Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Útěk bez zaplacení - 6. kapitola

herci

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Útěk bez zaplacení - 6. kapitolaMáme tu pohled Edwarda.

30.10.2010 (18:30) • • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 2034×

6. kapitola

 

Edward:

Seděl jsem u stolu a četl si poezii. Má nejoblíbenější byla Kytice, ale tentokrát jsem se nemohl soustředit na čtení, pořád jsem myslel na Bellu. Chtěl bych ji vidět. Zase se jí dotýkat, hladit ji po vlasech, líbat její rty.

„Edwarde, musíme do školy!“ pomyslela si Alice. Neochotně jsem se zvedl od stolu, vzal si batoh a kráčel ven k autu.

Jako vždycky jsme jeli mým autem. Ze začátku se jízda dala zvládnout, ale když Alice začala myslet na Bellu, což mě hrozně ničilo a ona to věděla. Jasper se snažil ovlivňovat naše pocity, Rosalie myslela na Emmetta a Emmett si v duchu zpíval Queeny, to už bylo hrozný. Řízení auta se stalo adrenalinem. Zdálo se, že jsem v autě s blázny.

„Tak jo, mohli byste aspoň na chvíli přestat myslet?!“ zakřičel jsem a všichni na mě překvanivě hleděli, až na Emmetta, ten si dál zpíval.

„Emmette,“ varoval jsem ho. Po chvíli toho nechal.

„Promiň, že nejsem tak umělecky nadaný,“ promluvil zatrpkle Emmett.

Konečně jsme dorazili ke škole. Vystoupil jsem a zahlédl Renesmé s Christianem, jak se drží za ruce. Usmál jsem se nad tím. Naposledy, když jsme se spolu bavili, měl plnou hlavu Renesmé, Renesmé byla naopak nervozní a z něj měla divný pocit.

Rozloučil jsem se s rodinou a zaplul do své třídy na hodinu. Naštěstí mám první hodinu s Renesme. Procházel jsem chodbou.

„Bože, ten je tak sexy.“ Uslyšel jsem v něčí mysli. Otočil jsem se a podíval se, kdo to říkal. Byla to Robinn Vinanzinová. Třeťačka, docela milá, ale některé její řeči se mi nelíbily.

Dál jsem pokračoval ve své cestě do třídy. Hned, jak jsem vešel do třídy, zaplul jsem k Renesmé, která už seděla v lavici.

„Ahoj,“ pozdravil jsem ji. Nervózně se na mě pousmála a kývla na pozdrav.

„Takže, jak se máš?“ Snažil jsem se zavést nějakou tu konverzaci.

„Docela dobře,“ zamumlala a skoro si mě nevšímala. Bylo mi to trochu nepříjemné, ale chápal jsem ji.

„Ať na mě tak nezíra,“ pomyslela si. Zasmál jsem se, ihned na mě otočila hlavu.

„Co je tady k smíchu?“ zeptala se.

„Nic, nic. Vůbec nic.“

„No proto,“ pomyslela si. Zadržoval jsem smích.

„Ty chodíš s Christianem?“ Ihned zčervenala a otočila hlavu na jinou stranu.

„To je tak trapný, když to ví,“ uslyšel jsem v její mysli.

„Za to se nemusíš stydět,“ domlouval jsem jí. Ještě víc zrudla, na obličeji se jí objevily ruměnce. Tolik mi připomínala Bellu. Strašně by mě zajímalo, kdo je její otec. Možná proto utekla, možná proto, že otěhotněla s někým jiným a nechtěla mi to říct. Hned, jak jsem na to pomyslel, se mi udělalo špatně. Bella mě podváděla. Už ta představa mě zraňovala. Jak by mi to mohla udělat?

Když jsem se tak zamyslel, uvědomil jsem si, že najednou nemůžu Renesme číst myšlenky, ale jak je to možné. Zadíval jsem se na ni.

„Proč jsi se sem přestěhoval?“ zeptala se zničeho nic. Rychle jsem na ni přestal zírat a jako vždycky zalhal.

„Můj otec tady dostal dobrou nabídku na práci. Je lékařem v nemocnici.“

„Aha,“ začala se přehrabovat v tašce, nejspíš něco hledala. Všiml jsem si náramku na její ruce, jako bych ho už někdy viděl, ale nemůžu si vzpomenout kdy? Měla ho na pravém zápěstí, byl celý tmavě modrý, až na malé světlé kamínky, které byly zasazeny do náramku. Byl krásný.

Pochvalně jsem se na ni usmál. „Hezký náramek,“ pochválil jsem jí ho. Konečně něco výtahla z batohu, byl to nějaký papírek, neviděl jsem, co v něm bylo, ale asi jsem se to neměl dozvědět, protože ho hned zase zbalila zpátky.

„Dík.“ Nevěnovala mi ani jeden pohled, spíše se zamyslela. Ale já zase nevěděl nad čím, nemohl jsem jí číst myšlenky. Bylo to divné, ještě se nestalo, že bych nemohl někomu číst myšlenky. Teda až na Bells, té jsem číst myšlenky taky nemohl. Asi to po ní zdědila, tomu jsem se zasmál. Pořád jsem ale nevěděl, co je Renesme zač, není to člověk, to vím jistě. A upír to taky nemůže být. Jak by vůbec mohla být upír?

Celou hodinu vůbec nepromluvila, jenom když jsem se na něco zeptal. Bylo to samé: „Jo, aha, určitě a ne.“ Chvíli jsem se domníval, že je němá, ale když skončila hodina, hned na chodbě se zakecala s Haley, ta mi ještě věnovala malé kývnutí na pozdrav.

Celý den ubíhal jako by se zastavil čas. Chvílemi se zdálo, že to bude lepší, ale pak se zase něco stalo, a ty jsi začal být přímo až nepříjemný. Skončil jsem na obědě se svými sourozenci. Emmett byl samý vtípek, Rosalie myslela na hlavní města všech států v Americe, Jasper mluvil s Alice, která plánovala víkend po obchodech. Zatím co já jsem pozoroval Renesme, Haley a Christiana, jak obědvají. Christian se ale nedotkl ani sousta, ihned mi došlo, že není člověk, ale upír. Nebylo mi jasné, proč jsem to hned nepoznal. Vždycky mi připadal jiný, než ostatní. Vůbec mě nenapadlo, že bude s Renesmé, ale podle jeho mysli se můj názor změnil. Možná bych mu to měl mít za zlé, ale já jsem byl taky s člověkem a vím jaké to je. Je to těžké, ale nádherné, krásné. Jako byste byli v ráji.

„No, takže mně ještě zbývají dvě hodiny, co vy?“ zeptala se Rosalie.

„Já a Emmett máme ještě hodinu němčiny a Jasper jede domů,“ odpověděla Alice. Ihned jsem se toho chytl.

„Můžu jet s tebou?“

„A ty už nic nemáš?“

„Tělocvik, ale myslím, že nebude vadit, když tam nepříjdu.“ Pokýval hlavou.

„V tom případě ano.“ Usmál jsem se na něj a podíval se ke stolu, kde sedí Renesme. Hned jsem se setkal s pohledem Christiana. Nebyl to zrovna hezký pohled, spíše tím říkal: „Drž se od nás dál.“ Signál, abych už raději šel. Zvedl jsem se a zamířil s Jasperem k autu, abych se dostal domů a konečně vymyslel plán, jak najít Bellu.

 

Další

Předchozí

Shrnutí

Další kapitola na světě. Zase dlouhé čekání, ale myslím, že teď tu budou kapitoly častěji.

Vaše Peyn

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Útěk bez zaplacení - 6. kapitola:

 1
2. Jessica
04.11.2012 [16:43]

Prosim pokracovanie

1. Nic
29.10.2012 [19:55]

Napiste mi sem prosiim.link na pokracovanie

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře