Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Útěk bez zaplacení - 2. kapitola

Audrey Cullen

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Útěk bez zaplacení - 2. kapitolaTentokrát pohled Renesmé. Jak reagovala na to, když zjistila, kdo je její otec? Prosím o komentáře.

14.07.2010 (17:30) • • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2878×

2. kapitola

 

Renesmé:

Začíná to být nuda, vůbec se mi nechce spát. Chci jít ven a mám žízeň.

„Mami?“ slyšela jsem, jak se otevřely dveře.

„Co je?“

„Nemůžeme zajít na lov? Mám žízeň a dlouho už jsme nelovili.“ Vzdychla a vešla dovnitř.

„Renesmé, počkej ještě den, pak půjdeme lovit, ano?“ Zamračila jsem se. Co mi zbývalo?

„Tak, jo.“

„Teď už spi, zítra máš školu, tak ať jsi vyspaná. Dobrou!“ Zavřela dveře. Tak jo, lov bude až zítra. Nechce se mi, tak dlouho čekat. No, není to tak dlouho. Možná bych už mohla spát.

 

O 1 hodinu později…

Čtyři tisíce pět set dvacet šest oveček, čtyři tisíce pět set dvacet sedm oveček. Bože, nechce se mi spát. Jak dlouho budu ještě počítat? Máma to má dobrý, ta spát nemusí. Bude to asi tím, že spát nemůže. Musím něco vymyslet.

O půl hodiny později...

Mám to. Půjdu zase ke schodům a budu poslouchat jejich rozhovor. Budu slídit. Doufám, že si mě nevšimnou. Vylezla jsem z postele, a co nejtišeji otevřela dveře. Podívala jsem se, jestli nekdo není na chodbě. Nikdo tam nebyl. Vylezla jsem a tiše kráčela ke schodům. Dole jsem slyšela smích. Zabočila jsem do chodby ke schodům a tentokrát jsem šla po špičkách. Hlavně opatrně, nechci mírt zase zlomenou nohu.

„Renesmé Carlie Swanová, co to tady děláš?“ zahřměla teta Gertie. A sakra. Doprkýnka dubovýho. Rychle jsem se snažila něco vymyslet.

„Chtěla jsem jít na záchod,“ všimla jsem si jejího úšklebku.

„Záchod je, ale opačným směrem.“

„Jéje, vidíš, jsem hloupá. Chce se mi tak na záchod, že jdu úplně někam jinam,“ jsem v koncích, jsem v koncích.

„Víš, co je opravdu úžasný?“

„Co?“

„Že jsi stejně hrozná lhářka, jako tvoje máma.“ Jedna z věcí, kterou máme společnou... Lhaní.

„No tak, já už půjdu. Nějak mě to přešlo. Dobrou!“ rychle jsem upalovala do pokoje.

„Dobrou! Mámě to nepovím,“ ozvalo se ještě za mnou. Zavřela jsem dveře a skočila do postele. Začala jsem od začátku počítat ovečky a za chvíli jsem usnula.

Další den...

Do školy jsem jela svým novým autem. Máma mi ho koupila k osmnáctinám. Říkala, že podobné měl táta. Nikdy jsem tátu neviděla. Máma o něm moc nemluví, jen když se ji na něho zeptám.

Ve škole nejsem příliš oblíbená, mám malou partu přátel, ale moje nejlepší kamarádka je Haley. Známe se už z dětství. Často spolu chodíme ven. Ráda chodím na párty. Popravdě na žádné párty nesmím chybět. Máma z toho není zrovna nadšená, ale ví, že se o sebe umím postarat. V prváku mě otravoval jeden kluk. Furt si mě dobíral, dá se říct, že mě šikanoval. No, ale teď už si to nedovolí… Zlomila jsem mu nos.

Jakmile jsem vystoupila z auta u školy. Haley ke mně běžela, něco se muselo stát.

„Renesmé, neuvěříš mi, kdo mě pozval na rande?“ zařvala na mě. Haley se líbí Jake Thomsen. Nemůžu říct, že není hezký, ale můj typ to není a podle povahy se mi už vůbec nelíbí. Připadá mi arogantní.

„Jake?“ ptala jsem se. Trochu se zarazila.

„Sakra, jak to víš?“ Zasmála jsem se.

