Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Všechno je jinak - 11. kapitola

Plakát 2

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Všechno je jinak - 11. kapitolaV dalším dílku se posuneme v čase a to o celý rok. Renesmé má narozeniny a Alice jí, jak jinak, připravujeme oslavu. Jenže to není jediná událost, která se přesně před rokem stala.
Snad se vám bude líbit i tento dílek. Přeji příjemné počtení.

01.08.2010 (14:00) • Verony1 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1668×

11. kapitola

Edward:

Bude to už téměř rok, co jsem s Bellou mluvil tím zvláštním způsobem a přesto mi to připadá jako včera. Tak jak řekla, už se nikdy nevrátila ani do Nessiiných snů a ani do Jakových. Ale přesto jsem ještě několik měsíců doufal a čekal, a i Renesmé čekala a doufala, ale marně, a tak se s tím i ona po čase smířila a mě nezbývalo nic jiného než ji napodobit.

Bez ní bych to ale nedokázal, ona si ani neuvědomovala, jakou sílu a naději mi poskytuje. Je jí sice teprve rok, a vypadá na tři, ale přesto je mnohem chytřejší a vnímavější než mnohý průměrný člověk. A je taky hrozně zvědavá a zajímá se snad o vše, co dělá některý člen z rodiny. Ráda se třeba ptá Carlislea na vědu a knihy a on jí nadšeně odpovídá. S Esmé se ráda stará o dům, především tedy o zahrádku, po čemž ale pak vypadá, jako když se prohrabávala až do Číny. Čehož by ona byla schopná, ne že ne, ale s jinými členy rodiny. A s kým jiným než s Jasperem a Emmettem, kteří ji neustále navádějí na nějaké srandičky a jejich přihlouplé vtípky. Mnohokrát jsem jim za to nadával, ale marně. Beztak si dělají, co chtěj, a mě neposlouchají. Stejně tak jako Rose s Alice, které ji neustále vodí na nákupy. K překvapení všech, ona to miluje, což potěšilo především Alice. V tomhle se Renesmé od Belly hrozně liší, Bella nesnášela nákupy, neměla ráda překvapení, párty či dárky, ale Renesmé to naopak miluje. Jsou tak odlišné a zároveň stejné a mě to nikdy nepřestane udivovat.

A já? Já se s ní snažím strávit veškerý volný čas, který pro mě zbude. Učím ji na klavír, čtu jí knihy, ale taky jí vyprávím o mamince. Miluje ty příběhy, zná je sice nazpaměť, ale přesto po mě neustále chce, abych je vyprávěl zas a znova a já tak podle jejího přání činím. Tyto chvíle jsou vždy naše a nikdo nás při nich neruší, dokonce ani Seth ne, který je s ní taky pořád. Často ji bere do LaPsuh na pláž, kam ovšem chodím s nimi. Do rezervace už máme povolený vstup, sice je ještě omezený, ale alespoň něco.

„Edwarde, za chvíli se Nessie vzbudí a já musím ještě pár věcí dodělat a beztak je oslava až odpoledne. Mohl bys ji zatím dostat mimo dům?“ zeptala se mě Alice v myšlenkách. Dnes má Renesmé narozeniny a ona pro ni chystá velkou rodinou oslavu, ze které nejsem moc nadšený. Ne že bych nechtěl pro Renesmé oslavu, to bych ji nikdy neudělal, ale dnes je den, kdy se přesně před rokem udála ještě jedna událost, kromě narození Renesmé, za což jsem neskutečně šťastný, je to taky den, kdy Bella zemřela a to vážně slavit nechci. Nahlas bych to ovšem nikdy nepřiznal, nechtěl jsem Renesmé kazit tento výjimečný den.

„Jistě, Alice, zavezu ji k Sethovi do LaPush, bude mít radost,“ ubezpečil jsem ji. A bude ji mít ještě větší, když zjistí, že mu tam Nessie nechám dnes samotnou. Já si ještě musím zařídit něco jiného…

Jen co Nessie byla dostatečně připravená, mohli jsme vyrazit. Dal jsem ji do autosedačky a vyjeli jsme.

„Kam jedeme, tatínku?“ zeptala svým sladkým zvonivým hláskem.

„Do LaPush, dneska strávíš dopoledne se Sethem a já si tě pak zase vyzvednu.“

„Ty nezůstaneš s námi?“ ptala se zklamaně.

„Ne, dnes ne, broučku, musím ještě někam zajít.“

„A kam?“ zeptala se zvědavě.

„Za maminkou,“ přiznal jsem.

„Ale proč půjdeš za maminkou? Já nechci, aby si šel, ty už se pak nevrátíš!“ křičela a rozbrečela a já si z jejích zmatených myšlenek uvědomil, že to pochopila úplně jinak. Zastavil jsem a přendal jsem si ji z dětské autosedačky do náruče.

„Neboj se, Nessie, já se vrátím. Vždycky se vrátím, já tu pro tebe vždycky budu. Když jsem myslel za maminkou, myslel jsem tím na hřbitov,“ vysvětloval jsem a ona postupně přestala plakat a usmála se.

„A můžu jít s tebou?“

„Dnes ne, sluníčko.“

„Proč ne dneska? Ale já chci jít.“

„Renesmé, dnes ne. Jednou tě tam vezmu, třeba zítra, jestli chceš, ale dneska, prosím, ne. Dnes tam musím jít sám,“ vysvětloval jsem a doufal, že jí tohle vysvětlení bude stačit. Ale pravděpodobně stačilo, protože jen přikývla a dodala:

„Zítra.“

„Dobře, a teď už pojeďme. Seth určitě bude už čekat.“ Přendal jsem ji zpátky do sedačky a vyjeli jsme směr LaPush.

Jakmile jsme dorazili před Sethův dům, rozevřely se přední dveře a tam stál Seth s širokým úsměvem na tváři a hvězdičkami v očích.

„Ahoj, Edwarde.“

„Ahoj, Sethe. Nechám ti tu dnes Renesmé, ano? Za tři hodiny si pro ni zase přijedu. Já si ještě něco zařídím,“ řekl jsem mu. On jen souhlasil a na nic se nevyptával.

„Tak ahoj, zlatíčko, za chvilku jsem zpátky a pak se můžeš těšit na překvapení,“ řekl jsem jí, políbil ji na čelo a předal nadšenému Sethovi. Nasedl jsem do auta a než jsem odjel, slyšel jsem jak Renesmé nadšeně vykřikuje:

„Překvapení? Pro mě?“ Musel jsem se usmát. To jsem tomu dal, teď bude celou dobu Setha otravovat, co že je to za překvapení.

Dojel jsem před známou bránu, zaparkoval auto na téměř prázdném parkovišti a vydal se dovnitř. Bylo to ponuré místo a moc tomu nepomáhaly myšlenky truchlících, které na mě křičely bolestí, bolestí nad ztrátou milovaného člověka, bolestí, kterou já moc dobře znal a den za dnem ji stále prožíval.

Přistoupil jsem k majestátně vypadající hrobce, u které by si obyčejný člověk mohl pomyslet, že patří nějakému, opravdu významnému člověku a měl by pravdu. Bella byla výjimečná.

Stál jsem nějakou dobu u toho studeného, kamenného náhrobku a pozoroval usmívající se tvář mé ženy, která na mě shlížela z fotografie za sklem. Přesně takhle na mě měla pohlížet i teď a měla by být na dotek stejná jako ten náhrobek, alespoň pro obyčejného člověka, ale není tu. Už zbyla jen tato fotografie a vzpomínky, niv víc…

„Umírají ti, co zasluhují život a žijí ti, co zasluhují smrt.“ Vzpomněl jsem si na větu z jedné mé oblíbené knihy. Bohužel i já poznal hořkou pravdu této věty.

„Nikomu nepřísluší rozhodovat o životě toho druhého a už vůbec ne o tom, jestli si zaslouží žít nebo ne. Pro každého nadejde jeho čas a do té doby musíme ze života vytěžit maximum,“ řekla mladá dívka, která najednou stála za mnou.

„Ehm… jasně,“ odpověděl jsem, usmál se na ni a raději co nejrychleji zmizel. V duchu jsem se rozloučil s Bellou a pak už jsem jen přemýšlel, jak mohla ta dívka vědět, na co myslím?

Vrtalo mi to hlavou celou cestu do rezervace a vlastně i na zpáteční cestu domu, takže jsem moc nevnímal, že na mě Renesmé neustále mluví.

„Tati, ty mě ale vůbec neposloucháš,“ vyčetla mi, když už jsme byli skoro u domu.

„Promiň, sluníčko, tatínka něco trápí.“

„A co?“

„Ale nic důležitého. Rozhodně ne natolik, aby sis tím musela zatěžovat dneska hlavu. Dnes je tvůj den a ty si ho musíš patřičně užít. Podívej,“ řekl jsem a ukázal na dekoraci v domě a dokonce i před domem. Ta Alice se vážně neumí udržet.

Jakmile to Nessie uviděla, očka se jí rozsvítila nadšením a už se jen těšila na nadcházející oslavu.


předchozí kapitola shrnutí následující kapitola

Autor: Verony1 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Všechno je jinak - 11. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře