Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » V zajetí osudu 48

Alicino Porche Turbo

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

V zajetí osudu 48Strašně se omlouvám, že mi to trvalo tak dlouho a ani nevím proč. Vůbec se mi nechtělo psát a ani jsem nevěděla jak pokračovat, tak jsem si dala na chvíli voraz a docela to pomohlo, takže doufám, že teď bud psát pořád a neseknu se takhle, jako teď. A co k tomuhle dílku. Bella udělá další unáhlené rozhodnutí, ovšem teď bude mít úplně jiné následky a možná i horší. Tak doufám, žě mě za tohle neodsoudíte a jestli ano, tak nevím, kam mě budete posílat v následujících kapitolách.

06.03.2010 (09:45) • Huny • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 5049×

Když jsem se ráno probrala, bylo docela pozdě, takže jsem Edwarda už neviděla. Vyhrabala jsem se z postele a pomalu se šourala dolů.

„Bello,“ usmála se na mě Esme, když jsem sešla z posledního shodu. „Pojď do kuchyně. Udělám ti snídani,“ kývla, tak jsem šla za ní. „Dala by sis něco speciálního?“

„To je jedno,“ zamumlala jsem a Esme někam zmizela. Viděla jsem jen rozmazané šmouhy, ale nic víc. Spatřila jsem jí až po delší chvíli, když mi podávala talíř s toasty.

„Ty jsi zmizela?“ ptala jsem se zaskočeně.

„Ne,“ zasmála se melodicky. „Jen, když ti Edward všechno řekl, tak je to mnohem snazší. Takhle se normálně pohybujeme,“ vysvětlila.

„Aha,“ kuňkla jsem a kousla do toastu.

„Musím na nákup, abys měla co jíst, tak tu budeš chvíli sama.“

„To nevadí,“ zakroutila jsem hlavou a dojedla. „Já… budu nahoře,“ zašeptala jsem a po jejím úsměvu odešla.

Když jsem vešla do pokoje, opřela jsem se o dveře a zhluboka se nedechla. Připadala jsem si jako blázen. Ne, já byla blázen. Byla jsem blázen v domě plném upírů.

Když jsem uslyšela po nějaké době odjíždějící auto, rozhlédla jsem se po pokoji a do očí mě praštilo moje oblečení, složené na hromádce. Bezmyšlenkovitě jsem se odlepila od dveří a šla se obléknout. Teď jsem měla naprosto skvělou šanci k útěku a bylo mi jedno, jestli mě najdou nebo ne. Věděla jsem, že mám málo času, takže jakmile jsem byla oblečená, vyběhla jsem z pokoje a později i z domu. Vůbec na nic jsem nebrala ohledy a po příjezdové cestě utíkala pryč. Potom jsem si ale uvědomila, že bych mohla potkat Esme, tak jsem zaběhla do lesa, ale ne moc hluboko, abych se neztratila.

Celá udýchaná jsem doběhla na hlavní silnici a nenapadlo mě nic lepšího než stopovat, protože jsem si já blbá nechala peníze v pokoji. V tom zmatku a spěchu jsem si vlastně nevzala vůbec nic.

Už jsem začínala být netrpělivá, když mi konečně zastavilo auto. Seděla v něm nějaká mladá holka a měla nahlas puštěné rádio.

„Ahoj, tak kam to bude?“ podívala se na mě.

„Do Port,“ zamumlala jsem a ona se rozjela. Snažila se navázat konverzaci, ale když zjistila, že si se mnou moc nepokecá, tak rádio zase zesílila a za chvíli jsme byly na místě.

Poděkovala jsem a vystoupila. Teď se ovšem nabízela otázka, kam vlastně půjdu. Díky vydatné snídani jsem hlad neměla, tak jsem se jen tak potulovala po městě, jako před pár dny, než mě tu našel Emmett. Zahnala jsem ty vzpomínky a všimla jsem si, že se setmělo. Trochu jsem se porozhlédla a zjistila, že jsem u klubu, kam jsem chodila s klukama. Ani jsem nad tím nepřemýšlela a vlezla jsem dovnitř.

„Ale, koho to tu vidím. Bella, nemám pravdu,“ ozvalo se mi těsně u ucha, až jsem nadskočila a rychle jsem se otočila.

Stála jsem tváří tvář klukovi, kterého jsem už viděla, ale nemohla jsem si vzpomenout kde. Asi jsem na něj musela čumět pěkně blbě, protože se zasmál. „Mark, pamatuješ?“

„Mark, Mark, Mark,“ opakovala jsem si jeho jméno pořád dokola a na mysl mi vyvstala moje aféra s policií.

„Už vím,“ kývla jsem a on se usmál.

„Myslím, že  mi něco dlužíš,“ vzal mě za ruku a táhnul k baru.

„Ty mi dlužíš řidičák,“ odpověděla jsem a on se na mě zaraženě podíval.

„Říkala si něco?“

„Že vím, že jsi mi dal do pití extázi,“ kývla jsem.

„Neříkej, že se ti to nelíbilo. Sice jsem měl v plánu užít si s tebou sám, ale když jsem tě viděl s tou naplaveninou…“ zakroutil hlavou. Na tohle jsem neuměla odpovědět. Nevěděla jsem jak. „Ale jestli chceš, tak můžeme začít od začátku,“ nabídl, když jsem neodpovídala a přistrčil ke mně panáka. „Dneska už mi neutečeš.“

„Ani nemám kam,“ chtěla jsem poznamenat, ale nakonec jsem byla radši zticha.

Chopila jsem se panáka a pomalu ho vypila. Mark hned objednal dalšího a z kapsy jeansů vytáhl malou, průhlednou krabičku a vysypal z ní malý prášek. Asi na sobě cítil můj pohled, protože se na mě podíval.

„Chceš taky?“

„Ne, díky,“ zakroutila jsem hlavou.

„Ale no tak, vždyť to nic není. Jen se budeš lepší bavit, koukej,“ strčil si prášek do pusy a zapil ho panákem.

„Já nevím, minule mi z toho nebylo zrovna nejlíp,“ vzpomněla jsem si.

„No, nasypal jsem ti tam toho víc, než bylo třeba,“ přiznal se s úsměvem. „Ale tohle je vážně málo, z toho ti nic nebude,“ nabízel mi dál.

Chtěla jsem něco namítnout, ale když jsem otevřela pusu, Mark využil situace a prášek mi sám položil na jazyk. Teď už jsem neměla jinou možnost, než to zapít, protože jsem cítila, jak se mi na jazyku začal rozpouštět.

Už po neuvěřitelně krátké chvíli jsem se cítila uvolněně a všechny starosti najednou zmizely. S Markem jsme tancovali snad na každou písničku a občas jsme si skočili na panáka.

„Nepůjdeme ven? Je mi nějak horko,“ navrhnul, a když jsem bez sebemenšího přemýšlení kývla, za ruku mě vytáhl na ulici.

Uvědomila jsem si, že měl předtím pravdu. Cítila jsem se  mnohem lépe než minule. Připadalo mi, že slyším snad všechno a bylo to strašně příjemné. Vnímala jsem hvězdy na noční obloze, které byly po dlouhé době zase vidět, vnímala jsem kamínky, které nám křupaly pod nohama, zkrátka jsem vnímala všechno.

Mark mě někam vedl. Nevěděla jsem vůbec kam, ale přišlo mi, že on tu cestu až moc dobře zná, tak jsem to nevydržela a zeptala se.

„Kam jdeme?“

„Uvidíš,“ usmál se a zabočil do osvětlené ulice.

47. kapitola - 49. kapitola

Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek V zajetí osudu 48:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře