Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Všechno je jinak - 6. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Všechno je jinak - 6. kapitola Tak je tady po dlouhé době konečně další dílek. Moc se omlouvám, že to tak trvalo, ale mám toho teďka moc. Podle vašeho přání jsem napsala i pohled Belly. Rozhodně to není poslední pohled Belly, ale mě by zajímal váš názor na něj. Chvála potěší, kritika neuškodí. ;) Díky moc Verony1 P.S.: Jak už jsem řekla. Nezapomeňte, že ona je mrtvá, takže nečekejte z mrtvých vstání.

05.05.2010 (08:30) • Verony1 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1758×

6. kapitola

Cítila jsem příšernou bolest, ale to vše přebyla ta radost. Radost z narození mé a Edwardovi dcery. Držela jsem ten uzlíček štěstí ve své náruči a nevnímala bolest, která prostupovala celým mým tělem.

Pak se ale něco stalo. Ucítila jsem zoubky na své hrudi. Renesmé mě kousla a ačkoliv jsem se bránila, Edward mi ji vzal z náručí. Pak mě pohltila tma.

Slyšela jsem někde z dálky Edwardův melodický hlas: „No tak, lásko, nevzdávej to prosím teď ne,“ prosil mě.

Chtěla jsem mu odpovědět. Chtěla jsem otevřít oči, aby mě viděl. Dokázat mu, že bude vše v pořádku, ale nešlo to. Tma mě pohlcovala čím dál víc. Bránila jsem se, nechtěla jsem jí podlehnout. Před očima mi probíhaly obrazy mé rodiny. Mého manžela, dcery a ostatních členů mé rodiny.

Na chvíli jsem spatřila světlo. Tma ustoupila a já s těžkostí otevřela víčka.

„Ed… Edwarde, po… postarej se o Rene… smé…, miluju… tě,“ řekla jsme s velkou námahou.

To mě ale natolik vyčerpalo, že mě tma opět pohltila a já už se nemohla nijak bránit. Tváře mých nejdražších úplně vybledly a já už neměla sílu. Tma mě dostala.

Přede mnou se objevilo pronikavé světlo. Mé tělo už bylo zcela v pořádku. Nebyli na něm žádné známky zranění a necítila jsem ani žádnou bolest. Prostě nic, jen světlo přede mnou mě téměř oslepovalo. Párkrát jsem zamrkala a snažila se zaostřit zrak.

Už to bylo lepší, světlo nebylo tak pronikavé a přede mnou se rozprostřela cesta. Vydala jsem tedy onou cestou. Tak nějak jsem tušila, že není cesty zpět, ale i přesto jsem tam chtěla. Světlo mě něčím fascinovalo a tím mě přitahovalo.

Jakmile jsem přišla blíže, zaregistrovala jsem, jak ke mně přistupuje nějaká osoba. Čím víc byla blíže, tím víc rysů jsem začínala rozpoznávat. Panebože vždyť je to má babička!

Jakmile u mě bylo téměř na dosah ruku, zastavila se a usmála svým přátelským úsměvem, kterým mě vždy uklidňovala.

„Babi?“ zeptala jsem se. A ona přikývla. Nastavila ruku, abych šla za ní.

„Ale… já…“

„Pojď, Bello,“ řekla svým nekompromisním ale zároveň přátelským hlasem. A tak jsem poslechla, vždyť je to má babička proč by mě tedy vedla někam, kde by to pro mě bylo nebezpečné či špatné.

Šli jsme na pohled nekonečnou chodbou a pronikavá záře se před námi otevírala a za námi tvořila neproniknutelnou mlhu. A já si plně uvědomovala, že zpátky se již nevrátím.

„Babi, počkej,“ zastavila jsem ji.

„Copak se děje, drahoušku?“

„To bych se měla zeptat spíš já, ne? Co se to děje? Kam mě vedeš? A proč mám poct, že už se nikdy nevrátím zpět?“

„Holčičko, všechno pochopíš, neboj. Jdeš tam, kde je tvé místo. Do nebe.“

„Do nebe? Ale proč? Já ještě nechci umřít?“

„Já vím, holčičko. Ale osud to plánoval jinak.“

„Osud? Nebe? Chceš mi tu říct, že něco takového existuje? Babi, nezlob se, ale nikdy jsem nevěřila.“

„Existují upíři jako tvůj Edward tak proč ne tohle?“

„Jak o tom víš?“

„Já vím všechno o tvém životě. Dohlížím na tebe.“

„Dohlížíš? Tak proč jsem teď tady? Proč nemůžu být se svým manželem a dcerou?“

„Jak jsem řekla, osud tomu tak nechtěl. Zrodila ses pro nesmrtelný život, Bello, to ano. Ale ne pro upírský. Staneš se andělem, strážným andělem své dcery, manžela a i dalších bytostí. K tomu si byla předurčena.

„Andělem? Andělem bytostí? Já ti moc nerozumí.“

„Ano, Bello, poznala jsi mytický svět už zaživa, a proto si byla určena andělem tohoto světa. Máš šanci znova vidět svou rodinu a starat se o ní.“

„A o ni mě taky uvidí?“ zeptala jsem se. Ale babička jen svěsila hlavu.

„Takže ne?“

„Je mi líto, holčičko, ale větší šanci mít nebudeš. A teď už pojď,“ řekla babička a šla dál.

Chvíli jsem tam stála a koukala za ní. Snažila jsem si to srovnat v hlavě. Takže já budu anděl? Přijala jsem všechno nemožné, co bylo kolem mě, ale anděl?

„No tak, Bello, pojď,“ řekla babička a já se tedy po menším váhání vydala za ní.

Prošli jsme jakousi bránou a světelná záře kolem mě se ještě více rozestoupila. Přede mnou se objevil prázdný a zřejmě nekonečný prostor. Podívala jsem se s pozvednutým obočím na babičku.

„Tady se s tebou rozloučím, Bello.

„Ale proč?“

„ Jsi anděl, ty nemáš být a ani nebudeš zde. Já jsem tu s tebou jen proto, abych ti vše vysvětlila, což jsem udělala. Takže se s tebou rozloučím.“

„Ale, babičko, vždyť jsi mi pořádně nic neřekla. A kam mám vlastně jít?“ namítala jsem.

„Řekla jsem ti vše, co potřebuješ vědět. Poslouchej své srdce. Sbohem, drahoušku,“ rozloučila se a zmizela.

Najednou jsem tam zůstala sama a nevěděla co dělat. Prostor už se mi nezdál tak nekonečný ba naopak jakoby se smršťoval, až mě úplně pohltí.

Je to jak hodně špatný sen. Vždyť přeci nic nedává smysl. Já a anděl? A ještě k tomu upírů? To je nesmysl! Nebo ne?

Co mám dělat? Co to říkala babička? Poslouchej své srdce? Co má znamenat zas tohle?

Fajn snažila jsem se uklidnit. Několikrát jsem se nadechla a zavřela oči. Přede mnou se objevila Edwardova dokonalá tvář, na které vykouzlil svůj úžasný pokřivený úsměv.

Nevědomky se mé koutky pozvedly také. Otevřela jsem oči a přede mnou stále byla Edwardova tvář, ale už ne ta s úsměvem, ale tvář zdrcená bolestí.

Zavřela jsem opět oči a znovu je otevřela. Ale on tam stále byl. Co se to děje?

Začala jsem se porozhlížet i po okolí, abych se lépe zorientovala. Poznávala jsem to místo, byla to přece Carlisleova pracovna! Ale jak jsem se sem dostala?

„Edwarde? Edwarde!“ křičela jsem, ale on nereagoval. Pohledem plným viny, smutku a lásky koukal na zubožené tělo dívky před ním. Byla jsem to já!

Mé tělo bylo celé od krve, normálně by se mi z toho udělalo špatně, ale teď nic. Chtělo se mi jen brečet a křičet. Chtěla jsem zatřást s Edwardovým tělem a říct mu: „Jsem tady!“ Ale nešlo to.

Dlouho jsem snila o nesmrtelném životě. O věčnosti po boku Edwarda, ale mé prosby byly jinak vyslyšeny. Stála jsem se jen pouhým… ani nevím, jak to nazvat. Nejsem nic ba ani to ne!

předchozí kapitola shrnutí následující kapitola

Autor: Verony1 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Všechno je jinak - 6. kapitola :

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře