Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Úsvit - 11. část

Spící Jacob-Nadhera


Úsvit - 11. částAhojky, moc se omlouvám, že dlouho nic nepřibylo, ale počítač jsme dostali až dnes. Doufám, že se na mě nezlobíbte a tady máte další část, ve které se dozvíte něco víc o Lucasovi, který bude ještě v mé povídce docela důležitě figurovat.

Alicin pohled:

 

Dveře od Jazzovi studovny se najednou začaly otevírat. Vzhlédla jsem a uviděla jsem tam Jaspera s utrápeným výrazem.

„Přišel jsi mi říct konečně, co se děje?“ zeptala jsem se ho na rovinu. On jen přikývl, přešel k posteli a sedl si vedle mě.

„Tak proč ses na letišti tak choval?“

„Jak ses předtím ptala, jak do toho zasahuješ, tak jsi narazila tak trochu na pravdu. Máš s tím něco společného, ale ty za nic nemůžeš,“ tuhle odpověď jsem nepochopila.

„Jde o to, že se objevil na jihu jeden upír z mé minulosti. Jmenoval se Carl a měl zvláštní dar a ten ho činí skoro neporazitelným. A já jsem bojoval jednou s jeho družkou a zničil jsem mu ji,“ pokračoval.

A on chce pomstu, pomyslela jsem si, ale jak do toho všeho zapadám já? Počkat, on chce to samé co Viktoria. Druh za druha a to znamená, že ten upír nejde po Jazzovi ale po mě. Ale jaký dar může mít, aby byl tak nebezpečný?

„Jaký dar vlastně má?“

„Je to velice těžké vysvětlit. On dokáže jakoby někoho ovládnout. Nahradit vůli toho dotyčného svou vůlí a ten dotyčný pak udělá, co Carl chce. Ale je to ještě horší, že on může ovládnout víc upírů najednou. A právě toho jeho daru se bojím. Bojím se, že by mě mohl poštvat proti tobě, a já bych ti mohl ublížit,“ tak tímhle mě dostal. Netušila jsem, že je to tak zlé. Nedokázala jsem si představit Jazze, jak na mě útočí a ani jsem si to nechtěla představovat. Přiblížila jsem se k Jasperovi a položila mu hlavu do klína. Nyní jsem potřebovala cítit jeho přítomnost než kdy před tím. Začal mě hladit po vlasech a já se začala pomalu, ale jistě uklidňovat.

Už jsem trochu chápala, proč se ode mě držel dál, ale nechápala jsem, jak se mohl ochránit před tím upírem.

„A jak ses chránil na jihu před ním?“

„Chránil mě můj přítel. Byl to jeden z Carlových nejlepších bojovníků. Jednou jsem mu nějakou náhodou zachránil život a od té doby jsme se začali přátelit. Jediný, kdo to věděl byl Peter, ale ten s naším přátelstvím moc nesouhlasil. Bylo to hodně riskantní. Ten upír se jmenoval Lucas a měl podobnou moc jako Carl a proti jeho moci byl imunní. A když někoho ovládl, tak mu ho Carl nemohl vzít. Toho hodně využíval v boji. Ale taky mohl ovládnout jen napůl a to znamenalo, že je ten dotyčný chráněný, ale mohl ti přitom číst myšlenky, ale taky ti posílat svoje. To bylo docela výhodné hlavně v bojích. Bojovali jsme proti sobě jen jednou a to ještě se mě ani nesnažil zničit. A taky to byl on, kdo mi pomohl zničit Carlovu družku. Ale jeho nikdo nepodezíral, protože Carla by nenapadlo podezírat vlastního vojáka a natož toho nejlepšího,“ ten příběh byl velice zajímavý. Byla jsem ráda, že byl Jazz takhle chráněný.

„Co se vlastně stalo s tím Lucasem?“

„To nevím, když jsem začal mít ty deprese, tak jsem se s ním moc často nevídala ten poslední rok u Marii jsem ho neviděl vůbec. Myslím si, že taky odešel z bojů. Vím, že jsme oba toho měli dost,“ to by mě opravdu zajímalo, co se s tím Lucasem. Vždyť jsem mu tak trochu vděčná za to, že je má láska v pořádku.

Jasperův pohled:

 

Otevřel jsem dveře a uviděl jsem mou malou vílu, jak sedí schoulená na naší posteli. Cítil jsem z ní velký smutek.

„Přišel jsi mi říct konečně, co se děje?“ zeptala se mě na rovinu. Přikývl jsem a šel si k ní sednout.

„Tak proč ses na letišti tak choval?“

„Jak ses předtím ptala, jak do toho zasahuješ, tak jsi narazila tak trochu na pravdu. Máš s tím něco společného, ale ty za nic nemůžeš,“ tahle odpověď sice byla nesmyslná, ale já ji musel odpovědět i na její předchozí otázky. Tvářila se nechápavě a tak jsem začal vysvětlovat: „Jde o to, že se objevil na jihu jeden upír z mé minulosti. Jmenoval se Carl a měl zvláštní dar a ten ho činí skoro neporazitelným. A já jsem bojoval jednou s jeho družkou a zničil jsem mu ji.“

Chvilinku ji trvalo než všechno vstřebala. A jak jsem si mohl domyslet, tak i přišla na to, proč jsem se jí vyhýbal.

„Jaký dar vlastně má?“

„Je to velice těžké vysvětlit. On dokáže jakoby někoho ovládnout. Nahradit vůli toho dotyčného svou vůlí a ten dotyčný pak udělá, co Carl chce. Ale je to ještě horší, že on může ovládnout víc upírů najednou. A právě toho jeho daru se bojím. Bojím se, že by mě mohl poštvat proti tobě, a já bych ti mohl ublížit,“ bylo na ní vidět, že jsem ji tím dost vystrašil. Položila mi hlavu do klína a já jsem ji začal hladit a uklidňovat pomocí svého daru.

Chvíli trvalo než se uklidnila a potom se zeptala: „A jak ses chránil na jihu před ním?“

Usmál jsem se nad vzpomínkou nad mým dobrým přítelem.

„Chránil mě můj přítel. Byl to jeden z Carlových nejlepších bojovníků. Jednou jsem mu nějakou náhodou zachránil život a od té doby jsme se začali přátelit. Jediný, kdo to věděl byl Peter, ale ten s naším přátelstvím moc nesouhlasil. Bylo to hodně riskantní. Ten upír se jmenoval Lucas a měl podobnou moc jako Carl a proti jeho moci byl imunní. A když někoho ovládl, tak mu ho Carl nemohl vzít. Toho hodně využíval v boji. Ale taky mohl ovládnout jen napůl a to znamenalo, že je ten dotyčný chráněný, ale mohl ti přitom číst myšlenky, ale taky ti posílat svoje. To bylo docela výhodné hlavně v bojích. Bojovali jsme proti sobě jen jednou a to ještě se mě ani nesnažil zničit. A taky to byl on, kdo mi pomohl zničit Carlovu družku. Ale jeho nikdo nepodezíral, protože Carla by nenapadlo podezírat vlastního vojáka a natož toho nejlepšího,“ bylo na ni vidět, že ji tento příběh zaujal. Moc jsem jí o jihu neříkal, protože jsem ji nechtěl zbytečně vylekat, ale teď jsem ji musel něco z toho říct, aby pochopila proč se tohle děje.

„Co se vlastně stalo s tím Lucasem?“

„To nevím, když jsem začal mít ty deprese, tak jsem se s ním moc často nevídala ten poslední rok u Marii jsem ho neviděl vůbec. Myslím si, že taky odešel z bojů. Vím, že jsme oba toho měli dost.“

 

Alicin a Jasperův pohled:

 

Jsem ráda, že jsem se konečně dozvěděla pravdu, jen doufám, že se Jazzovi nic nestane. Doufám, že sem Carl nepřijde. Nesmí ublížit mému andílkovi. Když jsem jí vypověděl, co se děje, tak se mi ulevilo, ale doufám, že to na ní nebude mít špatný dopad.

< Shrnutí >



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Úsvit - 11. část:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!