Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Valčík za úplňku - 4. kapitola

the-host

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Valčík za úplňku - 4. kapitolaPřidávám 4. kapitolu. Snad se bude líbit.Nevím co bych vám tu ještě napsala...no. Příjemné čtení přeje Crystal.

12.12.2009 (21:45) • Crystal • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 3568×

Dnes to už bude měsíc od doby co se mi stalo… budu tomu říkat nehoda. Ještě jsem musela jít párkrát na kontrolu,
ale všechno bylo v pořádku. Nenechalo to na mě žádné následky, všechno se zahojilo jak mělo. Teda vlastně… jeden
následek to zanechalo, už nejsem tak moc nemotorná, nevím čím to je. Možná kvůli tomu, že se mi do nemocnice opravdu už nechce.
Brrr… nad představou opět ležet v nemocnici nadopovaná morfinem jsem se otřásla.

Z mého přemýšlení mě vyrušilo troubení auta a já vyhlédla z okna. Před domem zastavilo krásné nablýskané volvo.  Usmála jsem se a popadla tašku. Za chvilku už jsem vycházela z domu.  Pomalu jsem sešla schody, při tom dávala
pozor, abych neupadla.  Rychle jsem přeběhla ten kousek, který byl mezi domem a sedadlem vedle Edwarda.
Rychle jsem otevřela dveře a nasedla.
„Ahoj, jak ses vyspal?“ zeptala jsem se a zasmála se svému, nepříliš vydařenému vtipu.
Edward se ovšem místo odpovědi naklonil a něžně mi položil ruku za krk a políbil mě.
Je se snažila náš polibek protáhnout jak nejdéle jsem dokázala, ale pak jsem se musela nadechnout. Edward toho
využil a odtáhl se.
„Nikdy nesmím ztratit kontrolu, ne když jsem s tebou…“ přehrávaly se mi v uších jeho slova.

Povzdychla jsem si a zapnula si pás. Jakmile jsem to udělala Edward šlápnul na plyn. Auto se rozjelo tak rychle, až jsem se lekla.
Edward se mé reakci zasmál a já se na něj naštvaně podívala.
„Promiň,“ řekl prosebně a chytl mě za ruku.
„Na tebe se zlobit nemůžu,“ řekla jsem potichu a čekala až zaparkuje.

Vystoupili jsme z auta, Edward byl hned u mě a objal mě rukou kolem pasu, vtiskl polibek do vlasů a společně jsme šli do školy.


Edward mě ještě doprovodil před tělocvičnu, před kterou se se mnou rozloučil dlouhým polibkem.
„Uvidíme se na obědě lásko,“ řekl a já vklouzla do šatny. Rychle jsem se převlékla a šla do tělocvičny…
Kupodivu dnešní hodiny ubíhaly až příliš rychle, možná to bylo tím, že jsem se tak těšila na Edwarda. První tělocvik, po něm chemie, pak následovala občanka, dějiny umění, matematika a výtvarka. Byla jsem nesmírně šťastná, když zazvonilo a já nemusela dodělávat zátiší, které se spíše podobalo melounu, který někdo vyhodil z okna a na chodníku po něm zůstal veliký barevný flek. Pomalu jsem si schovala všechny věci do batohu a spěchala do jídelny. Cestou jsem se stavila u skřínky a tam nechala batoh – neviděla jsem důvod proč si ho brát s sebou.

Rychle jsem prošla chodbou a když jsem uviděla velké skleněné dveře tak se mi po tváři roztáhl úsměv. Přidala jsem do kroku, prošla dveřmi a zamířila do řady. Bylo v ní asi třicet lidí, ale nemusela jsem dlouho. Do tří minut už jsem na tácu měla salát a toasty. Vzala jsem si ještě jednu limonádu a vyrazila ke stolu, u kterého jsem s s mojí ‚skoro rodinou‘ sedávala již rok a kousek.
„Ahoj Bello!“ zavolala na mě Alice a nadšeně mávala. Já jsem se jen usmála a posadila se volnou židli.
„Ahoj,“ řekla jsem a nabrala na vidličku trochu salátu. Strčila jsem si ji do pusy. Byl opravdu dobrá. Kousla jsem se do toastu a nabrala jsi ještě další salát.
Když jsem vzhlédla hledělo na mě pět párů upířích očí a obličeje jejich majitelů byly znechucené.
„No co, mě to chutná,“ snažila jsem se obhájit své jídlo.

Polkla jsem poslední sousto salátu a pomalu se zvedala.  Všichni Cullenovi se ke mně přidali a následovali mě jako káčátka k pultu, kam se dávalo nedojedené jídlo a talíře.

Rychle jsem si zaběhla pro batoh a šla na parkoviště na kterém už u auta čekal Edward.
Zářivě jsem se usmála, když jsem ho tam uviděla, jak se opírá o své volvo. On mi úsměv s ochotou oplatil. Co
nejrychleji jsem dokázala, jsem sešla schody a rychlým krokem jsem se blížila k mému andělovi. Objala jsem ho, on
mě políbil do vlasů a pak jsme nasedli a jeli k mému domku. Po chvil už auto zastavilo a já vystoupila.
„Přijdeš dnes večer?“ zeptala jsem se toužebně.
„Dokud si to budeš přát, budu k tobě chodit každý den.“ řekl a usmál se. Pak natáhl ruku a bříšky prstů mi přejel po lícní kosti.
„Děkuju,“ zašeptala jsem.
„Pro tebe cokoliv,“ řek lna oplátku a za dvě sekundy už jeho auto zatáčelo na křižovatce.

 

***

„Ahoj,“ pozdravila jsem Edwarda. který už ležel na mě posteli, když jsem vyšla z koupelny.
„Ahoj lásko,“ řekl a přitáhl si mě vedle sebe. Ani jsem se nenadála a už jsem byla zabalená v dece.
„Nemůžu tě nechat umrznout…“ řekl a pohladil mě po vlasech.
„Není mi zima.“ řekla jsem s předstíraným naštváním.
„Prosím… nedělej to ještě těžší,“  řekl tak sladce… tomu se nedalo odolat.
Hodila jsem po něm ještě jeden smutný pohled, ale neprotestovala jsem. Jen jsem se uvelebila jeho náruči a zavřela oči.
Po pár sekundách jsem uslyšela melodii mé ukolébavky. Usínalo se mi o to lépe.

 

Pohled nikoho:

Bella pomalu usínala v Edwardově náručí a spokojeně oddechovala s blaženým úsměvem na rtech. Edward jí mezitím broukal melodii ukolébavky, kterou milovala.

Bella se již toulala v říši snů  a Edward ji fascinovaně pozoroval, znal ji již přes rok, ale její krásy se nemohl nabažit. Minuty ubíhaly, Edward ležel bez pohnutí, ale občas pohladil Bellu po vlasech. Bella ovšem tak klidná nebyla. Neměla dobré spaní, vrtěla se a mluvila ze spaní – k Edwardově radosti, většinou jeho jméno.

Každou minutou se blížila půlnoc. Jejich smůlou bylo to, že tu noc byl úplněk. Nikdo netušil co se tu noc ještě stane…

Každou minutou byli půlnocí blíž a blíž. Tik… tak, tik… tak. Ozývalo se ode všaď. Nikdo tomu nemohl zabránit. Již bylo příliš pozdě. Tik, tak, tik a tak. Ozývalo se pořád…
Ručička na hodinách se nemilosrdně přehoupla na další minutu. Hodiny právě ukazovala přesně za pět minut půlnoc.

Bella velmi rychle otevřela oči. Oči černé jako noc, oči bez bělma…

 

Líbil se ti díl? Udělej mi radost a napiš svůj názor... :D

<< Shrnutí >>

Autor: Crystal (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Valčík za úplňku - 4. kapitola:

 1
1. katka
14.02.2013 [19:57]

boží ! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře