Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Virgo - 16. kapitola


Virgo - 16. kapitolaMáte zde další dílek. Snad se nebudete zlobit za reakci Edwarda, ale kdyby byla jinačí byl by konec. Počítám tak s ještě dvěma kapitolkama a bude konec. Doufám, že mi napíšete nějaké komentáře. Děkuji, že čtete moje pocídky. Vaše xlovexx

XVI – Tajemství

Cítila jsem, jak mě něco zalechtalo na tváři, ale mě se nechtělo vstávat. Užívala jsem si tepla postele. Chtělo se mi ještě spát, ale cosi mě lechtalo na tváři a bylo to nepříjemné. Otevřela jsem oči a pohlédla do stropu pokoje. Byla jsem v něm sama a po mé tváři si moucha razila cestičku.

Rychlým pohybem ruky jsem ji odehnala a pohlédla na okna. Závěsy byly zatažené, ale po okrajích se rozlévalo světlo. Už byl den.

Protáhla jsem se v posteli a cítila jak celé moje tělo je příjemně odpočaté. Bylo mi, ale divné proč tu jsem sama. Proč tu se mnou není Edward.

Raději jsem vstala a přešla do koupelny. Kde jsem se umyla a oblékla. Myslela jsem si, že když se vrátím do pokoje, že tam už Edward bude, ale nebyl. V celém domě bylo nepříjemné ticho.

Otevřela jsem dveře na chodbu a nikde nikdo nestál. Připadalo mi, jako bych tady byla sama. Sešla jsem opatrně schody do obývacího pokoje a až tam jsem potkala Edwarda. Seděl na pohovce a nehýbal se. Byl jako socha. Jenom koukal na televizi, která byla vypnutá.

„Ahoj.“ Pozdravila jsem ho a posadila se vedle něj. Až tehdy se pohnul. Zvedl hlavu a podíval se na mě. Chvíli jenom tak seděla a nakonec promluvil.

„Proč jsi mi to neřekla?“ Zeptal se a já nevěděla, co myslí. Koukala jsem se na něj a přemýšlela sem, co jsem mu měla říct. Na nic jsem nemohla přijít.

Jenom jsem vedle něj seděla a dívala se do jeho zlatých očí. Sledovala jsem jeho obličej. A v tu chvíli se mi v hlavě začal přehrávat celý večer, na který jsem zapomněla.

Viděla jsem jeho, jak stál na okraji pláže a shlížel na mě. Cítila jsem, jak se vlny okolo mě kroutí. Cítila jsem jejich teplotu. Cítila jsem tu svobodu.

Cítila jsem se volně a zároveň ublíženě, že on za mnou do vody nejde. Chtěla jsem, aby plaval se mnou. Proto jsem ho nahodila vodou. Ani se nepohnul. Byly jsme tam naproti sobě dlouho, dokud se nesehnul. Cítila jsem, jak se jeho paže obmotali okolo mého pasu a po té jsem cítila, jak mě zvedá nad vodní hladinu. Cítila jsem poslední část svého ocasu, který byl ještě ve vodě, a potom mi to došlo. Chce mě odnést. Dostala jsem se do vody po tak dlouhé době snažení a on mě chce teď odnést. Nechce mi dovolit ani tu chvíli svobody.

V tu chvíli jsem se začala prát. Házela jsem sebou. Bouchala jsem ploutvý do jeho nohou. Používala jsem svoje moci, abych ho zastavila, ale nic nezabíralo. Šel dál a mě nesl s sebou. Byly jsme v polovině cesty a tehdy jsem se proměnila znovu do své normální podoby a nakonec v jeho náručí usnula vyčerpáním.

Cítila jsem, jak se moje oči zaostřují. Dívala jsem se do jeho očí a nevěděla jsem co říct. V tu chvíli se zeptal podruhé.

„Proč jsi mi to neřekla?“

Nevěděla jsem, co mu na to mám odpovědět. Jak bych mu to mohla říct? Už to vidím, přišla bych za ním a hned první den ve škole mu řekla ,Ahoj jsem Bella a jsem mořská panna.‘ myslím, že v tu chvíli by volali pány v býlích pláštích.

„Nemohla jsem, nevěřil bys mi.“ Odpověděla jsem a koukala se do jeho zlatých očí. „Krom toho, mi taky něco zamlčuješ. Vím to.“ Šeptla jsem a dívala se do jeho očí. On si jenom položil hlavu do svých dlaní a šeptal.

„Měl jsem o tebe neuvěřitelný strach. Byla jsi tak dlouho pod vodou a ještě k tomu neumíš plavat. A pak ses najednou zničehonic objevila v dáli nad hladinou, a když jsi připlavala blíž, viděl jsem tu ploutev. Nevěděl jsem, co se děje. Kdybych mohl, myslel bych si, že se mi to zdá…“ Mluvil, ale mě zaujala jedna jeho věta. A nehodlala jsem ji nechat vyšumět.

„Jak myslíš ,Kdybych mohl, myslel bych si, že se mi to zdá‘?“ Zeptala sem se, ale on mi neodpověděl. Jen se na mě podíval a zeptal se.

„Jak dlouho jsi…“ Zeptal se a konec otázky nechal vyšumět.

„Už když jsem přijela.“ Zašeptala jsem k němu a sklopila pohled. Nemohla jsem se do jeho očí dívat.

„Jak se to stalo?“ Byla jeho druhá otázka a já mu celý příběh převyprávěla. Celou dobu, co jsem mluvila, jsem se koukala na koberec, nemohla jsem se na něj podívat, nechtěla jsem. Když jsem řekla poslední větu, cítila jsem, jak se mě dotknul pod bradou. Donutil mě zvednout hlavu a podívat se do jeho očí. Myslela jsem si, že v nich uvidím výčitky, ale neviděla jsem je. Viděla jsem jenom lásku. Čekala jsem, až promluví, ale on jenom přitiskl rty na moje a políbil mě. Nevěřila jsem, že by to bylo tak jednoduché, že by mi tak brzo odpustil a také nebylo.

Políbil mě, a když se odtáhl, podíval se mi do očí a promluvil.

„Promiň, musím si to promyslet. Teď tě odvezu domů.“ Promluvil a já jsem si přála, aby řekl něco jiného. Chtěla jsem slyšet něco, kde by mi na rovinu řekl, že mě nechce už nikdy vidět, nebo že mu to nevadí. Nechtěla jsem slyšet tohle.

Už jsem otevírala pusu, chtěla jsem něco říct. Nevěděla jsem co, ale chtěla jsem promluvit. On mě ale umlčel tím, že promluvil první.

„Nikomu to neřeknu.“ Promluvil a zvedl se. Následovala jsem ho k autu, do kterého jsem nakonec nasedla a odjela domů.

 


 

17. Kapitola

Shrnutí



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Virgo - 16. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!