Komentáře mě podporují v dalším psaní a ujišťují mě, že mám psát dál. Takže jen směle do toho - pište pocity a já budu jedině vděčná.
01.06.2010 (15:45) • Shena • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2505×
4. Kapitola – Oběd
„Má super smeč, co?“ pokračovala vetřeně ta holka, co se ke mně s Bikem vecpala.
„Mimochodem já jsem Pepssica,“ dodala pyšně. Chvílemi mi z ní bylo vážně na nic, takhle mi zkazit můj vcelku úspěšný lov. Co si o sobě sakra myslí?
„Hej, ty jsi z Hadrozóny, že jo?“ optala se opatrně. Ta už vtíravější být nemůže. Mezitím, co jsem na ní koukala znechucujícím pohledem, si hlodala nehty. Je jak veverka. A vůbec, jak se dozvěděla, kde bydlím? A co to má sakra za jméno?
„Jo,“ pošilhávala jsem trošku po Bikeovi, čímž jsem mu naznačovala, že mám zájem. Možná ale o něco jiného, než si myslel on. No nic, pochopí. A velice brzo.
„Nemají být lidi z Hadrozóny, dobře vymóděný?“ Co si ta holka o sobě sakra myslí? Že je vtipná? Ani náhodou! Nejen že furt dolejzala, ale touhle otázkou mě vážně namíchla.
„No jo, možná proto mě vykopli.“
„Jsi hustá,“ začal se tlemit Bike.
„To je fakt vtipný,“ vyhrkla Pepssica. A dost! Tleskla jsem si o kolena a šla. Oba se na sebe koukli, když jsem odcházela a pak se oba rozešli. Jakoby nic.
Šla jsem do jídelny a za mnou běžel Bike. Viděla jsem stůl, kde seděl Cedrik a Pepssica, tak jsem si šla přisednout.
„Hej Bikey, už jsi potkal mojí holku Brvu?“ vykřikl Cedrik, zrovna když jsem si sedala a Bike vedle mě.
„Oh! Tvojí holku?“ řekl zklamaně Bike.
„Jo,“ odpověděl sebevědomě Cedrik, který vedle mě seděl zleva.
„Moje holka,“ vykřikl Hitler, když procházel kolem našeho stolu a snažil se sebrat Bikeovi židli. Ale asi pochopil, že jeho 120 kilo jen tak neshodí, tak mu vzal alespoň tác s jídlem.
Bike se zakymácel, pomalu se zvedl a běžel za Hitlerem a přitom řval: „Vrať mi ten tác. Jídlo mi brát nikdo nebude. Jestli mi ho nevrátíš, tak tě povalím.“
„Oh můj bože,“ vykřikla náhle Pepssica a hladila si přitom svoji bradku. Měla ji z černých dlouhých chlupů. Vypadalo to, jako když si ji naschvál pěstuje. „Je to znovu jako ve školce. Jsi jako jejich nová hračka,“ dodala. Ale podle mě to bylo spíš naopak.
„Hnijící žížaly,“ vykřikla nějaká holka s foťákem pár sekund předtím, než zmáčkla spoušť foťáku, který byl namířen přímo na mě. Co to sakra?
„Spíš sýr nebo úsměv ne? Přece jen hnijící žížaly, z toho se spíš dělá člověku zle, ne?“ vyprskla jsem a hnedka se schovala.
„Promiň, potřebujeme to na článek,“ dodala zvesela ta cizinka s brejlema velkýma jak hrnek od kafe. O dioptriích nemluvě.
„Článek nebude Konzuelo. A už to víc nevytahuj,“ okřikl jí Cedrik. Řekla jsem si, že si ta jména budu muset začít psát, pěkně se mi to motalo.
„To je ok, jen nemám ráda, když někdo zveřejňuje mou tvář. V pár státech už jsem tak nějak hleda…“ ani jsem nestihla doříct větu a Cedrik mi skočil do řeči. Nechápu, proč mi to furt dělá. Asi má rád poslední slovo.
„Hlídám ti záda kotě,“ řekl ochranářsky a mně se chtělo domů.
„Myslím, že přejdeme na jiné téma: Hovnocob dobyvatel, Cena Hašiše klesla o dolar, Hovnocob kápo města, S. S. – spasitelé Shrekovi, Starý Hnily – taky Hnily… zase,“ smutně dodala Konzuela.
„Vždycky můžete psát o… vynechávání lidského jídla, zanedbávání kanibalismu, trestaných kanibalistech a jejich slavném jídelníčku…“ napadlo mě nahlas.
„Jo, to je dobrý,“ vyhrkla Konzuela.
„Mluvíme tu o olympijských hmotnostech,“ začala Pepssica.
„Kdo to je?“ podívala jsem se z okna a tam šel nějaký nafrněný blondýn, co vypadal spíš jako robot nežli člověk.
„Hulenovi,“ řekla Konzuela.
„Jsou to nemanželské děti veterináře Hulena a jeho ženy,“ vtírala se opět Pepssica, ale to mi přišlo najednou vhod, protože jsem milovala drby. No co, bylo to nový maso na trhu a o tom musím vědět.
„Přestěhovali se ze ZOO před pár lety, ale jinak už tu žijí přes 100 let,“ pokračovala Peps.
„Jsou tak trochu uzavření do sebe,“ dodala Konzuela.
Pro ty, kteří nečtou povídku od začátku:
Brva (Brvna Svrbivá) - Bella
Chorarlie - Charlie
Hovnocob Shrek - Jacob
Hnily - Billy
Hené - René
Mhil - Phil
Bike - Mike
Cedric - Eric
Konzuela - Angela
Pepssika (Peps) - Jessika
Hitler - Tayler
Autor: Shena (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Všechno je to jenom sen, doufám! 4:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!