. Myslel jsem si, že to udělala Lilith, ale po několika okamžicích jsem svůj názor musel přehodnotit.

„Nedělej to! Ona je moje,“ ozvalo se mi v hlavě, hned jsem poznal, komu patří tyto myšlenky.

A nebyly jediné, které jsem slyšel. Podle myšlenek se dostavil i zbytek rodiny. Bella se neotočila, jen lehce pokynula rukou směrem k nám, tím ze zbytku členů udělala živoucí suchu.

„Co se tu děje?“ tahle a podobné zmatené otázky mi létaly hlavou, ale nebyl jsem schopen odpovědi.

 

„Neměla jsi se vracet má milá,“ zašeptala Bella  a přiblížila se k ní.

„Nechápu,“ řekla s obličejem neviňátka.

„Nechápeš spoustu věcí,“ zavrčela Bella a přistoupila ještě blíže.

„Chceš vědět, jaké to je být bezmocná? Neschopna se bránit? Jak jsem se cítila, když jsi mě zabila?“ zeptala tiše.

„Já tě nezabila, to on,“ kývla Lilith ke mně.

„Mýlíš se, on mě zachránil,“ řekla a podívala se ke mně. V očích měla nenávist, která ovšem nepatřila mě. Lehce ke mně mávla rukou a já byl opět schopen pohybu.

 

„Víš, já tě nikdy neměla zrovna v lásce. Proto bychom si měli ujasnit několik maličkostí,“ řekla Bella a přimhouřila oči, v ten moment Lilith vystoupala do několika desítek metrů a po sekundě se přidala i Bella a já. Chudák Emm, zase se neproletěl.

 

„Hej, ty jedna… !“ křikla na ni Lil, ale Bella ji přerušila.

„Ticho!“ okřikla ji a pak pokračovala „ teď mluvím já. Zaprvé… Chtěla bych ti poděkovat, bez tebe bych nezískala tento život. Zadruhé… Já už nejsem ten bezmocný a křehký člověk a nenechám si vše líbit. Zatřetí… Žádná svatba nebude, on je můj. Začtvrté… Ani se nesnaž, protože na mě a ostatní Cullenovi tvá moc nefunguje. A poslední bod… Já se chci pomstí!“ poslední větu na ni zakřičela. Lilith byla naprosto zaskočená a v hlavě měla chaos. O setinu vteřiny později jsem už s Bellou byl na pevné zemi, ale Lil stále ve vzduchu.

„Pusť mě dolů!“ křičela hystericky Lilith.

„Skákala jsi někdy padákem? Tohle bude podobné, jen bude chybět ten padák!“ zavolala se smíchem a natáhla před sebe pravou ruku a stiskla v pěst, po té rychle ucukla k zemi.

 

Ozvala se ohlušující rána, když její tělo dopadlo na zem a já se zmohl na pouhé „WOW.“

„Edwarde, nevím jestli jsi to postřehl, ale tvoje kamarádka mě chce zabít,“ řekla zoufalým hlásek, když se zvedala ze země.

„Chceš abych jí pomohl?“ postavil jsem se vedle Belly.

„Já nejsem jenom kamarádka!“ zařvala na ni nepříčetně Bella a vrhla se na ni. Obrovskou silou ji srazila k zemi, tohle bych do ní nikdy neřekl, chovala se jako jiný člověk.

 

„Nechci tě zabít, ale udělám to, když mě neposlechneš. Teď se vrátíš zpět do Voltery a už mě ani nikomu z rodiny nepřijdeš na oči. Jestli to porušíš, já osobně tě zabiju, rozumíš?“ zašeptala k ní a téměř ji hypnotizovala pohledem.

„Ale já a Edward… “ řekla Lil.

„Žádné ale není!“ sykla k ní a svou mocí ji donutila zvednou pravou ruku a natáhnout prsty.

„Pamatuješ svá slova? Nemáš prsten, nemáš nárok,“ řekla a lehce jí z prsteníčku sundala prsten, který po té rozdrtila v prach. Lilith se na onen prášek v její dlani vyděšeně a  zároveň zklamaně podívala.

„Jdi než si to rozmyslím,“ řekla Bella, téměř jsem cítil její vztek. Lilith na mě ještě jednou pohlédla a pak utekla někam do lesa.

 

„Chceš stále slyšet odpověď na tu otázku i po tom, co jsem se chovala… No ne zrovna nejlépe?“ zeptala se, když si přede mě stoupla a zahleděla se mi do očí.

„Samozřejmě,“

„Ano Edwarde Antony Masene Cullene, bude mi ctí stál se tvou ženou a žít po tvém boku do konce naší věčnosti,“ řekla a já ji políbil.

 

Líbilo?

<< Shrnutí >>

Autor: Crystal (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Vždy je kapka naděje - 32. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře