Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Vždy je kapka naděje - 29. kapitola

2


Vždy je kapka naděje - 29. kapitolaJe zde další díl!

Bylo to jen pouhých pár dní a bylo… krásné vidět Bellu smát se i přes to co se jí stalo. Přes to, co jí udělala Lilith, co jsem udělal já, ale nelituji, že jsem to udělal a doufám, že ona také ne.

Bella si zvykala velmi rychle na to, čím se stala. Milovala tu rychlost, volnost, sílu a v neposlední řadě i její schopnost. Kdo by řekl, že pouhým měněním magnetického pole jde udělat tolik věcí.

 

Nemohli jsme zůstat ve Forks, věděl to každý. Je pravda, že se Bella dokázala velmi dobře ovládat, ale přece jen je stále novorozená. Pro lidi byla stále velmi nebezpečná, nikdo nechtěl riskovat. Možná bude někomu divné, že jsme zde nestrávili ani rok, ale to je jedno.

 

V rychlosti jsme naložili posledních pár krabic do auta, teda až na Alice, která tvrdila, že bez oblečení nejede a narvat celou její šatnu a botník do auta byl docela zážitek.  Naložil jsem poslední krabice, ve které byly knihy a nesedl jsem do auta, ve kterém už na mě čekala má láska. Nastartoval jsem a vydal se za ostatníma, kteří vyrazili o pár minut dříve.

Nejel jsem příliš rychle, městem jsem projel pouhými sedmdesáti kilometry v hodině, ale pořád to bylo dost rychlé, aby nikdo Bellu nepoznal. Všichni si mysleli, že je mrtvá. Carlisle to tak zařídil, aby to tak vypadalo. Celá naše rodina absolvovala Bellin „pohřeb“, který byl samozřejmě se zavřenou rakví. A kdo by to řekl, přišel se podívat i její vlastní otec, ano přesně ten, co ji před devíti měsíci vykopnul z domu a nestaral se o ni. Litoval svého činu, ale litoval ho moc pozdě.

 

Bella se ještě naposledy podívala z okna na svůj bývalý domov, na Charlieho, který seděl v okně. Nemusel tu být Jasper, abych věděl jak se cítí. Ten smutek z ní přímo čišel. Byla smutná, protože s ním devět měsíců nepromluvila, neudobřila si ho, nerozloučila se. Určitě mu toho chtěla ještě hodně říct, ale nestihla to. Ani se nerozloučila se svou matkou, s přáteli, s nikým. Věnovala domu ještě poslední pohled a pak otočila hlavu na druhou stranu.

Chytil jsem ji za ruku a lehce se na ni usmál. Ona mi úsměv oplatila.

 

„Bude si mi po tomto místě tolik stýskat,“ zašeptala tiše.

„Mě taky,“ odpověděl jsem jí.

„Můžeme se sem za nějaký čas opět vrátit,“ tohle nebyla otázka, bylo to konstatování a měla pravdu.

„Můžeme sem přijet kdykoliv budeš chtít,“ řekl jsem a stiskl více její ruku, pak na ní začal kreslit uklidňující kolečka.

 

Jen co jsem vyjel z městečka přidal jsem na plynu a jel na sever. Naše rodina se rozhodla jet do Denali k rodině Tanyi. Pro Bellu bude nejlepší, když bude pár let mimo lidskou společnost a já i mí sourozenci jsme uvítali, že pro tentokrát vynecháme školu. Přidal jsem ještě více plynu a společně s Bellou jsme směřovali za novou budoucnostní, která se každou vteřinou měnila v přítomnost a já byl rád, že ji můžu trávit s mým osobním andělem.

 

Cesta nám oběma utekla velice rychle a po několika hodinách jsme konečně zastavili před domem uprostřed lesa.

„Jsme tady,“ zašeptal jsem, v rychlosti vystoupil, o setinu vteřiny později Belle otevřel dveře a pomohl jí vystoupit i když by to nepotřebovala, ale já bych pro ni udělal vše.

 

Pomalým krokem jsme se připojili ke zbytku naši rodiny a šli ke dveřím, ze kterých již vycházeli součastní obyvatelé domu. Carmen, Kate, Elearezar, Irina a Tanya. No, tolik upírů pohromadě uvidíte snad jedině ve Volteře.

„Edwarde!“ vykřikla Tanya a přihnala se ke mně a padla mi kolem krku. Já se snažil bránit, ale ona se nedala. Asi netuší, že její chování není před Bellou, po tom co zažila, zrovna nejvhodnější. Vedle sebe jsem uslyšel vrčení, ale i přes to mě Tanya stále nehodlala pustit.

„Dnes ráno na lovu, že?“ zeptala se tiše Bella a přesně v ten okamžik použila svou moc na Tanyu, teda spíše na železo, které obsahovala její snídaně. Ani jsem nenadál a Tanya se ocitla nejméně o třicet metrů dále, třicet centimetrů nad zemí, zády opřená o strom a neschopná nejmenšího pohybu.

 

Bella přede mě předstoupila s vážným, přes to tázavým výrazem. Všichni byli ticho a pak promluvila.

„Edwarde Cullene, co spolu máte? Jednu snoubenku jsem přežila, teda spíš nepřežila, ale jestli mi řekneš, že s touhle jsi zasnoubený taky, nejsem si jistá… jí… nebo tobě něco neudělám,“ řekla a myslela to smrtelně vážně. Podíval jsem se na Tanya, která byla stále na stromě.

Už jsem otevíral pusu, chtěl jsem jí tohle nedorozumění vysvětlit, ale to mi nedovolila.

„Dobře si rozmysli, co mi řekneš…“ zašeptala a pak se na zlomek sekundy odmlčela.

„Prosím, nezklam mě,“ zašeptala s nadějí v očích.

 

Nebojte se, na Lilith jsem nezapoměla!
ps: udělejte mi radost a napište komentář...

<< Shrnutí >>



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Vždy je kapka naděje - 29. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!