Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Vlčí sny - 15. kapitola

4.volterravamp-Knihy

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Vlčí sny - 15. kapitolaTak a je to tu. Rozhodnutí, na které jste se těšili ještě víc, než na setkání s Cullenovými. Koho si Renesmé (Mary) vybere? Vezme si Aleca? Předem vás prosím - nezanevřete na povídku jenom proto, že se Ness rozhodne pro Aleca nebo Jacoba. :) Tak, nebudu dál napínat. Příjemné počtění. Vaše Alfa.

16.10.2010 (20:15) • alfa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1898×

15.kapitola – Vzpomínky

POHLED JACOBA:

Už jsem na nic nečekal a rozrazil dveře. Teď nebo nikdy, pomyslel jsem si. Odtrhnul jsem od ní toho upíra a začal ji líbat. Nejdřív se nehýbala a jen strnule stála. Potom mi začala polibky oplácet. Jenže pořád tu ještě byl Alec. Odtáhl mě od ní a začal křičet.

„Už jednou jsem ti říkal, abys ji nechal na pokoji, ty smradlavý pse! Je teď moje! Už na ni nemáš žádný nárok!“ Najednou jsem nic necítil. Okolo byla jen tma a ticho. Chtěl jsem se zeptat co se děje, ale nemohl jsem promluvit ani se pohnout. Sám v temnotě.

POHLED RENESMÉ (MARY):

Než jsem si stačila rozmyslet, co mu odpovím, tak Jacob rozrazil dveře a rozeběhl se k nám. Měla jsem strach, aby neublížil Alecovi. Odhodil ho pryč a začal mě líbat. Nejdřív jsem se nehýbala. Pořád ve mně bojovaly dvě osoby. Renesmé a Mary. Mary mi neustále připomínala Aleca a nutila mě se nehýbat. Byla silnější než Renesmé, protože ta si téměř na nic nepamatovala. Bylo to jen jméno. Renesmé. Bezbranná a skrčená v koutě.

Jenže potom se všechno změnilo. Už to nebylo jenom jméno, jenom Renesmé. Byla jsem to já. Začalo se mi všechno vybavovat. Vzpomněla jsem si na to, jak garda Volturiových přišla, aby mě zničila. Na svoje rodiče - Bellu a Edwarda. Na Alici posedlou nakupováním, kterou mi Jane tolik připomínala. Na věčně klidného Jaspera. Na milující a dobrosrdečnou Esme. Na starostlivého Carlislea. Na stále dobře naladěného a vtipného Emmetta. Na pyšnou a krásnou Rosalii. Na obyčejného lidského dědečka Charlieho. A hlavně... hlavně jsem si vzpomenula na... Jacoba. Mého vlkodlaka, kterého jsem bezmezně milovala. Na nejdůležitějšího člověka v mém životě.

Mary už byla pryč. Jako by nikdy neexistovala. Už ve mně nebyly žádné dvě osoby. Byla jsem jenom já.

Začala jsem Jacobovi oplácet jeho polibky. Jenže Mary po sobě zanechala stopy. Především Aleca.

„Už jednou jsem ti říkal, abys ji nechal na pokoji, ty smradlavý pse! Je teď moje! Už na ni nemáš žádný nárok!“ Jakovi se podlomila kolena a spadl na zem. Měl zavřené oči a nehýbal se. Vyděsila jsem se a začala panikařit.

„Co jsi mu to udělal?! Okamžitě s tím přestaň!“ zaječela jsem na Aleca. Ten se na mě nechápavě podíval a Jacob zase ožil. Vstal a bolestně se na mě podíval. Čekal na odmítnutí.

„Jaku!“ zavolala jsem a objala ho. Dívala jsem se do jeho čokoládově hnědých očí a usmívala se. Jeho pohled byl nechápavý, ale přesto se váhavě usmál.

„Miluju tě,“ řekla jsem a políbila ho.

„Co... co to má znamenat?!“ rozkřikl se Alec, který tu pořád byl. Mé rozhodnutí ho zraní, jenže jinak to nejde. Mary nevěděla, co znamená milovat. Jenže já už to vím. Konečně jsem se vymotala z toho trojúhelníku.

„Alecu, já... jsem si vzpomněla. Na všechno. Miluju Jacoba. To, co jsi řekl předtím, nebyla pravda. Nejsem tvoje. Nepatřím ti. Nejsem žádný tvůj majetek, na který máš nárok. Promiň, že ti právě tak ubližuju, ale jinak to nejde.“ Čekala jsem smutek, zhrzení, možná pláč, ale rozhodně ne tohle.

„Ty, ty... co si o sobě myslíš! Vybrala sis toho zablešeného psa místo mě?! To není možné! Nemám slov! Ale jedno ti řeknu! Budeš toho litovat! Budeš si přát vrátit čas a vybrat si mě! Já se pomstím!“ křičel vzteky bez sebe. Já se nezmohla ani na slovo. On se naštvaně otočil a odešel z místnosti.

Nemůžu uvěřit tomu, že jsem na to nepřišla už dávno. Pořád je to ten arogantní a sobecký Alec jako na začátku!

Jenže i přesto se mi do očí začaly hnát slzy a já je nedokázala zastavit.

„Nebreč, on za to nestojí,“ snažil se mě utěšit Jake. Setřel mi z obličeje slzy a usmál se. Slzy se jako na povel zastavily a já se usmála taky. Konečně jsem se zbavila toho tíživého pocitu, jako by mi něco chybělo. Nějaká důležitá část mě samotné. Jenže teď už má všechno. Co si můžu přát víc. Mám Jacoba a milující rodinu. Co by se teď mohlo pokazit?

„Mary! Co tu děláš?! Máš být na plese! Ještě jsi se neseznámila s...“ vtrhla dovnitř Jane a pak se zarazila při pohledu na mě a Jacoba.

„Promiň, Jane. Něco důležitého jsme tu řešili s mým snoubencem,“ řekla jsem s důrazem na slovo snoubenec a Jacob se zářivě usmál.

„Proboha! Alec tě požádal o ruku?! Sice mi říkal, že to udělá, ale nevěděla jsem, že to bude tak brzo. Mary, já vám to tak přeju!  Všechno naplánuju! Svatba bude úžasná a já s Katie půjdeme za družičky a...“

„Zadrž!“ přerušila jsem její příval slov a zhluboka se nadechla. Tohle nebude snadné.

„Víš, Jane, já... jsem si už na všechno vzpomněla. Tím snoubencem jsem myslela Jacoba.“

„Cože?!  Ale... ale co Alec?!“

„Dokud jsem si nevzpomenula, tak jsem nevěděla, co je to láska. Promiň, ale k Alecovi nic necítím. Je mi líto, že jsem....“

„Dost!“ vykřikla. „Nechci to slyšet! Jak jsi jen mohla, Mary?!“ Hlasitě práskla dveřmi a odešla. Já zůstala stát jako opařená. Myslela jsem si, že mě Jane pochopí. Je přece moje kamarádka. Alec je sice její bratr, ale já ho prostě nemiluju a s tím nic nenadělám ani já, ani ona.

„Ness?“ prolomil Jake ticho.

„Ano?“

„Myslím, že bychom měli co nejdříve odjet. Tyhle italský pijavice teď už nebudou moc přátelské,“ řekl a já jen kývla. Naposledy jsem se podívala po svém pokoji a následovala Jakea.

 

***

 

„Co se děje?“ zeptala se moje matka, když jsme je všechny odvedli z plesového sálu. Místo toho, abych jí odpověděla, jsem jí skočila kolem krku.

„Ach mami! Mami!“ zašeptala jsem a znovu začala vzlykat. Bella se ke mně přidala. Zase mě všichni objímali jako před dvěma dny. Jenže tentokrát to bylo jiné.

„Renesmé! Tolik jsi nám chyběla!“ řekl můj otec a šťastně se podíval na Bellu. Všichni zářili štěstím. Ovšem to samé se nedalo říct o mé „italské rodině“.

„Co to tu je?!“ ozval se za námi Arův autoritativní hlas. Byl tu on i celá jeho garda. Aleca jsem neviděla, ale Jane stála hned v první linii a nenávistně si mě měřila. Katie stála až úplně vzadu a střídavě se zmateně dívala na mě a na Jane.

„Moje dcera si již vzpomněla a my nemáme důvod zde setrvávat. Je mi líto, že nezůstaneme až do konce oslavy, ale myslím, že za těchto okolností by to nedopadlo dobře,“ oznámil mu zdvořilým tónem Edward. Aro se zamračil a nad něčím přemýšlel. Otec potichu zavrčel.

„Mary patří do mé gardy! Nemůže jen tak odejít,“ řekl a významně se podíval na Chelsea. Vyzýval ji, aby použila svou schopnost. Jenže Bela mě stihla zaštítit dřív, než se Chelsea o něco pokusila.

„Renesmé není žádná tvoje věc, Aro. Je svobodná a může odejít,“ odpověděl mu Edward ledovým hlasem. Zdvořilost už byla pryč.

Aro se podíval na mě.

„Mary, chceš odejít nebo zůstat s námi? Se svými přáteli a Alecem.“

„Moje jméno je Renesmé a odejdu s Cullenovými.“

„Velmi jsem se v tobě zklamal...“ řekl mi a Edward znovu zuřivě zavrčel. Ani já si nedělal iluze, že to Aro nechá jen tak a nechá mě jít.

 

 

Jak už jsem zmiňovala v perexu, doufám, že nezanevřete na povídku, protože jste si přáli, aby si vybrala Aleca. A nebo prooto, že jsem z něho udělal tahového... Já proti Alecovi nic nemám. :) Je to prostě postava mé povídky a má určitý charakter.:))

Strašně moc děkuju za 21 komentářů u předešlé kapitoly. :) Vždycky mě to povzbudí k další kapitole a napíšu ji rychleji. :)

← 14. kapitola x 16. kapitola + Epilog →

Autor: alfa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Vlčí sny - 15. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře