Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Vlkodlaci vs. upíři aneb zakázaná láska - 5. kapitola

Cullenovic auta by K4YOUSH3


Vlkodlaci vs. upíři aneb zakázaná láska - 5. kapitolaJak to vidí Edward, Sam a Carlisle? Všichni se musí připravit na střetnutí s novorozenými.

Edward:

Když jsem zjistil, že Bella není doma, málem jsem za ní vyrazil. Jak mohla odejít poté, co jsem ji varoval? Nemá ani trochu rozumu? Ostatní mi to ale rozmluvili. Je přece upírka a je svobodná. Nemám právo ji takhle nahánět. Zvlášť, když nemám jistotu, že je opravdu v nebezpečí.

Hodiny, kdy jsem ostatním vysvětloval, co se stalo a společně jsme přemýšleli, jak situaci zvládnout, se však vlekly jako roky.

Byl jsem jako na jehlách. Nedokázal jsem chvíli postát – docela jako člověk. Bellina nepřítomnost mě znervózňovala tím víc, čím déle trvala. Bože, dej, aby byla v pořádku. Kdyby narazila na Victorii, neměla by nejmenší šanci. Tím spíš, že byla nepřipravená. Victoria byla velmi rychlá. Stejně rychlá jako já. A navíc měla nějaký šestý smysl pro únik. Jen proto jsme ji tenkrát taky nedostali.

Ulevilo se mi, když se krátce po svítání Bella konečně objevila. Musel jsem si dát ruce do kapes, abych k ní neběžel a neobjal ji jako její matka. Držet ji blízko sebe – jen tak jsem si mohl být jistý, že bude v pořádku. Že ji zvládnu ochránit. Do tohohle všeho jsem je přece zatáhl já. To já dal záminku proto, aby se tu ti novorození objevili. I když těm bylo jedno, koho napadnou. Vyhlazení Cullenovic klanu by jim nevadilo ani v nejmenším. Znamenalo totiž ovládnutí poměrně velkého území pokrytého červenými tečkami – tedy chodícími zásobárnami krve. Prostě lidmi.

Vlkodlaci byli ti poslední, se kterými bych se chtěl spojit, ale táta na tom trval a i Jasper to považoval za úžasný taktický tah. Jmenovali jsme ho naším bojovým poradcem. Jediný z nás měl totiž vojenský výcvik a věděl o novorozených snad všechno, co se dalo znát.

Vůdce vlkodlaků Sam se naštěstí zdál být nakloněný jednání. Konec konců La Push bylo blízko. Nešlo jen o bledé tváře, které by si ti upíři podrobili. Jejich vesnice by nezůstala ušetřena dlouho.

Při nejmenším trochu vyrovnají naše počty a budou představovat překvapení, na které ti novorození nebudou připraveni.


Sam:

Být takhle blízko upírům bylo samo o sobě dost stresující. Já se s tím vyrovnat dokázal, ale cítil jsem vzrůstající vzrušení ostatních. Soustředil jsem se hlavně na Paula. Nesmí dojít k čemukoli, co by tohle křehké partnerství ohrozilo. Teď musíme spolupracovat, ať se nám to líbí nebo ne.

Měl jsem strach i z Jacoba. Stále ještě se docela nevyrovnal s tím, čím se stal a vinil za to zejména Cullenovi. Nedivil jsem se mu. Ještě jsem si pamatoval, jak jsem procházel stejným obdobím. Ale já byl sám, zatím co Jacob má nás – svou smečku. Kolektivní vědomí je v těhle chvílích skvělým zklidňujícím prostředkem. Každý z nás vidí, jak situaci vnímají všichni okolo a může své pocity přehodnotit.

Tentokrát mě ale Jake překvapil. Stál vedle mě úplně klidný a jen ostražitým pohledem sledoval řadu upírů před námi. Překvapil mě stejně jako na plese. Čekal jsem, že ho budeme muset klidnit jako Paula, ale ten kluk má vážně dobré sebeovládání. I na plese mu stačil jediný můj pohled a zvládl přeměnu potlačit.

Upíři měli připravený plán. Chtěli je překvapit předtím, než dorazí do města. Zvrátit výhodu výběru terénu na svou stranu. Když nám plán v hrubých rysech nastínili, musel jsem uznat, že by to mohlo fungovat. Dvě oddělené skupiny. S námi ti druzí nepočítají a nebudou se umět bránit. Pak si vzal slovo ten blonďatý. Vypadal jako vojenský instruktor, jak měl ruce založené na zádech a přecházel před námi. Objasnil nám všem základní strategii, kterou novorození většinou používají. Jsou silní, rychlí a mladí. Snadno se rozptýlí a nezvládnou žádnou složitou taktiku. Jejich stisk vám ale rozdrtí všechny kosti v těle a my si museli dávat pozor i na jejich kousnutí.

Dobře, to bychom měli zvládnout. Jestli všechno půjde tak, jak si myslí, přijde do večera o život víc než dvacítka upírů.


Carlisle:

Vlci už se obraceli k odchodu, když ten hnědý pokročil o kus k Edwardovi a zavrčel. Edward se mu chvíli díval do očí a přikývl. Otočil se k nám ostatním: „Jacob si myslí, že by Bella měla zůstat stranou. Jestli jde Victoria po ní, může fungovat jako návnada.“

Zpozorněl jsem. O co tu jde? Že ji bude držet stranou Edward, s tím jsme myslím počítali všichni. Jen slepý by si nevšiml, jakou práci mu dalo, aby s námi zůstal, dokud byla pryč. Ale proč to zajímá toho vlka? Že by to mělo něco společného s tím, jak je Bella cítit?

Střelil jsem po ní očima, dobře si vědom její tvrdohlavosti. Ta se jen tak vynechat nedá. Teď však vypadala hlavně překvapeně. Zachytil jsem, jak bleskla očima po vlkovi a její rty bezhlesně zopakovaly jeho jméno: „Jacob Black?“

Edward pronesl plochým hlasem, jak překládal vlčí myšlenky: „Promiň, Bello.“

Bella zúžila oči do malých škvírek a nedala najevo, že by ho vůbec slyšela. Místo toho zasyčela: „Já nejsem žádná návnada. Mám stejné šance se jim postavit jako kdokoli z vás.“

Emmett s Jasperem si významně odkašlali, a když se na ně Bella podívala, její nálada se změnila jako mávnutím kouzelného proutku. Bez pochyby Jasperova zásluha - zazubila se stejně rozpustile jako její bratři: „No dobrá, tak stejnou šanci jako Rose a Esmé. Alice je rychlejší, ale jinak nejsem o nic horší než ony.“

Vlk se ušklíbl. Všichni se podívali na mě, abych to rozhodl. Jako by mě Bella poslechla.

Jasper pokrčil rameny: „Taky si myslím, že s trochou tréninku není důvod nechávat ji stranou.“

Edward vypadal poraženě. Věděl, že proti mému rozhodnutí nic nenadělá. A já souhlasil s Jasperem. Vlk to nejspíš poznal, protože náhle zuřivě zavrčel.

Dřív, než stačil zareagovat Edward, vystoupila Bella. Stáli teď sotva metr od sebe. Propalovala ho pohledem a mluvila s ním, jako by mu rozuměla každé slovo: „Nemysli si, že máš právo upírat mi rvačku.“

Byl to zvláštní pohled. Dívka o hlavu menší než vlk a on přesto vypadal, že stačí jediné slovo a on pro ni udělá všechno na světě. Ale to vůbec nedávalo smysl.

Ze stínu lesa vyšla dívka v šortkách a tričku bez rukávů – jediná z vlčí tlupy. Stíhala oba zuřivými pohledy: „Co to má znamenat, Jacobe? To je bláznivé. To je nemožné. To je…“

Sam, který už se stihl také změnit zpět do své lidské podoby, chytil Leah za rameno, aby ji zarazil, než udělá něco hloupého. Bolestně prohlásil: „To je otisk, Leah. Víš, že proti němu nic nezmůže.“

To slovo bylo jako prásknutí biče. Vlk se otiskl do upírky? To přece nejde, ne? Popíralo to samotnou podstatu našeho bytí. Ale při pohledu na ty dva bylo jasné, že má Sam pravdu. Jacob nemá na výběr, ale Bella ano. Co cítí ona? Musí to být čerstvé, protože doteď jsem nic nepozoroval. A při pohledu na překvapení ostatních, neměl podezření ani nikdo z nich.

V tom si odkašlal šerif, aby si získal naši pozornost: „Nechci vás ranit, ale teď máme důležitější věci na práci. Tohle můžeme probrat později. Jestli je Alicina vize správná, máme jen pár hodin. Musíme se připravit.“

Všichni se vzpamatovali a postavili ke svým stranám. Bella vztáhla ruku a položila ji na Jacobovu tvář. Tiše pronesla: „Budu v pořádku, neboj se, Jaku. Dej na sebe pozor. Promluvíme si po bitvě, tak koukej, ať dorazíš v celku.“ Dodala se slabým úsměvem.

Co jí odpověděl Jacob, zůstalo tajemstvím. Edward vypadal, že neposlouchá, ale vsadil bych se, že neodolal. Mě spíš zajímalo, jakou schopnost má Bella, že mu rozumí. Myšlenky přece číst neumí. Jako by nějak rozuměla jeho vrčení. Každopádně  bych to rád později prozkoumal.


4. kapitola - 6. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Vlkodlaci vs. upíři aneb zakázaná láska - 5. kapitola:

 1
1. Sabienna
15.12.2011 [18:59]

Je to tam, otisk Emoticon Emoticon Ach, tohle to je naprosto úžasné... Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!