„Myslím, že kdyby to byl někdo jiný. Neběžela bys za mnou hned, co vystoupím z auta, a neřvala bys na mě. No a Jake se ti líbí.“ Uslyšela jsem, jak se někdo zasmál. Otočila jsem hlavu a uviděla krásnýho kluka. Měl bronzové vlasy, bledou pleť a topazově zbarvené oči. Všimla jsem si, že mě pozoruje. Nemám tušení, kdo to je, ale Haley by to mohla vědět.

„Nevíš, kdo to je?“

„To jsou ti nový, Cullenovi.“ Ti nový. Něco mi to jméno říkalo a pak jsem si vzpomněla. Ten den, kdy jsem se mámy zeptala, kdo je můj otec. Máma mi řekla jen jeho jméno. Edward Cullen. A tohle jsou Cullenovi. Takže vlastně naproti mně stojí možná můj otec, nebo nějaký příbuzný. Zkameněla jsem, protože jsem nikdy netušila, ani nevěděla, že bych je mohla potkat. On pořád na mě zíral.

„Cullenovi,“ zamumlala jsem a rychle kráčela do školy. Haley na mě zírala, nevěděla vůbec, co se děje. Šla jsem na záchod. Zavřela se do jedné kabinky a začala volat mámě. Nikdo to, ale nezvedal. Bože, co mám dělat. Za chvíli je hodina. Zkusila jsem ještě jednou zavolat, ale pořád to nikdo nezvedal. Vyběhla jsem z kabinky a šla do třídy. Cítila jsem jeho pach. Nebudu si ho všímat. Vešla jsem do třídy a on tam byl. Seděl úplně vzadu. Znovu jsem zkameněla, dostala jsem strach. Mám pocit, že se mě zmocňuje hysterie. Potřebovala bych, aby mi někdo dal facku. Když jsem tam tak chvíli stála, všimla jsem si, že na mě mává Max. Šla jsem si k němu sednout. Vždycky sedím s Maxem na anglinu. Problém byl v tom, že jsme seděli před tím Cullenem. Měla jsem tolik otázek, které jsem měla na jazyku, ale nechtěla jsem se na nic ptát. Seděla jsem, vědoma toho, že to nevydržím. Začaly se mi třepat ruce.

„Ahoj, Re,“ pozdravil mě Max.

„Ahoj, Maxi,“ a dost risknu to. Otočila jsem se k němu. Díval se mi přímo do očí.

„Ahoj, jsem Renesmé. Ty jsi?“ zeptala jsem se.Připadá mi to jako bych byla v pořadu Hodina pravdy. Ten pořad miluju.

„Edward. Edward Cullen.“ Rychle jsem se otočila. Ó, bože. Teď jsem v háji. V tu chvíli vešel do třídy profesor. Seděla jsem a snažila se uklidnit. Učitel furt něco brblal. Tak jo, buď v klidu. Nic se neděje, jen za tebou sedí tvůj otec. Nic nového. Já se asi zblázním.

„Slečno Swanová, pojďte k tabuli. Vyzkoušíme vás.“ Bezva, jsem zvědavá, jestli si pamatuje moji mámu. Otočila jsem na něj hlavu a koukla na něj. Zíral na mě, vyděšeně. Takže si asi pamatuje mámu.

Po hodině jsem se rychle vypařila s třídy. Musím pryč, musím. Tohle nevydržím. Vyběhla jsem zadních vchodem, aby si mě nikdo nevšiml. Musela jsem se na chvíli zastavit a uklidnit se. Když jsem chtěla vytáhnout mobil a zavolat mámě, objevil se tam on. Rychle jsem běžela pryč.

„Počkej!“ zakřičel na mě, ale já jsem s ním mluvit nechtěla. Běžela jsem, co nejrychleji. Nechtěla jsem domů, běžela jsem do lesa. Do své tajné skrýše. Udělala jsem si ji v osmi. Pomáhal mi ji stavět Jamei. Chodím tam, když mám trable nebo se chci schovat. Jako právě teď. Je vysoko v horách, takže tam nikdo není. Je na krásné louce, kde kvete plno květin. Chodím tam taky odpočívat. Jen si tam lehnout, je to krásný pocit. Pocit volnosti.

Když jsem tam doběhla, zděsila jsem se. Moje skrýš byla zničená na tisíce kousků. Pořád se mi zdálo něco divného. Slyšela jsem šustění. Přímo za mnou. Někdo ke mně přicházel. Dostala jsem strach. Otočila jsem se a...


Další

Předchozí

Shrnutí

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Útěk bez zaplacení - 2. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře