Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Všechno je jinak - 8. kapitola

CCM04


Všechno je jinak - 8. kapitolaDalší dílek opět s pomocí wickies. Snad se vám bude líbit... Přeji příjemné počtení.

8. kapitola

Edward:

Poslední dobou se Renesmé chovala hrozně podivně. Chtěla chodit brzy spát a v noci se jí zdálo o tom podivném světle, které její sny provází už několik dní. Ona si s ním nadšeně povídala, a dokonce ho milovala. Viděla v něm nějaký povit bezpečí, jistoty a především neskonalé lásky. Absolutně jsem nechápal, jak se může upnout ke světlu ve snech a začal jsem se o ní strachovat.

Mluvil jsem o tom i s Carlislem, ale ten mě přesvědčoval, že je to naprosto neškodné. Pouhé sny, které neublíží. Ale spíš si dělal starosti o její rychlý růst, a nebyl jediný. I já se bál jejího rychlého vývoje, bál jsme se, že jestli to tak půjde dál, ztratím ji za pár let. Ale to už bych opravdu nepřežil.

I proto jsem se strachoval o každou maličkost, která se v její blízkosti vyskytla. Nechtěl jsem, aby se k ní přiblížilo jen sebemenší nebezpečí. A proto jsem věnoval tak velkou pozornost tomu podivnému snu.

Později to ale už nemohl přetrpět ani Jasper a přesvědčoval mě, že se ve snu cítí šťastně a spokojeně a že ji rozhodně žádné nebezpečí nehrozí. Tato informace mě trochu zabolela u srdce. Má dcera se upírá k nějakému světlu ve snu a mně se vzdaluje. Ale proč? Cožpak jsem tak špatný otec?

Bella:

Každou noc jsme chodila do snů za svým andílkem. Nadšeně mi vyprávěla, co celý den dělala, ne že bych to už nevěděla, ale přeci bych jí nekazila její nadšení. Při těchto chvílích byla moc šťastná, jen jí mrzelo, že se o ně nesmí podělit s nikým jiným; hlavně s tatínkem. A nebyla jediná, koho to mrzelo.

Ale poslední dobou tomu Edward věnoval až přílišnou pozornost a začal si dělat starosti o její duševní zdraví. Ptal se na to Carlislea, ale ten ho přesvědčil, že je to naprosto neškodné, ale spíš si dělal starosti o její rychlý růst.

Já znala odpověď na obě jejich otázky, ale jak jim to jen sdělit? Alespoň o jejím růstu bych jim chtěla povědět všechno, co vím, aby se už nestrachovali.

Najednou mě něco napadlo. Co když dokážu vstoupit do snů i jiných bytostí? Upíři spát nemohou, ale Jacob ano…

Je to jen domněnka, ale za zkoušku nic nedám.

Jacob:

Zmítal mnou neuvěřitelný vztek na tu malou příšeru a celou tu pošahanou rodinu, co nechala Bellu umřít. A to mě zklamal i Charlie. Čekal jsem, že půjde proti nim, ale on ne, on jim musel odpustit. Celou dobu od pohřbu jsem nebyl proměněn v člověka. Chodil jsem těsně kolem hranice a sledoval dění ve Forks.

Jacobe, seber se a jdi domů, uslyšel jsem ve své hlavě.
Měl by ses vyspat
, zase druhý hlas.
Dost, Jacobe, jdi se vyspat. To je rozkaz
, řekl Sam svým hlasem alfy.

Proti němu jsem nic nezmohl. Už jsem opět byl v jeho smečce. Od začátku měl pravdu a já udělal chybu a tak jsem, doslova se sklopeným ocasem, přišel zpět. Bez problémů mě přijali, a tak jsem byl opět pod velením Sama.

Doufal jsem, že na ně se smečkou nějak zaútočíme, ale i je Edward přesvědčil, že ta malá zrůda je neškodná. Já jsem to tak nechat nechtěl, ale když jsem na ně chtěl zaútočit, byli v přesile. Víc už jsme to zatím nezkoušel, potřebuju na svou stranu získat víc kluků ze smečky. To proto jsem stále ve smečce.

Musím se ale chovat co nejméně nápadně a nejlépe poslouchat veškeré rozkazy od Sama. A tak jsem se radši otočil směrem k domovu a běžel jako vítr.

Jakmile jsem dorazil domů, zamířil jsem si to rovnou do postele. Když jsem dolehl na postel, už jsem skoro spal. Usnul jsem hlubokým spánkem jako už dlouho ne. Ve snu jsem se procházel v lese, ale ne jako kdybych bloudil, ale jako kdybych na někoho čekal. Někoho jsem hledal.

„Jacobe, konečně jsi přišel,“ někdo promluvil. Otáčel jsem se, ale nikoho jsem neviděl.

„Kdo jsi?“ zeptal jsem se a ostražitě sledoval, jestli se někdo neschovává.

„Čekala jsem na tebe. Pořád jsem si říkala, že jednou spát půjdeš. Mrzí mě, že jsem tě tady nechala,“ omlouval se mi ten tajemný hlas. Pak mě to napadlo.

„Bello?“

„Skvěle. Já věděla, že na to přijdeš. Jacobe, moc mě mrzí, jak ses zachoval k mé rodině. Myslím, že by ses měl omluvit a to především Renesmé. Bála se tě,“ odmlčela se. Připadal jsem si jako ve špatném snu. To je vysvětlení. Však je to sen.

„Jsi jen hloupej sen. Nebudeš mi tady rozkazovat! Jdi pryč!“ rozčiloval jsem se.

„Jaku, já ti to nedávám rozkazem. Jen se mi nechce koukat na to, jak nenávidíš mou dceru. Je úžasná. Kdybys jí dal šanci, sama by ti ukázala jak je jedinečná. Třeba tě budu chodit strašit, když se nebudeš chovat slušně,“ vyhrožovala mi.

S trhnutím jsem se probudil. To byl teda pěkně divný sen. Bella jako strašidlo. To je už fakt se mnou tak vážné, že vidím duchy?

Prásk!

Ozvalo se, když ze stěny spadla polička.

„Bello?!“

On to snad nakonec nebyl vůbec sen. Buď už mi haraší, anebo mi Bella vážně vyhrožovala. Ale to přeci není možné!

Zakroutil jsem hlavou s tím, že je to jen špatná souhra náhod a šel jsem posbírat ten nepořádek. Na zemi ležel rezavý hřebík, na kterém ta police visela. Usoudil jsem, že to bylo jen hřebíkem, uklidil jsem nepořádek a šel si zase lehnout…

Jakmile jsem zavřel oči, za chvilku jsem se opět ocitl v onom lese.

„Tak co? Přesvědčila jsem tě?“ zeptala se mě opět Bella. Už zase? To se mi o ní musí zdát tak často?

„Jsi jen sen,“ stál jsem si za svým.

„Ach, Jacobe, s tebou bude ještě práce,“ zanaříkala.

„Jak to myslíš?“ zeptal jsem se nechápavě.

„Uvidíš,“ dodala tajemně a zmizela.

předchozí kapitola shrnutí následující kapitola




Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Všechno je jinak - 8. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!